ŽIVĚ A ČESKY: Skok Starship SN11? Uvidíme …

Poslední hodiny byly z hlediska informací o přípravách prototypu Starship SN11  poměrně divoké. Nejprve se ukázalo, že se po statickém zážehu musí vyměnit jeden ze tří motorů Raptor. S tím souvisí i nutnost opakovat statický zážeh, který byl naplánován na pátek. Jelikož skok nemůže přijít před zážehem a proto, že SpaceX většinu nedělá testy během víkendu, bylo tedy prakticky jisté, že se skok posune nejdříve na pondělí. Tyhle úvahy se však v noci na pátek ukázaly jako mylné, jelikož podle oficiálních míst by mělo v průběhu dneška dojít nejen k avizovanému statickému zážehu, ale i k letu do výšky 10 kilometrů. Skok samozřejmě bude závislý na správném statickém zážehu. Pro nás to každopádně znamená, že budeme dění na Boca Chica sledovat a až se přiblíží start, spustíme náš přenos. Okno pro skok je otevřené od 13:00 do 1:30 v noci na sobotu. Od diváků tedy bude vyžadovat průběžné sledování tohoto článku, do kterého budeme doplňovat aktuality.

Americko-indická družice zacílená na přírodní katastrofy

Umělecká představa družice NISAR

Jejím úkolem bude vyhledávat potenciální přírodní rizika a pomoci vědcům změřit, jak tající pozemní ledovce ovlivňují výšku mořské hladiny – družice NISAR se nyní dostává do výrobní fáze. V čisté místnosti kalifornské JPL začíná vznikat družice, která bude mít rozměry jako SUV. Důležité je, že dostane největší odraznou anténu, jakou kdy měla nějaká mise od NASA. Projekt NISAR je společným dílem zmíněné agentury NASA a jejího indického protějšku, agentury ISRO. Družice by měla sledovat drobné změny zemského povrchu a vyhledávat varovné známky blížících se vulkanických erupcí. Kromě toho také pomůže sledovat zásoby podpovrchové vody, monitorovat rychlost tání ledovců, které souvisí se vzestupem hladin, ale také zjistí změny v rozložení vegetace po celém světě. Sledování takových změn na téměř celém světě zatím ještě nikdy dříve neproběhlo s takovou úrovní časového a prostorového rozlišení, jaké nabídne právě NISAR.

Pohonný systém CubeSatu pro lunární misi

Vizualizace cubesatu CAPSTONE

Již letos se CubeSat CAPSTONE (Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment) vydá na cestu, která jej zavede na doposud nikdy nevyužitou oběžnou dráhu kolem Měsíce. CAPSTONE bude technologický demonstrátor, který má vyšlapat cestu ke stanici Gateway. Jeho úkolem má být snížení rizika pro budoucí mise tím, že přímo na místě prověří dynamiku unikátní protáhlé halo oběžné dráhy. Mise má také ověřit inovativní navigační techniku mezi dvěma objekty a nebo komunikační možnosti se Zemí. Od startu do příletu k měsíci uplyne něco mezi dvěma a třemi měsíci. CAPSTONE doručí na nízkou oběžnou dráhu Země raketa Electron od firmy Rocket Lab a o další zvyšování oběžné dráhy se postará zařízení Photon od stejné firmy, které pomocí několika manévrů postupně vytáhne nejvyšší bod dráhy do větší výšky. Po oddělení od Photonu má CubeSat využít energeticky výhodnou balistickou přeletovou dráhu k Měsíci s využitím vlastního pohonného systému. CAPSTONE nakonec vstoupí na dráhu NRHO (near rectilinear halo orbit) kolem Měsíce, na které zůstane.

Čínska kozmonautika v roku 2020

Čas neuveriteľne letí, rok sa opäť s rokom zišiel a tak nastal čas na zhrnutie udalostí v čínskej kozmonautike v roku 2020. Zhodnotené v jednej vete ho môžme nazvať ako veľmi úspešný. V Číne sa tento rok uskutočnilo 35 úspešných a 4 neúspešné štarty. V tomto roku by som vyzdvihol tieto štyri – misia sondy Chang´e 5, štart sondy Tianwen-1, testovací let novej kozmickej lode a ukončenie výstavby globálneho navigačného systému Beidou 3. Poďme sa na to pozrieť podrobnejšie.

ŽIVĚ A ČESKY: 36 družic OneWeb čeká na start

Ve středu dopoledne jsme byli svědkem startu Falconu 9 s družicemi Starlink a noc na čtvrtek bude pro změnu patřit konkurenční firmě OneWeb. Celkem 36 jejich komunikačních družic již sedí na špičce rakety Sojuz 2.1b, která stojí na rampě kosmodromu Vostočnyj. Start je zatím plánován na 3:47 našeho času a pokud Vás tento velmi nepříjemný termín neodradí, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu. A pokud je pro Vás termín nepřekonatelnou překážkou, tak žádný strach – záznam to jako vždycky jistí.

Zkoumáme Mars s Vytrvalostí – 1. díl

Sol 30, Ingenuity a ochrannýc kryt na povrchu pod Perseverance snímaný kamerou Watson. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/Damia Bouic

Vážení čtenáři. Velice nás těší váš zájem o dění na Marsu. Pochopitelně i my v redakci sledujeme s napětím každý další krůček vozítka Perseverance. Rozhodli jsme se pro jistotu vytvořit seriál, který postupně pokryje dění kolem tohoto vozítka i jeho úžasného technologického demonstrátoru, vrtulníčku Ingenuity. U ostatních sond jsme vždy přinášeli ohlédnutí za tím, co zajímavého se dělo a budeme v tom pokračovat, což se týká nejen Curiosity, ale i dalších. V případě sondy Perseverance (česky Vytrvalost) však cítíme, že jsme svědky něčeho ještě většího – výzkumu, který vstoupí do dějin přelomovými kroky, jako je test helikoptéry na jiném tělese Sluneční soustavy, nebo odběr vzorků, které by měly být v budoucnu zkoumány v pozemských laboratořích. O hledání stop dávného života ani nemluvě. Seriál pro vás bude psát více redaktorů. Věříme, že o to zajímavější bude pro nás všechny.

ŽIVĚ A ČESKY: 4. březnový start se Starlinky

Mise Starlink 1-17 startovala 4. března, Starlink 1-20 pak 11. března a Starlink 1-21 přišla 14. března. Uteklo sotva deset dní a chystá se start Falconu 9 na misi Starlink 1-22 opět s várkou 60 telekomunikačních družic pro přístup k internetu. Raketa má z floridské rampy SLC-40 odstartovat ve středu dopoledne našeho času – v 9:58. SpaceX pro tuto misi vybrala první stupeň, který má za sebou pět startů a zažije tak již šesté použití. Jako obvykle se můžeme těšit na pokus o jeho přistání na mořské plošině Of Course I Still Love You. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi Vás pozveme ke sledování našeho komentovaného přímého přenosu.

MOL – špion, který se nekonal (3. díl)

Loga USAF a NASA

Po tiskové konferenci 10. prosince 1963, na níž ministr obrany Robert McNamara oznámil zrušení projektu X-20 Dyna Soar ve prospěch vojenské orbitální stanice MOL, se do pohybu dalo mnoho elementů, které měly zajistit pokud možno hladký vývoj a implementaci projektu. Jednou z důležitých prvotních podmínek byla dohoda vojáků s NASA. Spolupráce byla nutná z několika důvodů. Prvním z nich byla dohoda mezi USAF a agenturou ohledně vzájemné informovanosti v oblasti kosmických pilotovaných programů. Zejména NASA si chtěla být jista, že jí vojáci „nelezou do zelí“ a nepracují na programu, který by mohl podrýt snahu dostat se na Měsíc do konce dekády, k čemuž národ vyzval prezident Kennedy. Ten podlehl atentátníkovým střelám v listopadu toho roku, jen pár dní před oficiálním zrodem MOL. Jeho smrtí se z lunární výzvy stal závazek a naprostá priorita. Druhým důvodem pro úzkou spolupráci USAF a NASA byl fakt, že program MOL měl využívat uzpůsobeného hardwaru původně určeného právě pro civilní agenturu – zejména loď Gemini. A třetím důvodem byl transfer zkušeností. Přeci jen, na konci roku 1963 měla NASA na kontě přibližně 54 letových hodin nasbíraných během šesti misí, zatímco letectvo mělo stran pilotovaných letů pochopitelně čisté konto. Čtyři dny před koncem roku 1963 se proto sešli zástupci obou stran, aby dohodli obrysy vzájemné spolupráce v rámci programu MOL. Z jejich schůzky vzešlo memorandum, jež mimo jiné zavazovalo USAF k tomu, aby na stanici byly prováděny experimenty ve prospěch civilní agentury. MOL měla být skutečnou „kosmickou laboratoří“, ovšem těžiště jejího působení mělo jednoznačně spočívat ve vojenské sféře…

ŽIVĚ: Electron vyráží na 19. misi

Firma Rocket Lab chystá na noc na úterý start své rakety Electron. Ta by měla z Nového Zélandu vynést na oběžnou dráhu hned sedm družic od komerčních i vládních zákazníků. Společně s nimi však poletí také družicová platforma nové generace Photon od firmy Rocket Lab. Při této misi se totiž budou v reálných podmínkách kosmického prostoru ověřovat technologie, které se budou hodit, až Electron vynese k Měsíci náklad pro NASA. Konkrétně budou na palubě snímkovací družice firmy BlackSky na základě dohody se společností Spaceflight Inc., dále dvě nanodružice pro internet věcí patřící firmám Fleet Space and Myriota, družice pro technické demonstrace patřící University of New South Wales, demonstrátor technologií pro budoucí meteorologické družice a technologický demonstrátor pro U.S. Army’s Space and Missile Defense Command. Startovní okno se otevírá ještě v pondělí ve 23:20 SEČ. Ani tentokrát nechybí originální název mise: „They Go Up So Fast“. Do češtiny bychom to mohli přeložit jako: „Oni jdou vzhůru tak rychle.“

Co by nám přinesla mise IVO?

Návrh sondy IVO - Io Volcano Observer

Ve finálovém výběru programu Discovery najdeme dvě mise cílící na Venuši (VERITAS a DAVINCI+), průletovou sondu kolem Neptunova měsíce Tritonu Trident a také sondu IVO k průzkumu jupiterova měsíce Io. Pokud by došlo k jejímu schválení, měla by sonda Io Volcano Observer prozkoumat svět skutečných vulkanických zázraků – na tomto malém měsíci jsou totiž stovky aktivních sopek, které neustále vyvrhují tuny roztavené lávy a sirných plynů. Kdyby se vědcům podařilo přetočit pomyslné hodiny o pár miliard let zpět, možná by mohli stejnou scénu pozorovat i na povrchu jakékoliv jiné mladé kamenné planety. V dnešní době však ve Sluneční soustavě najdeme takovou vulkanickou hyperaktivitu pouze na Io. Tento měsíc je namáhán extrémními slapovými silami, které jej na jeho eliptické dráze natahují a zase stlačují. Masivní gravitace Jupiteru spolu s gravitačními účinky nedalekých měsíců Europy a Ganymedu tak mají na dění na Io značný vliv.