30. května 2021
Vesmír je nepřátelské prostředí pro člověka i roboty zde pracující. Ohrožují je výrazné změny teploty, radiace ze Slunce i kosmické záření, a čím dál více také vesmírné smetí. Větší kusy jsme schopni z povrchu Země detekovat a katalogizovat, ale mnoho menších kousků nikoli. Řada z nich vznikla při srážkách nekontrolované družice třeba i s nějakou funkční, nebo při nepochopitelném testu sestřelení družice ze Země. Kosmické smetí je hrozbou i pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Ukázala to i fotografie, vzniklá 12. května při inspekci kanadské robotické paže Canadarm2. Oznámila to Kanadská vesmírná agentura 28. května.
Jak velké kousky smetí jsou pod kontrolou? Zhruba všechny větší než 10 cm (velikost míčku na softball). Přes 23 000 takových kousků smetí je sledováno pro ochranu ISS před srážkami s ním. Ale mnoho menších kousků – od velikosti kamínku po prachové částice či kousky barvy z raketových stupňů a družic – ty jsou prostě příliš malé, než abychom je mohli monitorovat.
Nebezpečí kolize ISS se smetím bere NASA velmi vážně a existuje k tomu celá řada pokynů, jak se zachovat. Přes veškerou snahu byl jeden takový případ, který obešel veškerá bezpečnostní opatření, zaznamenán 12. května 2021 během rutinní kontroly stavu Canadarm2.
Canadarm2 s otvorem objeveným 12. května 2021 při rutinní kontrole. Zdroj: CSA, Dextre na konci robotické paže Canadarm2. Zdroj CSA, https://www.asc-csa.gc.ca
Experti CSA (Kanadské vesmírné agentury) a NASA provedli společně detailní inspekci díry v opláštění paže a z výsledků plyne, že nedošlo k žádnému ovlivnění funkčnosti robotické paže. Canadarm2 může tedy pomoci robotu Dextre, který pomůže při výměně poškozené jednotky Remote Power Control Module (zařízení umožňující vzdálenou kontrolu napájení).
Dextre na konci robotické paže Canadarm2. Zdroj CSA, https://www.asc-csa.gc.ca
Zdroj informací:
https://www.asc-csa.gc.ca/
Zdroje obrázků:
https://www.asc-csa.gc.ca/images/iss/nouvelles-20210528-canadarm2-collage-ssi-og.jpg
https://www.asc-csa.gc.ca/images/iss/nouvelles-20210513-canadarm2-et-dextre-une-plus-grande-autonomie.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Kousky větší než 10 cm se sledují už 20 let, proč se to nejlepší? Proč se takto nesledují objekty větší jak cm nebo mm?
Elektromagneicke okno je zhruba mezi vlnovymi delkami 10m a 5cm.
Takze sledovani objektu mensich jak 10cm by predpokladam z fyzikalnich duvodu vyzadovalo umisteni sledovacich stanic na obezne draze.
Platí to omezení i v případě, že potřebujeme pouze detekovat a ne vyfotit deaily? Není omezení spíš v tom, kolik seberu fotonů? A nešla by účinnost zlepšit aktivní detekcí pomocí laserů (případně s triangulací a měření doby odezvy)?
Z uvedené vlnové délky je jasné, že se nejedná o viditelné ani blízké IR ani UV záření. Takže nejde o focení. A pokud v téhle oblasti vlnových délek je atmosférické okno málo nebo zcela nepropustné, tak ze Země to na téhle vlnové déůce tak jednoduše nepůjde.
Pokud chcete objekt zachytit, potrebujete vlnu s vlnovou delkou mensi nez zhruba polovina jeho rozmeru.
Tedy pri delce vlny 5 cm se objekt o rozmerech 10 cm pohybuje plus minus na hrane detekovatelnosti.
Vlny mimo uvedeny vlnovy rozsah interaguji vice ci mene s atmosferou (coz znamena jednak utlum a jednak zkresleni/zasumeni).
Triangulace je v zasade mozna, pokud objekt aktivne vysila. S triangulaci z odrazu se aktualne experimentuje, je to na hrane moznosti dnesni techniky (Da se rici, ze je touto technikou je mozne videt velka dopravni letadla na smysluplnou vzdalenost).
Laser je v zasade mozne pouzit, pouziva se napr. pro mereni vzdalenosti Zeme – Mesic. Aby jste jej mohl efektivne pouzit, musite vsak velmi presne vedet kam se divat, protoze kuzel jeho paprsku bude mit na obeznych drahah prumer odhadem v radu jednotek az desitek metru (asi az nizke stovky metru na draze geostacionarni). Rychlost pohybu objektu na obezne draze Vam zamereni laseru nijak neulehci.
Vzhledem k tomu, že u laserů s velmi nízkou divergencí se tato hodnota pohybuje kolem 0,1mrad, průměr těch stop bude výrazně větší než uvádíte