O raketě Electron jsme v posledních dnech psali hlavně v našich krátkých zprávách a obsah těchto sdělení byl jednoznačný – start mise R3D2 se odkládá. Nejprve byl na vině nekvalitní signál pro přenos videa, po výměně elektroniky foukal silný vítr a tak start sklouznul až na noc z dneška na zítřek. Startovní okno, které se otevírá ve 23:30 SEČ trvá opět čtyři hodiny, nezbývá tedy než doufat, že se start podaří hned na začátku, abychom nemuseli dlouho ponocovat.
Stavba nové obyvatelné stanice, která má vyrůst u Měsíce, má začít kolem roku 2023. Mezinárodní projekt nazývaný Gateway má lidem umožnit provádět průzkum dál od Země, než kdykoliv dříve. Do rozsáhlého a komplexního projektu je zapojena i Evropská kosmická agentura, na jejíž podíl se v dnešním článku zaměříme. Na konci roku 2018 ESA pověřila dvě konsorcia (jedno vedené firmou Airbus a druhé vedené společností Thales Alenia Space), aby zahájila souběžné studie návrhu vědecké přechodové komory. Podobně jako japonský modul Kibó na ISS, by tato komora umožnila přenášet vědecké experimenty mezi vnitřním prostorem stanice a jejím vnějším pláštěm, který je plně vystaven podmínkám srovnatelným s meziplanetárním prostorem.
Pokus čínské soukromé firmy OneSpace o dosažení oběžné dráhy selhal. Raketa OS.M odstartovala dnes v 10:32 SEČ a vynášela malou družici Ling-čchüe-1B (Lingque-1B ), která měla fungovat jako technologický demonstrátor. Mise však skončila neúspěchem krátce po aktivaci druhého stupně. OneSpace byla založena v roce 2015 a jejich cílem byl vývoj komerční rakety, která by měla poskytnout časté a cenově přijatelné starty pro zákazníky, kteří vyvíjejí malé a mikro družice.
Říká se, že všechny starty do kosmu jsou důležité, ale některé z nich jsou přeci jen významnější, protože se navždy zapisují do historie a lidé se k nim ve vzpomínkách často vracejí. A přesně jeden takový start jsme zažili 22. prosince 2015. Miliony fanoušků se zatajeným dechem tehdy sledovalo raketu Falcon 9 (v1.2) připravenou odstartovat z kosmodromu na Mysu Canaveral k misi Orbcomm OG2. Očekávání byla opravdu veliká a atmosféra by se dala doslova „krájet“. Proto není divu, že i majitel společnosti SpaceX Elon Musk byl tehdy velmi nervózní. Falcon 9 se totiž vracel do služby po nešťastné havárii, ke které došlo během mise CRS-7 a navíc se měl poprvé představit ve vylepšené verzi 1.2. Neklid byl však cítit i v celém řídicím středisku SpaceX a napětí nepolevilo ani pár sekund před startem. Motory Merlin na prvním stupni konečně zaburácely a rozzářily okolí rakety Falcon 9, která stoupala z mraků kouře vzhůru a byla k nezastavení. To nejdůležitější se mělo ten den ale ještě odehrát. Po úspěšném oddělení stupňů pokračoval ostře sledovaný horní stupeň i s nákladem na nízkou oběžnou dráhu. Zatímco ten první zahájil kontrolovaný sestup na zem. Ohnivá koule na černé obloze se stále zvětšovala. Na chvilku připomínala ony komety z uměleckých děl, o kterých se vypráví legendy. Okolní klid narušil až mohutný sonický třesk a pak návratový stupeň zahájil brzdící proceduru. Vyklopily se přistávací nohy a spodní část rakety zahalil plamen. První stupeň rakety Falcon 9 s číslem B1019 poprvé úspěšně přistál na pevnině a ten okamžik se navždy zapsal do dějin kosmonautiky. Stojící raketa osvětlená reflektory, kolem které stoupal jemný dým, byla jako nějaký výjev z budoucnosti. Bylo to až k neuvěření, ale přitom nikdo nepochyboval, že právě došlo k milníku v kosmické dopravě. Tento zásadní moment pro jednou opět přiblížil kosmonautiku masám.
O tom, že Andrew Feustel patří mezi nejzkušenější americké astronauty není třeba pochybovat. Ve vesmíru strávil bez pár hodin 226 dní, celkem devětkrát vystoupl do volného prostoru, kde strávil více než 61 hodin, což stačí na třetí místo historických tabulek! Stejně tak se ví, že má tento astronaut díky původu své manželky velmi dobrý vztah z Českou republikou. Tak trochu se čekalo, že se po své nejnovější misi, která skončila vloni na podzim, vydá na návštěvu České republiky – stejně jako po předchozích misích. A tato očekávání se naplnila! Andrew Feustel pod patronací Akademie věd ČR navštíví Českou republiku mezi 4. a 15. dubnem letošního roku a v rámci jeho návštěvy je naplánováno i několik akcí pro veřejnost.
4. října 1991 se k přednímu stykovacímu uzlu komplexu Mir připojil Sojuz TM-13, který dovezl velmi neobvyklou posádku. S velitelem Alexandrem Volkovem přiletěli Rakušan Franz Viehböck a Kazach Toktar Aubakirov. Během jejich pobytu na stanici mělo dojít k částečné výměně posádky. Zpět se zahraničními hosty měl zamířit velitel expedice EO-9 Anatolij Arcebarskij, zatímco jeho palubní inženýr Sergej Krikaljov měl svůj pobyt prodloužit i na desátou expedici spolu s Volkovem. Po nezbytné prověrce hermetičnosti spojení se otevřely příklopy a jako první vplul do náruče Anatoliji Arcebarskému Viehböck, po něm Aubakirov a nakonec Volkov. Po tradičním přivítání na stanici se posádka pustila do plnění velmi nabitého plánu – nezapomeňme, že původně měl Rakušan i Kazach startovat při separátních misích, nyní museli kosmonauti stihnout splnit během své krátké návštěvy dvojnásobek práce. Na programu byly biomedicínské experimenty, pořizování snímků povrchu Rakouska a Kazašské SSR, zajímavé bylo zejména monitorování prachu ze dna vysychajícího Aralského jezera během prachových bouří. 8. října se konal telemost u příležitosti zahájení výstavy Telekom-91 v Ženevě. Na začátku této seance dostal Viehböck úžasný dárek – proběhlo televizní spojení s Vídní a Rakušan tak mohl poprvé spatřit svoji novorozenou dcerku. Ve stejný den začalo oživování Sojuzu TM-12, 9. října pak kosmonauti začali do útrob návratového modulu ukládat výsledky experimentů a filmové pásy. Pozdě večer se Arcebarskij, Viehböck a Aubakirov rozloučili a uzavřeli příklopy mezi Sojuzem TM-12 a stanicí. 10. října ve tři hodiny ráno moskevského času se Sojuz odpojil od stanice a zamířil domů. O tři a půl hodiny později přistál návratový modul v určené oblasti Kazachstánu. Poryv větru převrátil modul po přistání na bok a Aubakirova, který se v ten moment ocitl vespod, lehce „přidusila“ část nákladu. Záchranáři však poskytli modrajícímu Kazachovi první pomoc a jeho stav se rychle vrátil do normálu. Arcebarskij strávil ve vesmíru 144 dní, 15 hodin, 21 minut a 50 sekund, zatímco oba zahraniční pasažéři 7 dní, 22 hodin, 12 minut a 40 sekund. Volkov a Krikaljov zatím začali plnit plán desáté expedice, která bude rámována zásadními změnami, odehrávajícími se o 400 km níže…
Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub z.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část březnové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Druhá část se bude věnovat suborbitálnímu raketoplánu Space Ship Two společnosti Virgin Galactic. Třetí přednáška ukáže možnosti kosmické navigace. Akce začíná v 17:30.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Kosmoschůzka, navigace, Planetárium Praha, SpaceShip Two, Virgin Galactic 
„Má úsměv po otci,“ nebo „Ty tváře, to je celá maminka,“ takové a podobné věty často slýcháme když rodinní příslušníci nebo přátelé srovnávají vzhled malého člena rodiny s jeho pokrevnými příbuznými. Jak si ale dnes ukážeme, tak podobné „dědění“ se může týkat i neživých věcí, jako jsou kosmické sondy. Evropská kosmická agentura připravuje misi k nejmenšímu asteroidu, jaký byl kdy zkoumán. Mise Hera má přitom využít kameru, která vznikla pro zkoumání toho největšího „asteroidu“ – trpasličí planety Ceres. Ano, řeč je samozřejmě o odkazu mise Dawn, která tento zajímavý svět zkoumala několik let.
Raketa Electron už prošla testovacími misemi, zažila i svůj komerční let a nyní by se měla pokusit o další prvenství – poprvé totiž vyráží na vyhrazenou misi. Až doposud byly její mise sdílené – raketa vždy vynášela několik menších družic (cubesatů), které se o místo na raketě dělily. Firma RocketLab však nabízí kromě sdílených i vyhrazené starty, kdy Electron vynese jediný náklad na požadovanou dráhu. Stopadesátikilová družice R3D2 od agentury DARPA (Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty) bude umístěna na dráhu, která je vůči rovníku skloněna o 39°. Jde o technologický demonstrátor, který má ověřit fungování antény, která startuje složená a ve vesmíru se rozloží na průměr dva a půl metru. Startovní okno se otevře dnes ve 23:30 SEČ.
Z dalšího týdne už zbývá jen 12 hodin a tak je čas si připomenout, čeho všeho jsme se dočkali. Nebylo toho málo – hlavní události jsme Vám jako obvykle přinášeli ve formě minimálně dvou článků denně. V Kosmotýdeníku si tyto momenty připomeneme a navíc přineseme i informace o událostech, na které se během týdne nedostalo. V hlavním tématu se zaměříme na pokrok v evropsko-ruské misi ExoMars 2020 a v krátkých zprávách bude řeč o Starship Hopperu od SpaceX nebo o startu lehké evropské rakety Vega.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Anne McClain, ESA, EVA, ExoMars, ExoMars 2022, ISS, JUICE, Kosmotýdeník, PRISMA, Progress MS-11, Rusko, SpaceX, Starhopper, Tyler "Nick" Hague, Vega (raketa) 
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
28. března 2019
