Kosmotýdeník 238 (5.4. – 9.4.)

Je tu nedělní poledne a tudíž nastává ideální čas pro týdenní souhrn nejzajímavějších událostí, které nám přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na rošádu v nosičích pro dva italské satelity, které podmínily start lovce exoplanet evropského satelitu CHEOPS a také náklad první mise Red Dragonu v roce 2020. V dalších tématech prověříme, jak probíhalo balení nákladní lodi Cygnus, také jak se zabalila posádka odlétající z ISS a podíváme se i na další zprávy. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Rozhlédněte se po misi lodi Starliner

Moderní technika nám přináší stále propracovanější audiovizuální zážitky. Ještě před pár lety bylo HD video považováno za zázrak, časem se přidal i vyšší počet snímků za sekundu a nyní se na světlo derou i tzv. 360° videa, na kterých se můžete s pomocí myši rozhlížet po celé scéně. Kosmické firmy a agentury nástup tohoto trendu zachytily a proto se tato panoramatická videa začínají množit. Jedno z nejpovedenějších představili animátoři společnosti United Launch Alliance. Motivem je ukázka průběhu letu lodi Starliner – od předstartovních příprav, přes start až po přílet k ISS. Rozhodli jsme se tedy, že Vám tohle povedené video ukážeme, abyste mohli i Vy získat pocit, že jste v lodi Starliner – stačí držet levé tlačítko myši a pohybovat s ní.

Block 5 – nejlepší Falcon 9 v historii

Falcon 9

Napříč několika našimi články ale také v komentářích pod nimi jste se již mohli setkat s krátkými zmínkami o další vývojové verzi rakety Falcon 9 americké firmy SpaceX. Už od začátku SpaceX vyvíjí Falcon 9 postupně během provozu a jednotlivá vylepšení aplikuje v průběhu let. Tento způsob má řadu finančních i technologických výhod, avšak na druhou stranu může být v určitých směrech trochu riskantní. Není tajemstvím, že již brzy do provozu vstoupí poslední plánovaná vývojová verze rakety označovaná jako Block 5. Podle dostupných informací by tato finální varianta rakety měla být ve výrobě právě v těchto dnech. Je tedy na čase naše čtenáře seznámit s chystanými změnami a vylepšeními.

Nádherný Jupiter ze čtvrtého průletu Juno

Zatímco na konci března proběhl už pátý průlet sondy Juno v těsné blízkosti plynného obra, my se právě nyní kocháme snímky, které byly zpracovány ze čtvrtého průletu. A nezůstane jen u snímků, tentokrát tu máme pro vás i video, jak to asi vidí sonda během průletu a to už je opravdu nádhera. Snímky se však nerodí snadno, snad proto i ono zpoždění skoro dvou měsíců. Není to jako se snímky z Voyageru, Cassini, nebo Galilea. Kamera má velké zorné pole a je tak odlišná od toho, jak vypadají barevné kamery běžných sond. Výsledné obrázky jsou nakonec kromě vědecké studnice pokladů i neuvěřitelně nádherným výtvarným dílem, jaké dokáže stvořit snad jen příroda.

Potvrzeno, Peggy Whitson si prodlouží pobyt!

Když už nastane nějaká nepříjemnost, je potřeba podívat se na její důsledky a zkusit je maximálně využít pro něco dobrého. Když třeba ruská kosmická agentura kvůli nedostatku práce pro své kosmonauty zredukovalo jejich počet ze tří na dva, znamenalo to, že ob jeden Sojuz bude jedno křeslo volné. To je pochopitelně nepříjemné, protože místa v kosmických lodích jsou drahá a nahrazovat člověka nákladem je v tomto případě docela přepych. Kosmické agentury tedy hledaly cesty, jak této situace maximálně využít. Výsledkem bylo, že volná místa v Sojuzech MS-06 a MS-08 obsadí Joe Acabá a Rick Arnold, ačkoliv se dříve hovořilo o Shannon Walker. Do Sojuzu MS-04, který startuje už za 14 dní se ale další astronaut dostat nedá. Ale to se bavíme o startu, nikoliv o přistání.

Vesmírné výzvy – březen 2017

brezen2017 zdroj: spaceflightinsider.com

Po březnu 2017 má historie kosmonautiky několik čerstvě natištěných stránek. Popisují start rakety s již jednou letěným prvním stupněm. Aby toho nebylo málo, tak tento stupeň nejenže úspěšně pracoval, ale zvládl podruhé přistát na mořské plošině. V březnovém vydání Vesmírných výzev se této události autor Dušan Majer rozhodně musí věnovat. Dále se budete moci pokochat efektními záběry z výstupu astronautů do volného prostoru a startu družice pro monitorování Země, Sentinel 2B. Závěr patří novinkám okolo budoucí superrakety New Glenn.

První krok ke kosmické benzince máme za sebou

Mezinárodní vesmírná stanice neslouží jen k výzkumu nejrůznějších oborů, byť je to mediálně vděčné téma. Zapomínat nesmíme ani na to, že se unikátní prostředí obydlené stanice využívá i ke zkouškám nových technologií, které jednou mohou hrát v kosmonautice velkou roli, ale zatím s nimi nemáme potřebné zkušenosti. Ať už jde o vědecké experimenty, nebo o technologické demonstrátory, většinou platí, že na stanici vydrží zhruba pět let. To je doba, během které mají pozemní týmy dostatek času na nejrůznější testy a pak už je čas uvolnit místo novým experimentům. ISS se tak rozloučila s demonstrátorem RRM, na kterém se testovalo robotické doplňování paliva.

OBRAZEM: Detailní fotky z opakovaného přistání Falconu

31. března se SpaceX zapsala do historie, když poprvé dokázala opakovaně použít první stupeň orbitální rakety. Aby toho nebylo málo, tak první stupeň dokázal podruhé přistát na mořské plošině. Oslavy plně úspěšné mise hatila jen drobná vada na kráse – během přistání vypadl obrazový přenos z kamery a diváci tak přišli o očekávanou podívanou. Ale plošina je osazena několika kamerami a tak se dalo očekávat, že se záznamu dočkáme až připluje plošina do přístavu. Tento okamžik nastal včera a v dalších hodinách se na Flickru SpaceX začaly objevovat toužebně očekávané fotky z přistání a navíc přišlo i video.

Růst krystalů pro lepší léky

Na ISS začne tento týden výzkum, který má za úkol vylepšit růst krystalů v pozemských podmínkách. Poznatky nasbírané při této zkoušce by v budoucnu mohly urychlit vývoj léků, z čehož by profitovalo lidstvo na celé planetě. Experiment se zaměří na látky, kterým se říká proteiny, nebo chcete-li bílkoviny. Jde o mimořádně důležité sloučeniny, které hrají v organismech klíčovou roli – tvoří drtivou většinu hmoty živých organismů, bez nich by těla nedokázala regulovat své vnitřní procesy, opravovat chyby, nebo se chránit. Mnoho proteinů je moc malých na to, abychom je mohli prostudovat pod mikroskopem – přichází proto ke slovu jejich krystalizace, která pomáhá určení jejich trojrozměrné struktury.

Blíží se Velké finále sondy Cassini

Grand Finale, tedy Velké finále – přesně tak pojmenovali odborníci závěrečnou fázi unikátní mise sondy Cassini, která krouží kolem Saturnu. Momentálně se nachází na dráze označované jako Ring-Grazing orbit, při které prolétává blízko vnějších okrajů prstenců. Mezi dubnem a zářím však bude sonda prolétávat kolem vnitřních okrajů prstenců. Půjde o unikátní možnost pro vědecký výzkum, který nebylo možné realizovat nikdy v historii. Zároveň půjde o stylové zakončení této přelomové mise, která se už nyní zapsala do dějin kosmonautiky.