Zlínské přístání dopadlo úspěšně, Falcon 9 přežil

27. 12. 2016 se ve Zlíně sešli příznivci firmy SpaceX a další fandové kosmonautiky. Neformální setkání s názvem „Zlínské přistání“ v 17h zahájil organizátor David Pavlík ze SpaceX a společně s Dušanem Majerem pak na další 3 hodiny zařídili zajímavý a pohodový program pro všechny zúčastněné. Na začátek jsme si během projekce videí zaměřených na SpaceX připili slivovicí na oslavu dosažených úspěchů SpaceX, a byť jsem spíše především pivař (Plzeňák), volba to byla dobrá. Nicméně si neodpustím s lehkou nadsázkou jeden návrh na příští setkání – Dušan Majer se během večera svěřil, že je držitelem skleničky SpaceX, bylo by tak stylové na příštím setkání nahradit obyčejné skleničky těmi značkovými… 

Nejistá budoucnost rakety Pegasus

Nejneobvyklejší raketa světa – Pegasus-XL nestartuje příliš často – 15. prosince vynesla na oběžnou dráhu osm malých družic CYGNSS pro výzkum hurikánů a již brzy začne na Vandenbergově základně v Kalifornii stavba dalšího exempláře. Tato raketa odstartuje v polovině roku 2017 a prozatím jde o poslední nasmlouvanou zakázku pro tento nosič. Kolem budoucnosti této jedinečné rakety se tak objevuje stále více otazníků. Současná doba totiž malých družicím moc nepřeje a i přesto je v téhle oblasti velká konkurence.

Pohled na další díl pro Falcon Heavy

Raketa, která tu měla už několik let být, raketa, která se při své premiéře stane nejsilnějším nosičem současnosti, raketa, která už od pohledu budí respekt – Falcon Heavy. SpaceX moc dobře ví, jak je mezi fanoušky kosmonautiky tenhle nosič populární a proto se snaží čas od času vydat nějakou zprávu, která ukazuje, že práce pokračují. Včera firma vydala na sociálních sítích zprávu, ve které nejen avizuje, že si Falcon Heavy odbude svou premiéru v příštím roce, ale navíc připojila i snímek dílu, kterému se říká interstage, což můžeme přeložit jako mezistupeň. Jde o válcovitý plášť, který se umístí na vrchol centrálního stupně a zajistí jeho spojení se stupněm horním. Právě v tomto mezistupni bude zasunutá tryska motoru horního stupně. Jak dokazuje fotka, kterou jsme použili jako titulní snímek článku, interstage pro první let Falconu Heavy se již připravuje ve výrobní hale.

Problémy při startu čínské rakety

Čínská raketa Dlouhý pochod 2D odstartovala z kosmodromu Tchaj-jüan včera ve 4:23 našeho času. Jejím úkolem bylo vynést na oběžnou dráhu první dva satelity z nově budované série družic pro komerční sledování Země. Zatímco krátce po startu se zdálo, že všechno proběhlo podle plánu, v dalších hodinách se při analýze orbitálních dat ukázalo, že náklad nebyl dopraven na správnou oběžnou dráhu. Následná kontrola zjistila, že hned několik naplánovaných událostí při letu rakety neproběhlo podle předstartovních plánů.

Návrat SpaceX do služby? Snad už příští týden!

Podle všeho se zdá, že už brzy by mohl skončit půst, který prožívají všichni fanoušci společnosti SpaceX. Optimismus do žil jim totiž vlil oficiální tweet od společnosti Iridium – právě deset družic této firmy má startovat na Falconu, který bude první raketou po havárii z 1. září. V tweetu se píše, že satelity byly během víkendu natankovány, natlakovány a došlo i ke spojení obou vypouštěcích adaptérů. Tankování paliva do družic bývá známkou, která ukazuje, že start už nebude daleko. Vyšetřování příčin nehody již skončilo a SpaceX již odeslala zprávu s výsledky na federální letecký úřad FAA, který po prozkoumání udělí povolení k návratu do služby. Toto svolení zatím nebylo vydáno a proto ještě neznáme oficiální termín, kdy by mělo dojít ke startu.

Proton se do služby vrátí až příští rok

Nyní je již jasné, že raketa Proton M svůj návrat do služby v letošním roce nestihne. Po problémech při červnovém startu musel být start znovu (již po několikáté) odložen, aby přípravné týmy získaly dodatečný čas, který je údajně nezbytný pro kontrolu nosné rakety. Státní agentura Roskosmos to oficiálně přiznala v prohlášení vydaném v pátek 23. prosince. Proton měl podle nedávných plánů právě dnes vynést na oběžnou dráhu 6 870 kg těžkou telekomunikační družici Echostar 21, čímž měla skončit téměř půlroční pauza nejsilnějších ruských raket současnosti.

Budete mít brýle přesné jako čočka vědeckého přístroje pro průzkum Marsu?

Na otázku položenou v nadpisu bychom mohli celkem bez váhání odpovědět ano. Musíte mít však brýle zkontrolované metodou, o které pojednává tento článek. Mnoho z našich čtenářů jistě používá brýle, kontaktní čočky, nebo oční implantáty. Nyní se možná zpřesní jejich výroba díky výzkumu, který primárně probíhal na Mezinárodní kosmické stanici a neměl vůbec za účel vylepšovat tyto propriety pro lepší vidění. Můžeme si tak připsat další nečekané vylepšení, které nám zlepšuje život díky kosmickému výzkumu.

Pokrok ve vývoji komerčních lodí NASA za rok 2016

Konec každého kalendářního roku tradičně svádí k bilancování, ohlédnutí za událostmi, úspěchy i těžkostmi, které se odehrály v průběhu právě končícího oběhu kosmické kolébky lidstva (Země) kolem nejbližší životodárné hvězdy (Slunce). Nejinak je tomu i v případě NASA, která se nezapomněla pochlubit pokrokem v programu komerčních pilotovaných lodí – CCP (Commercial Crew Program) za rok 2016, se kterým Vás v tomto článku rádi seznámíme. Boeing i SpaceX v tomto roce dosáhli značného pokroku v přípravě svých systémů pro dopravu posádek na Mezinárodní kosmickou stanici. Obě společnosti začaly stavět letový hardware kosmických lodí, se kterými budou prováděny ostré testovací lety před zahájením pravidelných misí na ISS s rotací posádek.

Známe příčinu zmatení sondy Juno

Sonda Juno vznikla v rámci programu New Frontiers

Zatímco inženýři stále pátrají po příčinách problémů motoru sondy Juno, podařilo se jim alespoň zjistit, co vedlo k jejímu přechodu do bezpečného režimu. Abychom si to připomněli – 19. října se sonda Juno chystala na blízký průlet kolem Jupitera. Cílem nebyl brzdící zážeh, ale sběr vědeckých dat. Pouhých 13 hodin před průletem nejnižším bodem dráhy se ale vyskytl softwarový problém, který způsobil restart centrálního počítače. Následovalo spuštění standardního bezpečného režimu s vypnutými vědeckými přístroji. Sonda tedy vědecky cennou oblastí prolétla umělecky řečeno se zavřenýma očima.

Thomasův fotokoutek (5)

Francouzský astronaut Thomas Pesquet ani v tomto týdnu nelenil a plnil sociální sítě svými povedenými fotkami, které zachycují jak krásné výhledy na naši planetu, tak i nejrůznější úkoly, které plní členové 50. jubilejní expedice na jediné trvale obydlené stanici mimo zemský povrch. A hned na začátku mohu slíbit, že z fotek (minimálně některých) bude znát, že vznikly v období Vánoc – což je ostatně poznat hned z náhledového obrázku. Stejně jako dříve jsme fotky vzali a jejich popisky přeložili do češtiny, abyste se jimi mohli bez problémů pokochat bez ohledu na to, zda umíte cizí jazyky, nebo ne.