Chceme být ještě aktuálnější

Vážení čtenáři, ohromně si vážíme Vašeho zájmu, který projevujete tím, že se na náš web pravidelně vracíte. Váš neutuchající zájem je pro nás motorem, který nás nutí neustále přemýšlet nad tím, jak naše služby vylepšit, rozšířit či upravit. Když vidíme, jaký je o informace zájem, je radost psát články. Dnes bychom Vás rádi seznámili s novou rubrikou, kterou jsme dnes odpoledne spustili a která by měla zajistit, že Vám nic neuteče. Rubriku jsme nazvali Krátké zprávy a najdete ji v horní části pravého sloupce na každé stránce našeho webu.

Největší letadlo světa opustilo hangár

Před zhruba pěti týdny jsme Vám přinesli fotografie, které zachycovaly pokrok ve stavbě letounu Stratolaunch. Od té doby technici evidentně hodně zapracovali, protože letoun byl před pár dny poprvé vyvezen z montážního hangáru v kalifornském Mojave. Stroj, který disponuje dvojicí trupů a šesti motory z Boeingu 747 vypadá majestátně a zároveň trochu děsivě – jako kdyby to byl technologický Frankenstein sešitý z několika různých dílů. Vývoz před hangár ale v žádném případě neznamená, že se blíží první ostrý start. Na ten si budeme muset počkat minimálně do roku 2019.

Sága jménem Saljut – 17. díl

Saljut 7

Na konci roku 1984 měla stanice Saljut 7 za sebou tři dlouhodobé expedice, jež bylo možné považovat za jednoznačně úspěšné. Přes dílčí problémy se kosmonautům dařilo setrvávat na orbitu vždy nepřetržitě několik měsíců a během této doby vykonávat krom experimentů také mnohdy náročnou údržbu různých systémů. Také pro rok 1985 byl u stanice naplánován poměrně živý provoz. Dorazit měl vojenský modul TKS-M s teleskopem „Pion-K“, který měla využívat čtvrtá dlouhodobá expedice s předběžným datem startu v polovině května. Pro tento úkol byly složeny tři posádky, přičemž tým ve složení Vasjutin/Savinych/Volkov měl být posádkou hlavní. Na orbitu jim měla na počátku listopadu dělat dva týdny společnost návštěvnická posádka složená čistě ze zástupkyň něžného pohlaví. Její velitelkou měla být zkušená Světlana Savickaja, s ní měly k Saljutu letět Jekatěrina Ivanova a Jelena Dobrokvašina. V prosinci měla stálou posádku vystřídat dvoučlenná pátá dlouhodobá expedice, jež měla práce na Saljutu 7 završit. Stanice měla být využívána ještě v době, kdy bylo v plánu na orbit vyslat základní blok její nástupkyně – modulární stanice Mir. Ovšem pak přišel 11. únor 1985…

AKTUALIZOVÁNO: První znovupoužitý Dragon zakotvil u ISS

Jako setkání dvou starých známých má probíhat zachycení lodi Dragon u Mezinárodní vesmírné stanice. Dragon, který se do vesmíru vydal v sobotu večer našeho času je totiž poprvé v historii znovupoužitý a u ISS již v roce 2014 strávil jeden měsíc. Aktuální mise má být zhruba stejně dlouhá, přičemž k záchytu staniční robotickou paží by mělo dojít v 16:00 našeho času. Canadarm bude obsluhovat dvojice amerických astronautů Peggy Whitson a Jack Fischer. Ti po záchytu předají řízení ramene pozemnímu středisku, které se zachycenou lodí domanévruje ke spodnímu stykovacímu portu na modulu Harmony. V tomto článku můžete celou operaci sledovat živě.

AKTUALIZOVÁNO: Premiéra chlouby indického raketového průmyslu

Indická raketa GSLV Mk. III klame názvem. Na první pohled se zdá, že jde jen o drobně upravenou raketu GSLV Mk. II, ale to by byl velký omyl. Trojka totiž vznikla jako zbrusu nový projekt, který svého předchůdce moc nepřipomíná. Vývoj začal na počátku tohoto století a cílem byla raketa se schopností dopravit deset tun na nízkou oběžnou dráhu a čtyři tuny na dráhu přechodovou ke geostacionární. Po mnoha letech složitého vývoje přichází den, na který Indové čekali. Dnes tento nosič čeká první ostrá mise, při které má vynést na geostacionární dráhu telekomunikační družici GSAT-19. Přímý přenos by měl probíhat na webu indické kosmické agentury ISRO, nebo na webu spaceflightnow. Start je zatím plánován na dnešek, konkrétně na 13:58 našeho času. Mise samotná bude trvat lehce přes 16 minut.

Thomasův fotokoutek (28)

Thomas Pesquet

Všechno jednou končí. Ne jinak je tomu u půlroční mise Proxima francouzského astronauta Thomase Pesqueta. Ten na Mezinárodní kosmické stanici pobýval během Expedic 50 a 51, pracoval na desítkách vědeckých experimentů, staral se o údržbu stanice a dokonce absolvoval i dva výstupy do volného prostoru. V pátek v 16:10 našeho času návratová kabina Sojuzu MS-03 úspěšně přistála v Kazachstánu a Thomas i se svým ruským kolegou Olegem Novickým po dlouhých měsících zakusili tíhu svých vlastních těl. S koncem mise Proxima a Expedice 51 tak končí i náš seriál, který vás po 28 týdnů pravidelně zásoboval mnoha fotografiemi z oběžné dráhy. Doufáme, že se vám líbil. Věříme, že jste se stejně jako i my něco nového dozvěděli a také občas strnuli v úžasu nad některými krajinami na naší planetě, které vypadají spíše jako z jiného světa nebo z malířského plátna. Pojďme si tedy ještě naposledy prohlédnout fotografie, které pro nás v uplynulém týdnu pořídil Thomas Pesquet z paluby Mezinárodní kosmické stanice.

Vesmírné výzvy – květen 2017

Peggy Whitson EVA zdroj:nasa.gov

Květen přál výstupům astronautů do volného prostoru. Na ISS si vyzkoušeli plánovaný s kulatou číslovkou i jeden mimořádný servisní výstup. Podíváme se také na starty raket. Z Nového Zélandu vzlétla premiérově k nebesům raketa Electron, vyznačující se novátorskými přístupy a využíváním moderních technologií. Falcon 9 od SpaceX nám tentokrát neukázal, co nese pod ochraným krytem, zato se při přistávání předvedl z dosud nevídaných perspektiv. Po rekordně dlouhé misi se vrátil z vesmíru armádní miniraketoplán X-37B. Závěr bude patřit sondě Juno, jež pořídila úchvatné záběry krále planet, Jupitera a přinesla velmi zajímavé poznatky ohledně jeho fyzikálních vlastností.

Kosmotýdeník 246 (29. 5. – 4. 6.)

V posledním týdnu jsme se přehoupli z meteorologického jara do léta a s bouřkami a někde už i ochlazením je tu i další díl našeho pravidelného seriálu, shrnující dění v kosmonautice i na našem portálu. Letní počasí se jen mírně projevilo, když došlo k jednomu odkladu startu, zatímco ostatní proběhly podle plánu. Další významnou zprávou týdne bylo oficiální pojmenování sondy NASA určené k výzkumu Slunce podle žijící osobnosti, astrofyzika Eugena Parkera. Jisté představy o výzkumu Měsíce jsme poodhalili v článku o ruské i americké kosmonautice. No a konečně na začátku víkendu jsme mohli vidět úspěšný návrat posádky z ISS a v noci na neděli úspěšný start Dragonu. Ale nyní se hned v úvodu ještě zaměříme na vylepšení mikroskopu na Mezinárodní vesmírné stanici.

ŽIVĚ A ČESKY: Povolí dnes počasí start Falconu s Dragonem?

Čtvrteční pokus o start soukromé rakety Falcon 9 s lodí Dragon bohužel nevyšel kvůli počasí. SpaceX nakonec předstartovní přípravy zrušila a start se odložil o téměř 48 hodin. Dvoudenní odklad byl způsoben kromě jiného i výměnou časově citlivého nákladu, tedy 40 živých hlodavců, kteří letí na ISS v rámci vědeckého výzkumu kostních tkání. Ani dnes není předpověď počasí ideální. Meteorologové v minulých hodinách oscilují mezi 60 a 70 %, přesto jsme připraveni Vám tento start zprostředkovat v přímém přenosu s českým komentářem.

Sonda, která se dotkne Slunce

Parker Solar Probe.

V příštím roce se můžeme těšit na několik zajímavých nepilotovaných startů – velmi často Vás například upozorňujeme na blížící se vypuštění Dalekohledu Jamese Webba, hovoříme o misi InSight k Marsu, nebo o Bepi Colombo. Ale neměli bychom zapomínat ani na start, který má přijít v létě roku 2018 – v současné době nejsilnější americká raketa Delta IV Heavy při něm vynese do meziplanetárního prostoru sondu Parker Solar Probe. Pokud Vám její název nic neříká, neděste se, to jen NASA před pár dny přejmenovala misi Solar Probe + a vetkla jí do názvu jméno významného astrofyzika.