MOL – špion, který se nekonal (13. díl)

Piloti MOL

Vleklé problémy s financováním a neustálé posuny termínů testovacích i operačních misí směrem doprava trápily program vojenské pilotované špionážní platformy MOL od samého počátku. Na jednu stranu je dost obtížně pochopitelné, proč pro USAF a potažmo vládu USA nebylo jednou z hlavních priorit získání pilotované pozorovatelny, jež by byla zcela nezávislá na počasí, geopolitických podmínkách (žádné starosti s povolením nebo naopak utajením přeletů různých zemí) a nezranitelné prostředky protivzdušné obrany. Na stranu druhou je faktem, že s tím, jak Spojené státy stále více zabředávaly do extrémně nákladného průšvihu ve Vietnamu a také s tím, jak se pomalu vylepšovala konkurence v podobě automatických špionážních družic, bylo velmi obtížné chronicky protahovaný a stále více se prodražující vývoj stanice ospravedlnit. Přesto vlastně až do náhlého ukončení programu poměrně mnoho participantů předpokládalo, že k zamýšleným letům jak bezpilotním, tak s posádkou nakonec dojde. Ne všichni však tento názor zastávali. Asi nejviditelnější skupinou programu (pokud se to tak, vzhledem k téměř naprostému utajení, dá říci) byli piloti. Ani oni nebyli jednotní v názoru na realizaci letů. Přesto si je autor naprosto jist, že každý z nich se nejednou zasnil a představoval si, jaké by to bylo, kdyby…

Centrální stupeň pro Artemis II roste

24. května se expertům z NASA podařil důležitý krok na cestě k misi Artemis II – došlo k plnému spojení tří na sebe umístěných částí, které budou tvořit horní část centrálního stupně. NASA spolu s firmou Boeing, která je pro centrální stupeň hlavním dodavatelem, spojila na Michoud Assembly Facility v New Orleans přední lem, kyslíkovou nádrž a intertank. Abychom byli přesní – aktuálně se spojovala pouze kyslíková nádrž s horním lemem – už od 28. dubna je totiž tato nádrž spojena s intertankem. Spojení všech tří dílů, které tvoří horní sestavu centrálního stupně, představuje první významné sestavení dílů pro pilotovanou misi Artemis II, při které raketa SLS poletí podruhé.

Buran poničen vandaly

Měl být chloubou a technickým zázrakem Sovětského svazu. Osud tomu však chtěl jinak a nakonec majestátní raketoplán Buran startoval do vesmíru pouze jednou. Exemplářů ovšem vzniklo víc. Nejznámější je osud právě letového kusu, který po své cestě do kosmu byl k vidění i na letecké show v Paříži, kam ho přepravil největší letoun na světě Antonov An-225. Po skončení této akce v roce 1989 bylo jedno mezipřistání také v Praze, ale tím byla jeho sláva zpečetěna. V roce 2002 se po větrné smršti zřítila část budovy na kosmodromu v Kazachstánu, pod kterou byl uložen spolu s jedním kusem rakety Eněrgija. Ještě horší ovšem je, že během tohoto incidentu zemřelo osm lidí. Kdo by ovšem čekal změnu přístupu ke zbylým kusům z programu, ten by se hluboce mýlil… Nezměnilo se totiž vůbec nic.

Šťastný zásah kanadské robotické paže na ISS

Detail otvoru v Canadarm2 objeveného 12. května 2021. Zdroj: CSA, Canadarm2 s otvorem objeveným 12. května 2020 při rutinní kontrole. Zdroj: CSA, Dextre na konci robotické paže Canadarm2. Zdroj CSA, https://www.asc-csa.gc.ca

Vesmír je nepřátelské prostředí pro člověka i roboty zde pracující. Ohrožují je výrazné změny teploty, radiace ze Slunce i kosmické záření, a čím dál více také vesmírné smetí. Větší kusy jsme schopni z povrchu Země detekovat a katalogizovat, ale mnoho menších kousků nikoli. Řada z nich vznikla při srážkách nekontrolované družice třeba i s nějakou funkční, nebo při nepochopitelném testu sestřelení družice ze Zěme. Kosmické smetí je hrozbou i pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Ukázala to i fotografie, vzniklá 12. května při inspekci kanadské robotické paže Canadarm2. Oznámila to Kanadská vesmírná agentura 28. května.

Kosmotýdeník 454 (24.5. – 30.5.)

Máme za sebou další týden a tak je čas si shrnout, co nám v uplynulých sedmi dnech přinesla kosmonautika. Dělo se toho mnoho, od letu čínské zásobovací lodi, přes start Starlinků a OneWebu, až po šestý let Ingenuity. My se v hlavním tématu Kosmotýdeníku zaměříme na představení rozpočtu NASA na fiskální rok 2022, ale samozřejmě nevynecháme ani zmíněná témata. Dočkáte se také zajímavé spekulativní zprávy o vývoji nosiče New Glenn, či parádního videa ze startu Sojuzu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Přístrojový modul PO lodí Vostok

VT_2021_21

V naší minisérii se dostáváme k samotné kosmické lodi Vostok, ke které vedla dlouhá a složitá cesta. Kosmická loď, která jako první dopravila člověka nejen do kosmického prostoru, ale dokonce rovnou na oběžnou dráhu, si zaslouží patřičnou pozornost. V dnešním díle si proto podrobněji posvítíme pouze na přístrojový modul PO. Právě v něm byly všechny hlavní systémy, které kosmické lodi dodávaly energii, staraly se o její stabilizaci a zajišťovaly i brzdící manévr.

ŽIVĚ A ČESKY: Třetí pokus pro Tianzhou 2

Minulý týden byl dvakrát odložen start rakety Dlouhý pochod 7, která měla na oběžnou dráhu vynést nákladní loď Tianzhou 2. Ta je naplněna zásobami, se kterými dorazí k modulu Tianhe. Teprve poté bude moci k zárodku čínské kosmické stanice vyrazit pilotovaná kosmická loď. Nyní nastává třetí možnost pro start nákladní lodi. V sobotu ve 14:55 by mohlo na kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan dojít ke startu, který doplníme o český komentář. Oba odložené pokusy měly přímý přenos. Věřme tedy, že tomu tak bude i tentokrát.

Kosmonautika pomáhá – Měsíční prach

Lunární regolit se moc nepodobá materiálu, která se usazuje na našich stolech a poličkách. Je všude, má ostré hrany a přilne ke všemu. Je to tak nepříjemná substance, že dokonce zničila vysavač, který NASA navrhla k čištění skafandrů programu Apollo od lunárního prachu. Nyní se mají lidé vrátit na oběžnou dráhu Měsíce i na jeho povrch, takže bude potřeba najít řešení prachu, který navíc není pro člověka zdravý. Prvním krokem je zjistit, jak moc prachu je v daném místě v určitém čase. Tato snaha již nachází uplatnění i na Zemi – při boji se znečištěním ovzduší.

Pokec s kosmonautixem – květen 2021

Již více než dva roky je tradicí, že poslední pátek v měsíci je na našem webu vyhrazen Pokecu s kosmonautixem. Tato tradice nebude porušena ani v květnu, nicméně tentokrát dojde na drobnou změnu. Pokec nezačne v tradičních osm hodin večer, ale až o hodinu později, tedy v devět hodin. Jinak bude vše jako obvykle – náplní pořadu je živá interakce s chatem a odpovědi na otázky od diváků, které se v něm objeví. Pokud tedy máte čas a chuť zapojit se do našeho dvouhodinového vysílání, jste srdečně zváni.

Ingenuity si poradila s anomálií za letu

Sol 43: Ingenuity po vysazení na povrch Marsu

Psal se 91. sol (marsovský den) pobytu roveru Perseverance na Marsu, když malý vrtulník Ingenuity podnikl svůj šestý let. Ten byl navržen tak, aby opět rozšířil možnosti stroje a demonstroval možnost provádět snímkování z ptačí perspektivy. Vrtulník měl zkusit vytvořit stereo (3D) snímky vědecky atraktivní oblasti směrem na západ. Vrtulník dostal pokyn, aby vystoupal do výšky 10 metrů a poté měl zamířit 150 metrů směrem na jihozápad při horizontální rychlosti 4 m/s. Poté měl zamířit 15 metrů jižně a v té době měla jeho kamera koukat západním směrem a pořizovat snímky, ze kterých vzniknou 3D obrázky. Poté se měl vrtulník vydat dalších 50 metrů směrem na jihovýchod, kde měl přistát.