Štítek ‘Dextre’

Šťastný zásah kanadské robotické paže na ISS

Detail otvoru v Canadarm2 objeveného 12. května 2021. Zdroj: CSA, Canadarm2 s otvorem objeveným 12. května 2020 při rutinní kontrole. Zdroj: CSA, Dextre na konci robotické paže Canadarm2. Zdroj CSA, https://www.asc-csa.gc.ca

Vesmír je nepřátelské prostředí pro člověka i roboty zde pracující. Ohrožují je výrazné změny teploty, radiace ze Slunce i kosmické záření, a čím dál více také vesmírné smetí. Větší kusy jsme schopni z povrchu Země detekovat a katalogizovat, ale mnoho menších kousků nikoli. Řada z nich vznikla při srážkách nekontrolované družice třeba i s nějakou funkční, nebo při nepochopitelném testu sestřelení družice ze Zěme. Kosmické smetí je hrozbou i pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Ukázala to i fotografie, vzniklá 12. května při inspekci kanadské robotické paže Canadarm2. Oznámila to Kanadská vesmírná agentura 28. května.

Výzkum na ISS – tankování, astrofyzika i biologie

Na Mezinárodní kosmické stanici probíhají desítky experimentů z různých vědeckých oborů. My se v rámci nepravidelného seriálu Výzkum na ISS snažíme přinášet informace o některých z nich. Zdaleka nejde o kompletní výčet, tyto články mají za úkol spíše vytvořit obecné povědomí o tom, co všechno astronauti plní na stanici během jediného dne. Včera se činnost točila třeba kolem inovativního technologického demonstrátoru, který by mohl v budoucnu umožnit doplňování paliva na Měsíci či Marsu. Kromě toho ale posádka pracovala i na údržbě stanice.

Dextre se připravuje na výpomoc astronautům

Robot Special Purpose Dexterous Manipulator (SPDM), který je častěji nazýván Dextre dokončil na ISS sérii testů, při kterých demonstroval práce, které normálně musí vykonávat astronauti při vesmírných vycházkách. Dextre je specializovaný robot, který může být přenášen mezi různými pracovišti pomocí větší robotické paže Canadarm2. Sám disponuje sadou různých nástrojů, které mu umožňují vykonávat údržbářské práce na exteriéru ISS. Na stanici byl vynesen už v roce 2008 raketoplánem Endeavour při misi STS-123 a následně sestaven během vesmírné vycházky. Po překonání několika počátečních problémů se konečně v roce 2010 dostal do plného provozu.

Kontrola robotické paže na ISS

Už v roce 2003 se na staniční robotické paži Canadarm2 objevila malá černá skvrna hned vedle písmene “a”. Může se zdát, že jde jenom o drobnost, ale podobnou stopu by mohl na paži zanechat například mikrometeorit, nebo kus vesmírného smetí. Tyto objekty se mohou s ISS střetnout v rychlostech přesahujících 30 000 kilometrů za hodinu a tím způsobit závažné poškození. Robotická paže zastává na stanici velice kritické funkce, mimo jiné zachytává a připojuje přilétávající zásobovací lodě Dragon a Cygnus. Jakákoliv závada by tak mohla stanici ochromit. Kamery které jsou umístěny na vnějšku ISS nejsou schopné dostatečného přiblížení, aby odhalily detaily oné tmavé skvrny. NASA proto sáhla po přístroji VIPIR, který je součástí mise robotického tankování, aby provedla důkladnou inspekci robotické paže.

V kosmu vám natankuje robot

rrm_nahled zdroj:nasa.gov

Satelit TelSat-5 by stále plný síly, avšak paliva mu v nádržích moc nezbývalo. Ne, že by ho nějak rozmařile promrhal, ale časté úpravy dráhy pro udržení přesné pozice na orbitě udělaly své. Ještě pár posledních retranslací a pomalu zažehne motory, aby ho poslední zbytky hypergolické směsi zanesly na hřbitov, jak se důvěrně říká místům nad geostacionární drahou, kam se soustředí vysloužilé satelity, aby uvolnily místo nově příchozím na přeplněných pozicích.