Vesmírné výzvy – květen 2017

Peggy Whitson EVA zdroj:nasa.gov

Květen přál výstupům astronautů do volného prostoru. Na ISS si vyzkoušeli plánovaný s kulatou číslovkou i jeden mimořádný servisní výstup. Podíváme se také na starty raket. Z Nového Zélandu vzlétla premiérově k nebesům raketa Electron, vyznačující se novátorskými přístupy a využíváním moderních technologií. Falcon 9 od SpaceX nám tentokrát neukázal, co nese pod ochraným krytem, zato se při přistávání předvedl z dosud nevídaných perspektiv. Po rekordně dlouhé misi se vrátil z vesmíru armádní miniraketoplán X-37B. Závěr bude patřit sondě Juno, jež pořídila úchvatné záběry krále planet, Jupitera a přinesla velmi zajímavé poznatky ohledně jeho fyzikálních vlastností.

Kosmotýdeník 246 (29. 5. – 4. 6.)

V posledním týdnu jsme se přehoupli z meteorologického jara do léta a s bouřkami a někde už i ochlazením je tu i další díl našeho pravidelného seriálu, shrnující dění v kosmonautice i na našem portálu. Letní počasí se jen mírně projevilo, když došlo k jednomu odkladu startu, zatímco ostatní proběhly podle plánu. Další významnou zprávou týdne bylo oficiální pojmenování sondy NASA určené k výzkumu Slunce podle žijící osobnosti, astrofyzika Eugena Parkera. Jisté představy o výzkumu Měsíce jsme poodhalili v článku o ruské i americké kosmonautice. No a konečně na začátku víkendu jsme mohli vidět úspěšný návrat posádky z ISS a v noci na neděli úspěšný start Dragonu. Ale nyní se hned v úvodu ještě zaměříme na vylepšení mikroskopu na Mezinárodní vesmírné stanici.

ŽIVĚ A ČESKY: Povolí dnes počasí start Falconu s Dragonem?

Čtvrteční pokus o start soukromé rakety Falcon 9 s lodí Dragon bohužel nevyšel kvůli počasí. SpaceX nakonec předstartovní přípravy zrušila a start se odložil o téměř 48 hodin. Dvoudenní odklad byl způsoben kromě jiného i výměnou časově citlivého nákladu, tedy 40 živých hlodavců, kteří letí na ISS v rámci vědeckého výzkumu kostních tkání. Ani dnes není předpověď počasí ideální. Meteorologové v minulých hodinách oscilují mezi 60 a 70 %, přesto jsme připraveni Vám tento start zprostředkovat v přímém přenosu s českým komentářem.

Sonda, která se dotkne Slunce

Parker Solar Probe.

V příštím roce se můžeme těšit na několik zajímavých nepilotovaných startů – velmi často Vás například upozorňujeme na blížící se vypuštění Dalekohledu Jamese Webba, hovoříme o misi InSight k Marsu, nebo o Bepi Colombo. Ale neměli bychom zapomínat ani na start, který má přijít v létě roku 2018 – v současné době nejsilnější americká raketa Delta IV Heavy při něm vynese do meziplanetárního prostoru sondu Parker Solar Probe. Pokud Vám její název nic neříká, neděste se, to jen NASA před pár dny přejmenovala misi Solar Probe + a vetkla jí do názvu jméno významného astrofyzika.

ŽIVĚ: Dva muži v Sojuzu se vrací domů

Dnes skončí mise kosmické lodi Sojuz MS-03, která se mnoha lidem zapsala do paměti – Oleg Novickij a Thomas Pesquet startovali před půl rokem i s Peggy Whitson, ta však na stanici ještě pár měsíců zůstane, takže Rus a Francouz poletí po 197 dnech ve vesmíru a více než 3 000 obletech Země domů sami. Sojuz by se měl od stanice oddělit ve 12:50 našeho času, v 15:15 se zapálí motor lodi, který sníží rychlost oběhu a navede Sojuz do atmosféry. K přistání v kazašské stepi by mělo dojít v 16:10 našeho času, kdy bude v místě dosednutí osm hodin večer, což je poměrně výjimečné. Sojuzy totiž většinou přistávají ráno – navíc půjde o první dvoučlenné přistání Sojuzu od roku 2010 (tehdy šlo o Sojuz TMA-16).

Co prozradil Trumpův rozpočet o stanici u Měsíce

Letos v březnu se v úvahách o průzkumných misích americké pilotované kosmonautiky na dvacátá léta odehrály tři zásadní momenty. Nejprve 13. března nová administrativa zveřejnila předběžný rozpis rozpočtu NASA na nový fiskální rok, v němž oznámila, že nebude financovat robotickou misi ARM, která by dopravila k Měsíci několikametrový balvan z asteroidu. 21. března pak prezident Donald Trump podepsal autorizační zákon pro NASA č. S.442, který v sekci 421 ukládá povinnost pokračovat ve vývoji deep space habitatu jako klíčového prvku v architektuře průzkumu vesmíru a v sekci 434 přikazuje zhodnotit alternativní přístupy k ARM pro demonstraci technologií a schopností vysoce výkonného solárně elektrického pohonu.

ŽIVĚ A ČESKY: První opakované použití Dragonu

Jak jsme psali již před pár dny, mise CRS-11 v podání SpaceX bude mimořádně zajímavá tím, že při ní bude poprvé v historii použit již jednou letěná loď Dragon. Tedy abychom byli přesní, opakovaně použita bude „jen“ hlavní část lodi – přetlaková komora, ale i tak jde o velkou událost. Soukromá firma by navíc chtěla s prvním stupněm přistát na pevnině, jedná se o jubilejní stý start z rampy 39-A a aby toho nebylo málo, tak Dragon nese velmi slušnou porci vědeckých přístrojů. Když si to všechno sečteme, čeká nás velmi zajímavý start, který Vám chceme přinést v přímém přenosu s českým komentářem.

Ruské měsíční plány

Za největší úspěch současné pilotované kosmonautiky můžeme s přehledem označit Mezinárodní vesmírnou stanici. Jenže pomalu a jistě se blíží její konec a tak již teď jednotlivé státy spřádají své plány do budoucna a pokládají si stejnou otázku jako asi většina z nás: „Co bude, až tu nebude ISS? Nebo „jaký osud čeká pilotovanou kosmonautiku v příštích desítkách let?“ To dnes samozřejmě nelze s jistotou říci. Co lze ale s jistotou říci je fakt, že se všechny velké kosmické agentury již teď zajímají o Měsíc a nejen ony. Není žádným tajemstvím, že Evropská kosmická agentura ESA dlouhodobě sní o „vesničce na Měsíci“. Amerika buduje obří dopravní raketu SLS s kosmickou lodí Orion, která slibuje minimálně pilotovaný oblet Měsíce a se kterou Američané dokonce počítají při misích k Marsu. Ba i soukromá společnost SpaceX prý vyšle platící zákazníky na oblet našeho souseda a ani Čína s Indií nezůstávají pozadu, protože již teď mají své osobní „Měsíční úmysly“. Co však plánuje Rusko?

ŽIVĚ: Novinky o sondě, které bude skutečně horko

Už příští rok v létě na přelomu července a srpna by měla z Floridy odstartovat americká raketa Delta IV Heavy se speciálním nákladem – vědecká sonda Solar Probe + prozkoumá naše Slunce z takové blízkosti, kde ještě nikdy žádný lidský výtvor nepracoval. Dostane se ke Slunci až na pouhých šest milionů kilometrů od „povrchu“ naší životodárné hvězdy, odkud bude studovat jeho projevy a vliv na kosmické počasí, které ovlivňuje i život na Zemi. Aby sonda neshořela pekelným žárem, bude ji chránit speciální štít z uhlíkových kompozitů o tloušťce 11,5 centimetru, který bude muset odolat teplotám téměř 1 400°C.

Znovupoužitelnost dosáhla i na Dragony

Zásobovací mise k ISS – mnoho lidí si může položit otázku: „Může být snad něco rutinnější? Vždyť tam létají každou chvíli!“ Takový názor se dá s určitou snahou pochopit, můžeme říct, že každý let je něčím zajímavý, ale i přesto je ten, který nás čeká už zítra, mnohem zajímavější, než ostatní lety k ISS. Na to, že SpaceX recykluje první stupně svých raket jsme si již zvykli – ostatně přistání na pevnině má ozdobit i aktuální start – ale hlavně se tentokrát opakovaně použije samotná kosmická loď Dragon. A to tu ještě nebylo! Opakované použití Dragonu je bezesporu velká událost, která se tak právem odrazila i v logu mise, kterému dominuje známý symbol tří šipek, které tvoří uzavřený okruh.