Články autora 'Dušan Majer':

ŽIVĚ: OneWeb startuje

Dnes v 11:40 má z kosmodromu Vostočnyj odstartovat raketa Sojuz 2.1b s horním stupněm Fregat. Na polární oběžnou dráhu (výška 450 km, sklon 84,7°) vynese 36 družic OneWeb. 14. října 10:31

ŽIVĚ: Druhý pilotovaný New Shepard

Když v červenci poprvé odstartoval suborbitální nosič New Shepard s lidmi, byla to velká událost. Bylo jasné, že mise označovaná NS-16 znamená začátek nové éry suborbitální turistiky. Další mise (NS-17) byla opět bezpilotní a letěly na ní pouze vědecké experimenty. Nyní se však můžeme těšit na další pilotovaný výlet nad hranici kosmického prostoru. Let obstará nosič s výrobním označením NS4 a kabina bude RSS First Step. Na palubě budou čtyři lidé ze tří různých států. Společnost Blue Origin avizovala, že z přípravy na let i z letu samotného zajistí tradiční přímý přenos, jehož přehrávač najdete v tomto článku. Vysílání má začít 90 minut před startem, který je aktuálně naplánován na 16:00 SELČ.

Model Orionu ve větrném tunelu

Až se poprvé při misi Artemis II budou astronauti vracet na zemi v lodi Orion, bude je při vstupu do atmosféry chránit tepelný štít kabiny před intenzivním žárem. Ale co se s tímto štítem stane, až loď zpomalí? Právě na tuto otázku hledají odpověď výzkumníci z Langley Research Center v Hamptonu, stát Virginia. Využívají k tomu větrný tunel National Transonic Facility. Po misi EFT-1 došlo k několika změnám výrobního procesu tepelného štítu. Namísto jednoho velkého kusu je nyní štít tvořen menšími bloky, které ablativním procesem „odhořívají“ a při vstupu do atmosféry odnáší teplo pryč. Tyto úpravy konstrukce také změnily tvar zbylého štítu, který bude mít při přechodu do podzvukové rychlosti.

LunaNet – komunikační architektura programu Artemis

V rámci programu Artemis chce NASA dosáhnout dlouhodobé lidské přítomnosti na Měsíci, což otevře lunární povrch mnohem většímu výzkumu než doposud. Tato rostoucí aktivita bude vyžadovat nové a také robustnější komunikační, navigační a síťové schopnosti. Experti NASA zapojení do programu SCaN ( Space Communications and Navigation) proto vyvinuli architekturu LunaNet, která má splnit tyto požadavky. LunaNet využije inovativní síťové techniky, standardy a rozšiřitelný framework pro rychlé rozšíření síťových možností na Měsíci. To umožní průmyslovým firmám, akademickým institucím a mezinárodním partnerům budovat a provozovat uzly sítě LunaNet společně s NASA. Tyto uzly budou nabízet misím čtyři různé služby: síťové, navigační, detekční a informační a konečně i radiooptické vědecké služby.

Družice Galileo dorazily na kosmodrom

Nejnovější pár družic Galileo dorazil na evropský kosmodrom ve Francouzské Guyaně, odkud by obě družice měly v průběhu příštího měsíce odstartovat. Družice dorazily do Jižní Ameriky na palubě letadla Iljušin uložené ve speciálních ochranných transportních kontejnerech s citlivě řízeným prostředím. Družice opustily minulé úterý testovací středisko ESTEC u nizozemského Noordwijku a zamířily na letiště v belgickém Liége. Tady byly naloženy do letadla, které je přepravilo přes Atlantik se zastávkou v portugalském Portu. Do své cílové destinace, tady do Cayenne ve Francouzské Guyaně dorazil cenný náklad ve středu večer místního času.

Přesun italské družice od Arianespace ke SpaceX

Italská kosmická agentura ASI oznámila, že si už na listopad zamluvila start u firmy SpaceX. Konkrétně se má jednat o vynesení radarové družice COSMO-SkyMed druhé generace pro dálkový průzkum. Dochází tedy k přesunu tohoto startu z dříve plánované evropské rakety Vega C na Falcon 9. Změní se logicky také místo startu – nepoletí se z Francouzské Guyany, ale z Floridy. Mluvčí agentury ASI uvádí, že vývoj vylepšené rakety Vega C byl zpožděn dvěma haváriemi nosných raket Vega v letech 2019 a 2020, ale také následky pandemie Covid-19. Nová Vega C si tak má podle aktuálního harmonogramu odbýt start v prvním čtvrtletí roku 2022.

Hledání a řešení závady na Starlineru pokračuje

Starliner je převážen do výrobní budovy

Experti z NASA a firmy Boeing pokračují ve vyšetřování problémů, které potkaly ventily v pohonném systému servisního modulu lodi Starliner. Tyto závady byly objeveny před plánovaným nepilotovaným letem OFT-2 , který měl v srpnu zamířit ke stanici ISS. „Jsem hrdý na práci, kterou dělají naše spojené týmy,“ uznal Steve Stich, manažer programu Commercial Crew Program z Kennedyho střediska na Floridě a dodal: „Jde o komplexní závadu, která se týká nebezpečných látek a citlivých částí lodi, které nejsou snadno přístupné. Proto sázíme na metodický přístup k efektivnímu průzkumu.“

Atomové hodiny pro hluboký vesmír excelovaly

DSAC jakožto součást družice General Atomics Orbital Test Bed

V rámci testů technologií, které mají zlepšit schopnosti navigace kosmických sond, se technologickému demonstrátoru podařilo fungovat déle, než se čekalo. Kromě toho také překonal dosavadní rekord ve stabilitě atomových hodin v kosmickém prostoru. Více než dva roky americký projekt Deep Space Atomic Clock posouval hranice možností měření času v kosmickém prostoru. Testovací zařízení startovalo společně s dalšími náklady v rámci mise STP-2 pod hlavičkou ministerstva obrany 25. června 2019 na raketě Falcon Heavy. Cíl projektu se dal popsat vcelku stručně: otestovat možnost využití palubních atomových hodin ke zlepšení navigace kosmických lodí v hlubokém vesmíru.

Hardware pro testy oprav družic

V srpnu 2021 dorazilo na Goddardovo středisko v marylandském Greenbeltu nové vybavení – takzvaný gravity offset table. Inženýři tento stůl využijí ke zkouškám robotických technologií pro servis družic, které by jednou měly najít uplatnění v kosmickém prostoru. Gravity offset table je vlastně velký kus žuly využívaný pro testy hardwaru v simulovaných podmínkách mikrogravitace. V tomto konkrétním případě se jedná o 8,5 tuny těžký blok s rozměry zhruba 2,4 × 3 metry, jehož povrch je perfektně rovný a hladký. V horní části pak vidíme pohyblivý mechanismus, který bude držet testovaný hardware. Pod těmito sáňkami se nachází trojice vzduchových ložisek, do kterých proudí vzduch z tlakových nádob. Výsledkem je že tlak vzduchu zajistí, že se testovaný objekt vznáší. Tím se simuluje, jak se bude zařízení pohybovat v kosmickém prostoru.

Sonda DART dostala parťáka – CubeSat LICIACube

Zatímco byla zavěšena na manipulačním jeřábu v čisté místnosti Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v marylandském Laurelu, procházel italský CubeSat LICIACube (Light Italian CubeSat for Imaging Asteroids) závěrečnou přípravou na instalaci k americké sondě DART (Double Asteroid Redirection Test). Tým expertů z USA a Itálie následně opatrně dopravil tento 6U CubeSat vážící 14 kilogramů, který měří na délku jako předloktí a dlaň dospělého muže, na své místo. Na první pohled jednoduchý úkon však byl prováděn s maximální opatrností a proto to trvalo téměř hodinu, než byl CubeSat správně zorientován a mohl být utažen i poslední šroub. Osmého září v 10 ráno místního času však bylo hotovo a tým si mohl oddychnout. Na svém místě byla poslední velká část sondy. Skončily tak měsíce environmentálních testů a analýz, během nichž byly připojeny jednotlivé komponenty sondy DART.