Přes bazén až k Měsíci

28. března 2019

Stavba nové obyvatelné stanice, která má vyrůst u Měsíce, má začít kolem roku 2023. Mezinárodní projekt nazývaný Gateway má lidem umožnit provádět průzkum dál od Země, než kdykoliv dříve. Do rozsáhlého a komplexního projektu je zapojena i Evropská kosmická agentura, na jejíž podíl se v dnešním článku zaměříme. Na konci roku 2018 ESA pověřila dvě konsorcia (jedno vedené firmou Airbus a druhé vedené společností Thales Alenia Space), aby zahájila souběžné studie návrhu vědecké přechodové komory. Podobně jako japonský modul Kibó na ISS, by tato komora umožnila přenášet vědecké experimenty mezi vnitřním prostorem stanice a jejím vnějším pláštěm, který je plně vystaven podmínkám srovnatelným s meziplanetárním prostorem.

Maketa přechodové komory modulu ESPRIT od firem Airbus a Comex je spouštěna do bazénu.

Maketa přechodové komory modulu ESPRIT od firem Airbus a Comex je spouštěna do bazénu.
Zdroj: http://www.esa.int/

Samotná přechodová komora pro vědecké experimenty je jednou z částí evropského modulu označovaného jako ESPRIT, který má být zodpovědný i za další činnosti – umožní třeba doplňování paliva, nebo poskytne komunikační kapacity s Měsícem a Zemí. Vývoj samotného modulu ESPRIT je zatím ve velmi rané fázi, ale už teď došlo k velmi zajímavé zkoušce. Bývalý evropský astronaut Jean-François Clervoy a trenér evropských astronautů Hervé Stevenin dostali možnost vyzkoušet si na vlastní kůži fungování jednoho návrhu. Zkoušky proběhly ve francouzském Marseille.

Zkušební exemplář navrhla a vyrobila francouzská společnost Comex jako zakázku od firmy Airbus. Maketa vnitřní konstrukce modulu ESPRIT prošla testováním pod hladinou vody, aby se simulovala kosmická mikrogravitace. Tým, který vedl Peter Weiss, použil 3D vytištěné modely, které představovaly nástroje, které mají astronauti na Gateway používat. Součástí byly i díly robotického ramene, které pro Gateway vyrobí Kanadská kosmická agentura.

Zkoušky makety přechodové komory modulu ESPRIT od firem Airbus a Comex.

Zkoušky makety přechodové komory modulu ESPRIT od firem Airbus a Comex.
Zdroj: http://www.esa.int

Potápěčka firmy Comex, Kathrin Nowack, uvedla, že hlavním úkolem zkoušek bylo prověřit požadavky na provoz a určit nejlepší umístění dvou kamer, jejichž obraz se bude přenášet na Zemi. „Chtěli jsme zjistit, zda budou mít astronauti dost místa k instalaci různých dílů na nákladový stůl, nebo k nezbytným kontrolám, aby mohlo dojít k závěrečnému vysunutí do volného prostoru,“ vysvětluje Nowack a dodává: „Zároveň jsme se chtěli ujistit, že posádka bude mít dost místa na provádění údržby či oprav přechodové komory. Také jsme chtěli zjistit, zda nebude potřeba doplnit rozhraní pro astronauty – třeba madla k zachycení.“

Aby byl test skutečně plně reprezentativní, měli Jean-François Clervoy a Hervé Stevenin oblečené neoprenové skafandry, ale dýchali přes dlouhou hadici vyvedenou na povrch. Jak říká manažer celé studie Evropské kosmické agentury, Philippe Schoonejans, šlo o důležitý krok k „napodobení podmínek na Gateway, ve které budou astronauti proplouvat v běžném oblečení.“

Tým, který prováděl zkoušky makety přechodové komory modulu ESPRIT.

Tým, který prováděl zkoušky makety přechodové komory modulu ESPRIT.
Zdroj: http://www.esa.int

Jean-François Clervoy strávil ve vesmíru 28 dní na misích STS-66, STS-84 a STS-103, Hervé Stevenin pak má na svém kontě sedm hodin ve stavu beztíže, když při parabolických letech trénoval evropské astronauty. Díky těmto zkušenostem mohla tahle dvojice vyhodnotit jak přístupnost, tak i ergonomii návrhu modulu. „Během zkoušek jsme mohli potvrdit, že tento předběžný vnitřní návrh by byl kompatibilní s úkoly, které v něm mají astronauti provádět ve stavu mikrogravitace. Určili jsme i nejlepší místa pro instalaci madel, aby byla zajištěna optimální stabilita posádky, zatímco pracuje s přechodovou komorou,“ uvedl Hervé Stevenin.

Zkoušky makety přechodové komory modulu ESPRIT od firem Airbus a Comex.

Zkoušky makety přechodové komory modulu ESPRIT od firem Airbus a Comex.
Zdroj: http://www.esa.int

Philippe Schoonejans dále uvedl, že celý tým byl ohromen velikostí očekávaných nákladů a robotických rozhraní. „Ačkoliv jsme viděli všechny rozměry těchto dílů v dokumentaci, tak spatření jejich 3D vytištěných modelů v životní velikosti nám umožnilo si uvědomit, jak neskutečně velké jsou,“ říká Schoonejans a dodává: „Je to něco, co musíme mít na paměti během celého procesu z hlediska vyvážení hmotnosti a pevnosti.“

A jaké jsou další kroky? Pro Airbus i Conex byla tato zkouška potvrzením správného směru a praktickým ověřením návrhu. Nyní firmy tyto získané poznatky využijí k dalšímu zpřesnění návrhů závěrečného designu. Druhé konsorcium pod vedením Thales Alenia Space navíc také pokračuje ve vlastním návrhu přechodové komory a v létě by ESA mohla spustit fázi, ve které budou oba návrhy postaveny proti sobě. Obě strany budou požádány o prezentaci svých návrhů včetně finančních plánů. Tyto údaje poslouží jako základ pro jednání evropských ministrů, kteří se sejdou v listopadu.

Zdroje informací:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/Testing_Comex_design_for_ESPRIT_airlock.jpg
http://www.esa.int/…/Lowering_airlock_mockup_into_test_pool_in_Marseilles.jpg
http://www.esa.int/…/comex_esprit_testing/19293524-1-eng-GB/Comex_ESPRIT_testing.jpg
http://www.esa.int/…/Test_team_for_Airbus_Comex_ESPRIT_airlock_design.jpg
http://www.esa.int/…/Underwater_testing_of_possible_ESPRIT_airlock_design.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...

Další podobné články

Nejnovější dostupná vizualizace modulu ESPRIT ze začátku roku 2018.Evropa začíná připravovat modul ESPRIT Modul ESPRIT postaví Thales Alenia Space Kosmotýdeník 339 (11.3. – 17.3.) Gateway (listopad 2019)
Rubrika Aktuální dění Štítky: , ,
«
»
Níže můžete zanechat svůj komentář.

21 komentářů ke článku “Přes bazén až k Měsíci”

  1. Hawk napsal:
    28. 3. 2019 (18:42)

    Koukam diskuse se strhla ke zcela jinemu clanku. Gateway je v soucasne dobe jediny realisticky uskutecnitelny projekt jak dostat lidi za
    LEO.
    Jestli chce USA do 5 let usidlit lidi trvale na Mesici, muze, ale at pripise k rozpoctu NASA jednu nulu. A z komercnich dopravcu nikdo vyprojektovat tak silny nosic do peti let nedokaze. A kdyz vidim odklady startu nosicu kvuli pocasi, tak setkavani dvou modulu na LEO kvuli misi k Mesici se svrhne v obycejny ciskus. A nejen kvuli pocasi, jeden nosic odstartuje na druhem muze byt nejaka zavada a uz je odklad.

    • frank napsal:
      28. 3. 2019 (19:51)

      přesně skládání lodi na Leo je momentálně pořád jen časová loterie která může první díl nakonec dostat za hranici použitelnosti…

    • Alois napsal:
      28. 3. 2019 (20:02)

      Není problém jednou raketou dostat na orbit kolem Měsíce LM a druhou CM+SM. Dvě první položky jsou prakticky postaveny a zbývá jen LM. To by neměl být problém a ani nijak by to rozpočet nezatížilo, zejména kdyby se zrušilo GTA a prostředky se přesunuly na LM a cestu na Měsíc.

      • Racek napsal:
        29. 3. 2019 (21:45)

        No, aby se opakovalo Apollo alespoň se stejným nákladem, chybí ještě maličkosti, třeba nosná raketa s dostatečnou nosností, což tahle verse SLS rozhodně není a nová bude buhví kdy. Bude tak schopná dopravit GT k měsíci a později, třeba za rok, 3 až 4 kosmonauty, na pár dní. Což asi tak hned nebude, navíc jen opakovat Apollo po 50 letech nemá asi smysl, ani daňoví poplatníci by to nepřijali. To by asi Trump nepřijal.
        Bude to chtít něco úplně jiného, ta GT může být pro to základnou (samozřejmě, mě taky nepřipadá moc efektivní, že). Ovšem, tak nějak se počítá s jedním startem za rok, Saturn mohl startovat každé 3 měsíce. Takhle rychle se dnes už nepracuje. Tenkrát na každém produktivním pracovníkovi seděl jeden byrokrat. Dnes jsou tam 4…

  2. Alois napsal:
    28. 3. 2019 (12:53)

    Jestliže lze termín návratu na Měsíc brát vážně jako prioritu, tak za pět let postavit LM a zesílit nosič představuje moře práce. GAT pokud se uskuteční bude stejně stát i padat s NASA, která by stejně jako v případě ISS nesla 90% nákladů, ostatně Rusové tuším z GATu vycouvali a to stáli u zrodu nápadu. Nelze se tomu divit, pokud by stavba měla začít v roce 2023, tak nebudou mít novou raketu ani kosmickou loď a letět tam předpotopním Sojuzem na Protonu je jasná sebevražda.

    • maro napsal:
      28. 3. 2019 (17:03)

      Tak ten Sojuz by to zvládl. Však na to byl i stavěnej. Ale Proton jako doprava nahoru, to opravdu ne. To je moc nebezpečné. Ovšem mohlo by to být tak, že by Proton vynesl na oběžnou dráhu země kosmického tahouna. Kosmonauti by na oběžnou dráhu Země vyletěli na stadardní raketě Sojuz a tam se připojili na tahouna, vyneseného předtím Protonem a na tahounovi letěli směr Měsíc a pak zpět. No jo, prostě scifi.

  3. Alois napsal:
    28. 3. 2019 (8:40)

    Administrátor NASA má v nejbližších dnech vypracovat plán na návrat astronautů USA na Měsíc do pěti let a nikoli jen na skok, ale za účelem stálé stanice.
    Pochybuji, že tam bude místo pro GAT. Tvrdím od počátku, že Trump GAT zatrhne.

  4. Hujer napsal:
    28. 3. 2019 (7:21)

    https://www.idnes.cz/technet/vesmir/usa-na-mesic-pence-nasa-trump.A190327_093100_tec_vesmir_pka

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.