Štítek ‘H-2A’

ADRAS-J

Společnost Astroscale oznámila 11. dubna, že její družice Active Debris Removal Astroscale-Japan (ADRAS-J), se přiblížila k hornímu stupni H-2A na LEO. 13. dubna 15:00

Odklady japonských vědeckých misí

Vypuštění japonské rentgenové kosmické observatoře XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission, na náhledovém obrázku) i bezpilotního lunárního landeru SLIM (Small Lander for Investigating Moon) mělo proběhnout letos na jaře pomocí nosné rakety H-2A startující z kosmodromu Tanegašima. Japonská kosmická agentura JAXA však 31. března oznámila, že se jejich společný start posune nejdříve na srpen. Harmonogram startu japonské mise, která má za úkol studovat měsíce Marsu a dopravit vzorky z něj na Zemi, je nyní ve značné nejistotě, jelikož inženýři vyšetřují selhání prvního exempláře japonské nosné rakety H3, ke kterému došlo minulý měsíc.

Úspěšný start QZS-1R

Raketa H-2A ve verzi 202 odstartovala dnes ve 4:19 z kosmodromu Tanegašima. Na oběžnou dráhu dopravila navigační družici, která nahradí starší kus QZS-1 vypuštěnou v roce 2010. 26. října 12:10

Kosmotýdeník 284 (19.2. – 25.2.)

Zatímco jste sledovali, jak Falcon 9 opět bez problémů vynesl další náklad, u Marsu se slavnostně dokončilo jedno významné brzdění o atmosféru, které uvedlo jednu sondu na vědeckou orbitu a ušetřilo stovky kilogramů paliva. Řeč je o evropské sondě TGO. Tato událost obstará hlavní téma Kosmotýdeníku, ale v dalších tématech se můžete těšit i na zmíněného Falcona 9, ale také na odklad japonské rakety, která měla vynést špionážní družici. Vítám vás u čtení dalšího týdenního přehledu událostí z kosmonautiky – Kosmotýdeníku. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.  

Kosmotýdeník 275 (18.12. – 24.12.)

Tento týden byl ve znamení Falconu Heavy a jeho prvních veřejných fotografií. Samozřejmě, i na ty dojde. Podíváme se však také na start japonské rakety H-2A, která vynesla jeden velmi zajímavý technologický satelit, který bude brázdit extrémně nízkou oběžnou dráhu. Vzhledem k tomu, že je Štědrý den, dojde i na trochu té vánoční atmosféry a přání hezkých svátků. Děkujeme, že i v tento den jste otevřeli Kosmotýdeník a přišli jste se podívat, co vše se v kosmonautice událo v minulém týdnu. Přeji vám klidný a příjemný sváteční den a dobré čtení.

Kosmotýdeník 246 (29. 5. – 4. 6.)

V posledním týdnu jsme se přehoupli z meteorologického jara do léta a s bouřkami a někde už i ochlazením je tu i další díl našeho pravidelného seriálu, shrnující dění v kosmonautice i na našem portálu. Letní počasí se jen mírně projevilo, když došlo k jednomu odkladu startu, zatímco ostatní proběhly podle plánu. Další významnou zprávou týdne bylo oficiální pojmenování sondy NASA určené k výzkumu Slunce podle žijící osobnosti, astrofyzika Eugena Parkera. Jisté představy o výzkumu Měsíce jsme poodhalili v článku o ruské i americké kosmonautice. No a konečně na začátku víkendu jsme mohli vidět úspěšný návrat posádky z ISS a v noci na neděli úspěšný start Dragonu. Ale nyní se hned v úvodu ještě zaměříme na vylepšení mikroskopu na Mezinárodní vesmírné stanici.

Kosmotýdeník 167. díl (23.11. – 29.11.2015)

Sedm dní je za námi a náš portál Vám opět nabízí možnost nahlédnout na nový list pomyslné kroniky kosmonautiky, tedy našeho seriálu Kosmotýdeník. Dnes se můžete těšit na dvě větší zprávy, přičemž hlavně ta první není vůbec příjemná – ruská kosmická agentura bude muset hodně bojovat se mimořádně drastickým snižováním rozpočtu na další roky. Kromě toho se podíváme i na vypuštění nové čínské armádní družice a připravili jsme pro Vás také několik krátkých zpráv. Chybět nebudou ani tradiční rubriky včetně oblíbeného snímku týdne.

22. Kozmická Strojovňa – rakety nového milénia – tretia časť

Za posledných niekoľko rokov sa toho v kozmonautike udialo skutočne veľmi veľa. Začiatkom nového tisícročia sa začali testovať a používať rakety novej generácie. Či už ide o americké Delty, Atlasy V, Falcony, Európske Ariane 5 a Vegy, Japonské H-2(A, B), indické PSLV a GSLV. Veľa nosičov je momentálne vo vývoji. Číňania by radi čo najskôr dokončili ťažkotonážnu CZ-5 a slabšie CZ-7 a CZ-11, Rusi pracujú na novej raketovej rodine Angara pomenovanej po rovnomennej rieke, India by chcela vyvinúť GSLV mk.III, Európa začína s vývojom Ariane 5+ a Ariane 6 a to nehovorím o novej americkej superrakete SLS. Čaká nás teda veľmi zaujímavé obdobie. Ak sa čo len polovica všetkých plánovaných projektov dočká realizácie, bude to druhý zlatý vek kozmonautiky. Ako sa to všetko vyvinie uvidíme v roku 2050. Dnes si povieme niečo o krajinách, ktoré by mohli do vývoja vesmírnych technológií zasiahnuť veľmi výrazným spôsobom. Čína je obrovská krajina, ktorá vraj raz predbehne aj USA. Japonsko je momentálne vlastníkom jednej z najvyspejejších rakiet na svete. A Irán? Vojnou zničená krajina by skôr mala investovať finančné prostriedky do obnovy infraštruktúry, ale napriek otrasnej situácii Iránčanov vládne vrstvy neváhajú dávať milióny na kozmické projekty. Ich cieľ je do roku 2018 vystreliť do vesmíru človeka. Prvým iránskym mužom vo kozme by vraj mohol byť bývalý prezident Mahmud Ahmadínedžád. No, (ne)držím palce.