sociální sítě

Přímé přenosy

Načítám data o přenosech…

krátké zprávy

Fi

Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.

iSpace

Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.

Wally Funk

Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.

Orbit Fab

Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.

D-Orbit

Společnost D-Orbit podepsala smlouvu se společností ArkEdge Space. Dohoda o vícenásobném využití servisní družice ION je jednou z dosud největších komerčních dohod společnosti D-Orbit.

Skyroot Aerospace

Indický startup Skyroot Aerospace se připravuje na svůj první pokus o start na orbitální dráhu, který se uskuteční již 12. července. Společnost plánuje rychlé rozšíření na měsíční frekvenci startů.

NASA

Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: mesicni-zakladna

Souboj o Měsíc: Amerika a Čína v kosmickém duelu?

Oblet Měsíce v rámci mise Artemis II přitáhl pozornost celého světa. Ve skutečnosti se ale za tímto návratem skrývá mnohem víc než jen vědecký nebo technologický pokrok. V pozadí se totiž znovu rozehrává tichý, ale o to zásadnější souboj: Spojené státy a Čína soupeří o to, kdo jako první vrátí člověka na měsíční povrch a udá směr další éře dobývání vesmíru. Proč je to ale tak důležité? Na to a další otázky se pokusíme odpovědět v dnešním článku.

Nové plány NASA: lunární základna, komerční stanice i jaderný tahač k Marsu

V rámci akce pojmenované Ignition (zážeh) NASA v úterý 24. března oznámila sérii transformativních iniciativ, které jsou navrženy tak, aby dosáhly cílů stanovených v tzv. National Space Policy od Donalda Trumpa a posunuly vpřed americké vedení v kosmonautice. Tyto aktivity odrážejí naléhavost současné situace, ale také obrovské příležitosti, které před námi leží v oblasti vědy a objevů, které mohou změnit svět.

Donald Trump podepsal nové exekutivní nařízení věnované kosmonautice

Spojené státy mají nové pokyny ohledně kosmických aktivit. Mezi ně patří třeba zahájení přípravy na vytvoření trvale obyvatelné lunární základny do roku 2030. 18. prosince americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní nařízení „Zajištění americké převahy v kosmickém prostoru“ (orig. Ensuring American Space Superiority). Podle tohoto dokumentu je převaha v prostoru mimo Zemi nezbytná pro národní bezpečnost a prosperitu. „Spojené státy musí proto prosazovat vesmírnou politiku, která rozšíří dosah lidských objevů, zajistí životně důležité ekonomické a bezpečnostní zájmy národa, podpoří komerční rozvoj a položí základy pro novou vesmírnou éru,“ stojí v dokumentu, jehož plné znění najdete zde.

Pohled na jámu v oblasti Mare Tranquillitatis. Na jinak hladkém dně vidíme i jednotlivé kameny. Snímek kamery na sondě LRO zobrazuje oblast širokou 400 metrů (a sever je na snímku nahoře). Zdroj: NASA/Goddard/Arizona State University, https://www.nasa.gov/

Sonda LRO vyfotografovala na Měsíci jámy s příhodnou teplotou

V úvahách nad osídlením Měsíce se pochopitelně nejvíce skloňuje obyvatelnost vybraných míst. Povrch je bombardován kosmickým zářením i slunečními erupcemi. Voda se v lepším případě vyskytuje vázaná v horninách, s výjimkou trvale zastíněných kráterů v polárních oblastech, kde je i ve formě ledu, nebo ledu s regolitem. Proto se pro budoucí základny uvažují především místa, kde je pokud možno dlouhodobý sluneční svit pro získávání energie a výskyt vody. Jak ukázal průzkum snímků sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), jedna z míst, kde je překvapivě příznivá teplota, jsou jámy, které možná pokračují i jeskyněmi. Teplota zde průměrně dosahuje 17 °C.

Ruské měsíční plány

Za největší úspěch současné pilotované kosmonautiky můžeme s přehledem označit Mezinárodní vesmírnou stanici. Jenže pomalu a jistě se blíží její konec a tak již teď jednotlivé státy spřádají své plány do budoucna a pokládají si stejnou otázku jako asi většina z nás: „Co bude, až tu nebude ISS? Nebo „jaký osud čeká pilotovanou kosmonautiku v příštích desítkách let?“ To dnes samozřejmě nelze s jistotou říci. Co lze ale s jistotou říci je fakt, že se všechny velké kosmické agentury již teď zajímají o Měsíc a nejen ony. Není žádným tajemstvím, že Evropská kosmická agentura ESA dlouhodobě sní o „vesničce na Měsíci“. Amerika buduje obří dopravní raketu SLS s kosmickou lodí Orion, která slibuje minimálně pilotovaný oblet Měsíce a se kterou Američané dokonce počítají při misích k Marsu. Ba i soukromá společnost SpaceX prý vyšle platící zákazníky na oblet našeho souseda a ani Čína s Indií nezůstávají pozadu, protože již teď mají své osobní „Měsíční úmysly“. Co však plánuje Rusko?

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.