ŽIVĚ: Novinky o sondě, které bude skutečně horko

Už příští rok v létě na přelomu července a srpna by měla z Floridy odstartovat americká raketa Delta IV Heavy se speciálním nákladem – vědecká sonda Solar Probe + prozkoumá naše Slunce z takové blízkosti, kde ještě nikdy žádný lidský výtvor nepracoval. Dostane se ke Slunci až na pouhých šest milionů kilometrů od „povrchu“ naší životodárné hvězdy, odkud bude studovat jeho projevy a vliv na kosmické počasí, které ovlivňuje i život na Zemi. Aby sonda neshořela pekelným žárem, bude ji chránit speciální štít z uhlíkových kompozitů o tloušťce 11,5 centimetru, který bude muset odolat teplotám téměř 1 400°C.

Znovupoužitelnost dosáhla i na Dragony

Zásobovací mise k ISS – mnoho lidí si může položit otázku: „Může být snad něco rutinnější? Vždyť tam létají každou chvíli!“ Takový názor se dá s určitou snahou pochopit, můžeme říct, že každý let je něčím zajímavý, ale i přesto je ten, který nás čeká už zítra, mnohem zajímavější, než ostatní lety k ISS. Na to, že SpaceX recykluje první stupně svých raket jsme si již zvykli – ostatně přistání na pevnině má ozdobit i aktuální start – ale hlavně se tentokrát opakovaně použije samotná kosmická loď Dragon. A to tu ještě nebylo! Opakované použití Dragonu je bezesporu velká událost, která se tak právem odrazila i v logu mise, kterému dominuje známý symbol tří šipek, které tvoří uzavřený okruh.

Trojitá nálož startů za 24 hodin

Tak jestli se tohle povede, pak se máme na co těšit! Na prvního června jsou totiž nezávisle na sobě plánovány hned tři starty kosmických raket – japonská, evropská a americká by měly vyrazit k obloze a fanoušci kosmonautiky tak budou mít opravdu hodně nabitý čtvrtek. Většinou se Vám snažíme v článcích přinášet přímé přenosy startů raket, ale čtvrtek bude specifický, jelikož připravujeme česky komentovaný přímý přenos ze startu Falconu, rozhodli jsme se, že na zbývající dvě události Vás pozveme již v tomto článku.

Sága jménem Saljut – 16. díl

Oleg Jurijevič Aťkov

Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let se prostřednictvím Saljutu 6 Sovětský svaz dostal do vedení ohledně času stráveného kosmonauty na orbitu. Ve stejném duchu měl pokračovat také Saljut 7. Po nutných improvizacích, jež si v roce 1983 vyžádaly havárie a neúspěchy, doufali příslušní činitelé, že se třetí dlouhodobé expedici podaří prolomit rekord ustanovený první expedicí. Ovšem problematiku dlouhodobého pobytu ve vesmíru nebylo dobré podceňovat, nikdo netušil, zda existuje nějaká hranice, za kterou už není radno jít. Změny, jež byly pozorovány po návratu kosmonautů z dlouhodobých expedic na Zem, byly občas znepokojující – snížení kapacity kardiovaskulárního systému, rapidní úbytek vápníku v kostech nebo třeba výrazné oslabení některých svalových skupin. Pro sledování těchto změn v reálném čase by bylo bývalo výhodné mít přímo na palubě lékaře, který by mohl stav sebe i svých kolegů pečlivě monitorovat a v případě problému zasáhnout a ukončit misi. Vzhledem k tomu, že v užívání byl již prověřený a spolehlivý trojmístný Sojuz řady „T“, nebylo nic snazšího, než jedno křeslo obsadit lékařem. V srpnu 1982 zahájil všeobecný kosmonautický výcvik kardiolog Oleg Aťkov. V létě roku 1983 začal trénovat coby člen hlavní posádky třetí dlouhodobé expedice na Saljut 7. Cesta pro rekord se zdála být volná…

Horizonty Alexandra Gersta

Velká část našich čtenářů si jistě vzpomíná na expedice 40 a 41 v roce 2014, v rámci kterých na ISS pobýval německý astronaut Alexander Gerst. Srdce fanoušků kosmonautiky si získal především povedenými fotkami zemského povrchu a často se o něm mluví jako o nejzručnějším fotografovi, který kdy na ISS pobýval. Však jsme jeho snímkům věnovali hned několik dílů našeho seriálu Krásy modré planety (díly 20, 21, 22 a 23). Už vloni jsme se dozvěděli, že se tento astronaut na ISS vrátí a dokonce bude velet 57. dlouhodobé expedici. Evropská kosmická agentura v těchto dnech představila logo jeho půlroční mise.

Thomasův fotokoutek (27)

Thomas Pesquet

Mise francouzského astronauta Thomase Pesqueta za hranicí našeho světa se pomalu blíží ke svému konci. Už za pár dní Thomas usedne do svého Sojuzu MS-03 spolu s Olegem Novickým a společně se vydají zpátky na rodnou planetu. Prohlédněme si tedy jedny z posledních fotek, které Thomas Pesquet ze svého dočasného domova na oběžné dráze pořídil. Dnes se můžete podívat na další basketbalový kousek, údržbu evropské laboratoře Biolab, mezi pozemskými krajinami se zaměříme na Maroko, podíváme se také na záhadné stejně vypadající krajiny na opačných stranách světa, lehce nahlédneme do interiéru nafukovacího modulu BEAM, trochu blíže se dočteme o experimentech s chováním kapalin či lidskými mozky, uvidíme úchvatné lidské stavby, jako jsou města, průplav nebo přehrada, a samozřejmě Thomasova tolik oblíbená letiště. Nakonec nebude chybět snímek z posledního amerického výstupu do volného kosmu za účelem výměny řídícího počítače MDM, který před několika dny selhal. Čeká na vás rekordních 51 fotografií a dvě videa. Přejeme vám, ať se vám jeden z posledních dílů Thomasova fotokoutku líbí!

Modul BEAM v poločase své mise

Astronauti na palubě ISS společně s odborníky na Zemi se pravidelně snaží provádět měření, která mají za úkol prozradit, jak se konstrukce nafukovacího modulu chová z hlediska strukturální integrity, termální stability, odolnosti vůči kosmickému smetí, radiaci, nebo růstu mikroorganismů. Odborníci z Langley Research Center ve Virginii, kteří neustále analyzují data ze senzorů, zatím zaznamenali několik událostí, které se dají nejpravděpodobněji vysvětlit jako zásah mikrometeoritem, ale modul BEAM odolal přesně tak, jak se čekalo – projektil neproniknul skrz a zadržely jej ochranné vrstvy.

Kosmotýdeník 245 (22.5. – 28.5.)

Máme za sebou neskutečně natřískaný kosmický týden, během kterého se stalo několik významných událostí a který zaznamenal posuny startů plánovaných misí. A to posuny ne dozadu, ale dopředu. Alespoň v případě sondy Psyché jde o pořádný kus. Ale o tom v přehledu článků. V tomto Kosmotýdeníku se dočtete o zcela unikátní fotografii ze sondy LRO, která zachytila, jak do ní nabouralo vesmírné těleso. Podíváme se také na ruský vojenský start a nevynecháme tradiční rubriky snímku a videa týdne. Přeji vám příjemnou neděli a hezké čtení.

Dokončeno! Urychlovací motory pro premiéru SLS

Pomocný urychlovací blok na tuhá paliva pro raketu SLS

Nová americká raketa Space Launch System (SLS) bude v první fázi letu spoléhat na pomoc dvou urychlovacích motorů na tuhá paliva, které jsou velmi podobné těm, které pomáhaly raketoplánům. Tyto motory se vyrábí v jednotlivých segmentech a k jejich sestavení dojde až na kosmodromu. Každý ze dvou sestavených pětisegmentových motorů na tuhá paliva bude měřit na výšku 54 metrů a vážit 726 tun. Firma Orbital ATK, která výrobu těchto motorů na tuhá paliva zajišťuje, mohla před pár dny s radostí oznámit: „Máme hotových všech deset segmentů pro premiérový let rakety SLS.“

Průzkumník kovového světa se urychlí

V kosmonautice jsme zvyklí na odklady. Mise čelí jednou technickým problémům, jindy zase nedostatku financí, takže je běžné, že se nejrůznější projekty odkládají na pozdější termíny i o několik let. Existují ale i „bílé vrány“, tedy projekty, které se v letovém harmonogramu posouvají dopředu, tedy na bližší termín. Takových výjimek není mnoho a je proto potřeba na ně upozornit. Urychlení se v minulosti dočkaly indická sonda Mangalyaan, nebo čínská Chang’e-5 a nyní se do tohoto klubu misí, které dělají fandům kosmonautiky radost, zařadila i chystaná americká mise Psyche.