Články autora 'Dušan Majer':

Vesmírná technika: Počátky planetární ochrany

13. srpna 2022 Žádné komentáře »

Pod pojmem planetární ochrana se ukrývá komplexní obor zaměřený na zajištění, aby přirozená kosmická tělesa nebyla kontaminována pozemskými mikroorganismy, které by tam dopravily naše kosmické sondy. Planetární ochrana ale funguje i obráceně – zajišťuje, aby Země nebyla kontaminována nebezpečnými materiály, které by s sebou mohly dopravit kosmické sondy vracející se z jiných kosmických těles. Poprvé se planetární ochrana v praxi uplatnila při lunárním programu Apollo. Tehdejší znalosti o Měsíci nebyly ani zdaleka dokonalé. Nikdo proto nevěděl, co přesně hrozí, až se lidé z Měsíce vrátí.

Rubrika Foto a video, Technologie Štítky: , , ,

TOP5: Mise, o kterých se (zatím) moc nemluví

12. srpna 2022 15 Komentářů »

Kosmonautika je nepřetržitý proud vývoje. Nové mise se snaží odpovědět na otázky, které přinesly mise minulé a lidstvo se stále posouvá dále. Existují projekty, které vcelku pravidelně plní články našeho webu a všichni víme, že se na ně můžeme těšit už za pár let. Ať už jde o stanici Gateway, program Artemis, dopravu vzorků z Marsu v rámci programu MSR, lety Super Heavy / Starship, nebo sondy JUICE a Europa Clipper k Jupiteru, ve všech případech jsou to vesměs známé projekty. Ovšem byla by velká chyba, kdyby si někdo myslel, že to je to jediné, co nás čeká. Právě proto vznikl tento díl seriálu TOP5, který si klade za cíl připomenout, že probíhá příprava i dalších projektů. V současné době se o nich sice moc nemluví, ale to neznamená, že neexistují a nebo, že bychom se na ně snad neměli těšit. O tom, na jakém pořadí budou jednotlivé projekty umístěny, rozhoduje plánovaný termín začátku jejich vědecké mise.

Rubrika Budoucnost Štítky: , , , , , , , , ,

Jak vylepšit tepelné štíty?

11. srpna 2022 1 Komentář »

Tepelný štít je součást kosmické lodi, družice či sondy, která má obránit lidi či náklad na palubě před drsnými podmínkami během průchodu atmosférou. Tyto systémy používají různé kosmické agentury již více než 50 let. Ovšem co se stane, když části štítu během průchodu atmosférou odhoří a jak to následně ovlivní jejich vlastnosti? Výzkumníci z NASA se snaží najít na tyto otázky odpověď. Ve větrném tunelu Mach 6 na Langleyho středisku bylo od roku 2016 otestováno více než sto keramických modelů různých návrhů tepelných štítů. V tomto zařízení je možné dosáhnout až šestinásobku rychlosti zvuku, což odpovídá téměř 7500 km/h. Touto rychlostí byste Atlantik přeletěli za hodinu. Vysušený vzduch je přiváděn do komory, kde vytváří nápor na terč. Poté projde zužující se tryskou, která jej urychlí na hypersonickou rychlost. Vzduch pak testovací sekcí tunelu proletí kolem libovolného ověřovaného objektu. Když pak vzduch opouští testovací sekci rozšiřující se tryskou, dojde k jeho zpomalení a následně je odsátý vakuovým čerpadlem.

Rubrika Technologie Štítky:

Orion vezme k Měsíci nejrůznější artefakty

11. srpna 2022 7 Komentářů »

Až první raketa SLS vynese kosmickou loď Orion na misi Artemis I, nebude v její kabině žádný člověk. Přesto tu bude celá řada Senzorů a vědeckých experimentů. Kromě nich ale v kabině najdeme i spoustu symbolických upomínkových předmětů, které pomohou při vzděláváním a uchováním památky.  Americké kosmické stroje (ať už pilotované nebo nepilotované) s sebou už od šedesátých let minulého století vozí nejrůznější připomínky. Třeba na sondách Voyager najdeme zlaté desky se zvuky Země a rover Perseverance, který jezdí po Marsu, nese mikročip s 10,9 miliony jmen lidí z celého světa, kteří se registrací přes internet stali součástí této mise. Na poslední misi raketoplánu letěl kov, který byl později roztaven a posloužil k výrobě ocenění pro zaměstnance.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , , ,

V noci ožila Super Heavy i Starship

10. srpna 2022 4 Komentářů »
Statický zážeh Starship S24.

Noc na 10. srpna byla pro SpaceX hodně akční. Ještě předtím, než ve 4:14 SELČ odstartovala z floridské rampy 39A raketa Falcon 9, která na misi Starlink 4-26 vynášela 52 družic, se na texaské základně Boca Chica odehrály dva testy. Oba dva se týkaly hardwaru, který má být určen k prvnímu orbitálnímu testovacímu letu sestavy Super Heavy Starship. Zákulisní (byť zatím ještě oficiálně nepotvrzené) informace navíc naznačují, že bychom se v dalších týdnech mohli dočkat urychleného vývoje.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , , , ,

Sojuz vynesl íránskou snímkovací družici

10. srpna 2022 5 Komentářů »

9. srpna v 7:52 SELČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz-2.1b s horním stupněm Fregat. Na oběžnou dráhu mířila íránská družice Chajjám (Khayyam) a 16 CubeSatů pro různé instituce a univerzity. Start měl původně proběhnout už v létě roku 2021, ale z mnoha důvodů se posouval. Družice Chajjám dostala svůj název po perském matematikovi z 12. století. O jejím družicovém základu existují dvě teorie. Zatímco portál Nasaspaceflight zmiňuje, že by Chajjám mohl vzniknout na základě Alpha-ES od NPK-Barl, Michal Václavík z České kosmické kanceláře zase prezentuje možnost, že základem je v tomto případě platforma Razbeg.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , ,

Raketa Antares se zbaví ruských motorů

9. srpna 2022 2 Komentářů »

Když raketa Antares začala v roce 2013 létat, poháněly její první stupeň dva raketové motory AJ-26, což byly lehce upravené desítky let staré sovětské motory NK-33. Tato první verze raket Antares měla označení 110, dílčí vylepšení pak přinesly verze 120 a 130 – motory prvního stupně však zůstávaly. Když však 28. října 2014 raketa Antares pár sekund po startu na misi CRS Orb-3 explodovala, byla vina právě v raketovém motoru prvního stupně. Antares pak neletěl skoro dva roky – 17. října 2016 poprvé odstartovala vylepšená varianta 230. Změna prvního čísla znamená, že došlo k výměně raketových motorů. Volba tehdy padla na dva ruské motory RD-191, které prošly drobnými úpravami a dostaly označení RD-181. Jenže ani u nich to neskončí. Raketu Antares čeká již podruhé změna raketových motorů na prvním stupni.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , , , ,

Testy antény pro Europa Clipper

8. srpna 2022 Žádné komentáře »

Hardware pro sondu, která se vydá na dlouhou cestu, aby studovala vodní svět ve vnějších částech Sluneční soustavy, letos prošel druhým kolem testů, které proběhly na Langleyho výzkumném středisku ve městě Hampton ve Virginii. Vysokozisková anténa (HGA) je určena pro sondu Europa Clipper, která provede skoro 50 průletů kolem jupiterova ledového měsíce Europa. Zkoušky se odehrály v laboratoři ETR (Experimental Test Range) nejprve během března a dubna a poté pokračovaly v červnu a červenci. Výzkumníci během těchto testů prověřovali schopnost antény přesně vysílat data ze sondy k Zemi. Mezi oběma fázemi testů na Langleyho středisku byla anténa HGA odeslána na Goddardovo středisko v marylandském Greenbeltu. Tady na ni čekaly vibrační a termálně-vakuové zkoušky. Jejich úkolem bylo prokázat, že anténa odolá jak chvění při startu, tak i extrémním teplotám v kosmickém prostředí.

Rubrika Aktuální dění Štítky: ,

Vesmírná technika: Ruční fotoaparáty a kamery od programu Apollo dodnes

7. srpna 2022 Žádné komentáře »

V rámci lunárního programu Apollo využila NASA zkušeností z minulých let a vsadila na upravené fotoaparáty od švédské firmy Hasselblad. Přístroje této značky se objevovaly i na prvních letech amerických raketoplánů. V jejich éře navíc postupně nastoupila digitalizace fotoaparátů, která se nevyhnula ani těm kosmickým. V současné době jsou tyto přístroje již naprosto běžnou součástí kosmických letů a na stanici ISS je jich hned několik.

Rubrika Foto a video, Technologie Štítky: , , , ,

Čtvrtek bude překypovat starty

3. srpna 2022 4 Komentářů »

Jsou dny (a občas i řady dnů), kdy se toho v kosmonautice moc neděje. Ale aby byla ve světě letů do vesmíru rovnováha, jsou tu zase naopak dny, kdy se toho děje mimořádně hodně. Takový den nás čeká právě zítra – 4. srpna. Pokud se totiž nic nepokazí, mohli bychom se dočkat rovnou šesti startů z toho pěti orbitálních. Pokud chceme být exaktní a vztáhnout to opravdu jen na 4. srpna, od obou čísel si odečtěte jedničku – k tomu se ještě dostaneme. V kosmonautice samozřejmě není nic vytesáno do kamene a odklady hrozí u každého startu. I kdyby se tedy nepodařily všechny plánované starty, minimálně některé by snad proběhnout měly. Co nás tedy zítra čeká?

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , , , , , , , , , , , , , , ,