NASA
V prohlášení ze 14. března agentura NASA uvedla, že administrativa Bílého domu poskytla agentuře týdenní prodloužení termínu k předložení plánu reorganizace a snížení pracovní síly agentury.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
V prohlášení ze 14. března agentura NASA uvedla, že administrativa Bílého domu poskytla agentuře týdenní prodloužení termínu k předložení plánu reorganizace a snížení pracovní síly agentury.
Německý startup Constellr zveřejnil 17. března snímky z družice Skybee-1, první družice v konstelaci termálního zobrazování. S daty Skybee-1 vytvořil Constellr podrobnou mapu distribuce tepla pro budovy, parky a vodní cesty v Tokiu.
Bývalý administrátor NASA Jim Bridenstine vyzval Senát, aby urychleně potvrdil Jareda Isaacmana na pozici nového administrátora.
Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) zveřejnil 11. března oznámení o příležitostech, které oficiálně otevřelo misi Tianwen-3 mezinárodní spolupráci. Tianwen-3 si klade za cíl shromáždit vzorky z Marsu a vůbec poprvé je doručit na Zemi.
Společnost Isar Aerospace 12. března oznámila, že podepsala smlouvu na vynesení dvou družic pro program agentury Arctic Ocean Surveillance (AOS) v roce 2028. Start rakety Spectrum na sluneční synchronní dráhu se uskuteční z kosmodromu Andøya.
RBC Signals rozšiřuje svou globální síť pozemních stanic akvizicí 10 šestimetrových antén pro družicové sledování v pásmu S a X od společnosti Microsoft.
Společnost Momentus oznámila 11. března dohodu, která zákazníkům využívající orbitální tahač Vigoride poskytne konektivitu na vyžádání prostřednictvím partnerství se společností Solstar Space.
Operátoři mobilních družicových služeb (MSS) Viasat a Space42 zkoumají sdílenou multiorbitovou infrastrukturu, aby vylepšili a rozšířili své služby přímého připojení k zařízení po celém světě.
Společnost Rocket Lab oznámila 11. března plány na koupi dodavatele optických komunikačních terminálů Mynaric, který minulý měsíc vstoupil do restrukturalizace po zpoždění výroby a problémech s dodavatelským řetězcem.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
16. ledna by měl americký astronaut Nick Hague nainstalovat záplaty na rentgenový teleskop NICER umístěný na vnějším plášti Mezinárodní kosmické stanice. Hague společně se Sunitou Williams ale budou provádět i další činnosti. NICER bude prvním americkým teleskopem, který se bude opravovat na oběžné dráze od roku 2009, kdy se uskutečnila poslední servisní mise raketoplánu k Hubbleovu teleskopu. Hague, ale i další astronauti (třeba Donald Pettit, který momentálně také pobývá na ISS) si v loňském roce opravu teleskopu pečlivě nacvičovali v bazénu NBL (Neutral Buoyancy Laboratory) o objemu 23 milionů litrů, který se nachází na Johnsonově středisku v Houstonu.
NASA posílá v rámci zásobovací mise NG-21 na Mezinárodní kosmickou stanici také opravný balíček pro rentgenový teleskop NICER (Neutron star Interior Composition Explorer), který je umístěn na vnějším plášti stanice. Astronauti budou muset tuto opravu provést během výstupu do volného kosmického prostoru. NICER je umístěn poblíž pravého souboru fotovoltaických panelů stanice a v květnu 2023 došlo k jeho poškození. Tým zodpovědný za misi zkusil najít řešení a už o rok později, v květnu 2024, doručil na Johnsonovo středisko v Houstonu zmíněný opravný balíček. Ten zde byl podle platných standardů zabalen a připraven, aby mohl letět na zásobovací misi.
Většina hvězd ve vesmíru není osamocena, ale vyskytuje se ve formě vícenásobných systémů. Známe trojhvězdy, čtyřhvězdy a dokonce i vícečetné soustavy. Přesto jsou však nejčastějším případem dvojhvězdy. A dokonce i v případě vícenásobných systému je to často tak, že dvě hvězdy kolem sebe obíhají velmi těsně, zatímco další jsou vzdáleny už poněkud více, což zajišťuje větší stabilitu systému. Hvězdných soustav známe celou řadu typů, ať už jde o dvojice neutronových hvězd, dvojice bílých trpaslíků, dvojice hvězd hlavní posloupnosti, či jejich různé kombinace. Složky systému se navíc mohou dotýkat, přecházet z našeho pohledu jedna před druhou a podobně. My se však dnes zaměříme na tzv. rentgenové dvojhvězdy a na přístroj, který jednu takovou velmi zajímavou dvojhvězdu zkoumal.
22. května americký rentgenový teleskop NICER (Neutron Star Interior Composition Explorer) potkala blíže neupřesněná událost, v rámci které do přístroje vstoupilo nežádoucí sluneční záření. Experti od té doby analyzují přicházející data a zjistili, že událost měla vliv na pozorování prováděná za dne, zatímco noční pozorování se zdají neovlivněna. Odborníci se domnívají, že nejméně jeden z tepelných štítů 56 rentgenových koncentrátorů byl poškozen, takže se sluneční světlo může dostat k citlivým detektorům.
Nedávný článek jsme věnovali neutronovým hvězdám, především pak takzvaným pulsarům, které jsou samy o sobě velmi zajímavé, jelikož nabízí i několik možností praktického využití. Dnes se podíváme na možná ještě zajímavější objekty, kterými jsou magnetary. Jak už asi tušíte z názvu, jedná se o objekty s velmi silným magnetickým polem. Také magnetary jsou z pohledu fyziky mimořádně pozoruhodnými objekty. Nejprve si ale stručně zopakujme pár základních informací z minula.
Astronomové mají díky kosmickým observatořím vynikající přehled o velice zajímavých dějích v okolí černých děr. Jedním z nich je i koróna v jejich okolí, která dokáže náhle zmizet a zase se objevit. Za jejím zmizením může stát například příliš blízký průlet hvězdy kolem černé díry. Ta hvězdu slapovými silami roztrhá a padající hmota vyčistí okolí horizontu události, čímž zmizí právě zmiňovaná koróna. Pak se černé díře podaří přitáhnout si novou hmotu z akrečního disku v okolí a koróna se opět objeví. Tento jev nyní astronomové pozorovali u jedné z relativně blízkých galaxií pomocí několika přístrojů v kosmu, jako je rentgenová observatoř NuSTAR, detektor NICER na ISS nebo observatoř Neil Gehrels Swift.
Astronomy po celém světě uchvátil nezvykle jasný a zároveň dlouhotrvající puls vysokoenergetického záření, který se kolem Země prohnal v neděli 9. října letošního roku. Emise pocházely z gamma záblesku (GRB = gamma-ray burst), což jsou ty nejsilnější exploze, k jakým ve vesmíru dochází. Tento gama záblesk se navíc řadí mezi nejjasnější zatím pozorované jevy svého druhu. V neděli okolo poledne středoevropského letního času proletěla Sluneční soustavou vlna rentgenového a gamma záření. Jejich přítomnost spustila detektory mnoha observatoří včetně Fermi Gamma-ray Space Telescope, Neil Gehrels Swift Observatory a Wind. Teleskopy po celém světě se otočily daným směrem, aby byl možné pozorovat následky záblesku, přičemž pozorování stále probíhají.
I kapitáni vesmírných lodí potřebují navigátory a navigační systém. V posledních letech se intenzivně testuje možnost využití pulsarů pro účely vesmírné navigace. V minulém roce byly publikovány podrobnosti o testování této metody pomocí systému SEXTANT spolupracujícím s rentgenovým teleskopem na družici NICER. V nedávném článku jsem popisoval nejnovější výsledky přístroje NICER (Neutron star Interior Composition Explorer) pro studium rentgenového záření z vesmíru, který je umístěn na Mezinárodní vesmírné stanici ISS a je určen pro výzkum nitra neutronových hvězd právě pomoci rentgenového záření. Pozorováním nejtěžšího známého pulsaru PSR J0740+6620 se již podařilo nepřímo nahlédnout do nitra neutronové hvězdy a posoudit stlačitelnost jaderné hmoty v jejím centru. Součástí programu sondy je i projekt SEXTANT (Station Explorer for X-ray Timing and Navigation Technology) určený na testování vesmírné navigace s využitím pulsarů.
Dnes dokončíme návštěvu slovenské popularizace kosmonautiky. Podíváme se na to, jak kosmické sondy v minulosti i současnosti pomáhají astronomům zkoumat vesmír. Toto zkoumání se provádí hlavně v elektromagnetického záření a teprve v poslední době se začínáme do vesmíru dívat i prostřednictvím gravitačních vln. Elektromagnetické spektrum zahrnuje záření všech možných vlnových délek. Podle zkracující se vlnové délky rozeznáváme následující druhy: radiové, infračervené, optické, ultrafialové, rentgenové a záření gama. Pro tyto obory je nutno postavit specializované družice, které posléze mohou zkoumat okolní prostředí. Doc. RNDr. Pavol Valko, PhD. se nám pokusí tyto družice ve své přednášce představit.
Když byl na ISS dopraven přístroj NICER, vědci si od něj slibovali lepší prozkoumání neutronových hvězd, které se v některých případech chovají jako pulsary, a to když svými kužely rádiového záření zasahují Zemi. NICER pracuje v oboru měkkého rentgenového záření. Kromě detailního průzkumu neutronových hvězd si od výsledků jeho výzkumu slibujeme i možnost použít pulsary k přesné navigaci sond vyslaných do vzdálenějších míst Sluneční soustavy. Ty by tak mohly lépe určovat svou polohu i rychlost. NASA nyní oznámila, že tento dalekohled detekoval rekordní záblesk rentgenového záření.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
