Astronauti často zůstávají v úžasu, když z oken na Mezinárodní kosmické stanici sledují zakřivení naší planety oddělující Zemi od prázdnoty kosmického prostoru. Nyní se vědci studující Mars rozhodli, že si to také vyzkouší. Využili k tomu americkou sondu Mars Odyssey, která minulý měsíc dokončila svůj 22. rok u rudé planety. Sonda na jejich povel pořídila sérii panoramatických snímků, které zachycují zakřivení Marsu schované pod mlhavými vrstvami oblaků a prachu. Po spojení deseti snímků do jednoho vznikl nejen svěží a okouzlující pohled na Mars, ale také tento obrázek pomůže vědcům lépe proniknout do podstaty marsovské atmosféry.
Štítek ‘Mars Odyssey’
Kosmotýdeník 548 (13.3. – 19.3)
Sedm dní uteklo jako voda a proto je ideální čas na další pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které za poslední týden přinesla kosmonautika. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na to, jak je těžké zjišťovat hladinu paliva u více než dvacet let staré sondy na oběžné dráze Marsu, když nemá palivoměr. V dalších tématech se můžete těšit na rekapitulaci čínských kosmických startů, anebo nové skafandry od NASA a firmy Axiom Space. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
NASA prodloužila službu osmi vědeckým sondám
Po pečlivé analýze se NASA rozhodla prodloužit službu osmi misím z oboru planetárního výzkumu. Je to reakce na jejich dosavadní vědeckou produktivitu a také potenciál k prohloubení našich znalostí a chápání sluneční soustavy i vzdálenějších končin. Mise Mars Odyssey, Mars Reconnaissance Orbiter, MAVEN, Mars Science Laboratory (rover Curiosity), InSight, Lunar Reconnaissance Orbiter, OSIRIS-REx a New Horizons tedy budou sloužit i dál, což je možné i díky tomu, že jejich technický stav zůstává stále velmi dobrý. Většina z těchto osmi misí se dočkala prodloužení o tři roky, ovšem výjimku tvoří OSIRIS-REx a InSight. Mise první jmenované sondy se prodlouží o celých devět let, což souvisí s přeletem k novému cíli. InSight má pokračovat do konce roku 2022, pokud elektrická energie, kterou bude mít sonda k dispozici, neumožní delší provoz.
Dnešní výročí: Start Mars Odyssey, 20 let
Mise Mars Odyssey 2001 překonává očekávání. Je nejstarší umělou družicí Marsu, na orbitě od 24. 10. 2001. Sleduje klima a stále přenáší data ze sond na povrchu. 7. dubna 17:02
Kosmotýdeník 327 (17.12. – 23.12.)
Týden odkladů, ale i týden startů. Předvánoční čas v kosmonautice rozhodně neznamenal klid, ale tak jako jsme my krvelačně sháněli poslední propriety pro oslavu svátku klidu a míru, rakety se odkládaly a střílely do vesmíru jako na běžícím pásu. Ony se tedy více odkládaly, než startovaly, ale tak už to bývá. Vítám vás u dalšího vydání pravidelného Kosmotýdeníku, kde si shrneme nejzajímavější události z kosmonautiky v uplynulých sedmi dnech. Na začátek se podíváme na jeden ledový kráter na Marsu, kterým se oslavilo patnáctileté výročí jedné sondy. V dalších zprávách se podíváme jak na přistání Sojuzu MS-09, tak i na sondu InSight. Přeji vám dobré čtení a příjemnou a klidnou zlatou adventní neděli.
Jak se dozvíme o přistání InSight?
Od pondělka za týden, tedy 26. listopadu se můžeme těšit na pokus o přistání amerického landeru InSight na Marsu. Nedávno jsme Vás seznámili s důležitými informacemi o přistání, ale jedné oblasti jsme se nedotkli. Mars bude 26. listopadu od Země vzdálený zhruba 146 milionů kilometrů. Jak se tedy dozvíme, zda bylo přistání úspěšné nebo ne? Pozemní týmy využijí jednak osvědčených technologií, ale vyzkouší i novinku, která by se v budoucnu mohla používat častěji, tedy pokud se osvědčí. Dnes se podíváme detailněji na to, jak bude probíhat přenos informací od Marsu k Zemi. Data budou přenášena několika různými sondami – některé je budou posílat v reálném čase, jiné je uloží a odešlou až za pár hodin.
Úžasná spolupráce pro výzkum slunečních erupcí
Když dokáží kosmické agentury spolupracovat, mohou dokázat velké věci. Tohle tvrzení se opět potvrdilo při unikátním měření, do kterého se zapojilo rovnou deset sond, které provozují Spojené státy a Evropa. Ještě zajímavější je, že získaná měření pokrývají prakticky celou sluneční soustavu – první „na ráně“ byla evropská sonda Venus Express u Venuše a posledním průzkumníkem byl americký Voyager 2 ve vnějších oblastech našeho solárního systému. Všech deset sond pocítilo vliv sluneční erupce, která se prohnala sluneční soustavou.
Kosmotýdeník 144. díl (15.6. – 21.6.2015)
„Čas letí jako bláznivý, já nechytím ho, ani Vy,“ zpívá v jedné ze svých skladeb mnohonásobný zlatý slavík Karel Gott. Nebudeme se tedy pokoušet o chytání uplynulých dní, místo toho si připomeneme, co všechno se v uplynulém týdnu událo na poli kosmonautiky. Tématem číslo jedna je samozřejmě znovunavázání komunikace s evropským modulem Philae. Řeč ale bude také o přípravách na start další zásobovací lodi Dragon a chybět nebudou ani zprávy od Saturnu, konkrétně od jeho měsíce Dione.