Články autora 'Dušan Majer':

ŽIVĚ: Super Heavy B7 míří (možná naposledy) na rampu

Testovací exemplář Super Heavy B7 prošel v minulých týdnech zkouškami svých motorů a poté se přesunul do montážní sekce. Během zmíněných testů totiž bylo na nosiči usazeno pouze 20 raketových motorů Raptor 2, které tvoří vnější prstenec. Jelikož při startu má být raketa vybavena celkem 33 těmito motory, muselo se zbývajících 13 doplnit. Taková práce se dělá lépe v montážní hale než na startovní rampě a proto nosič na chvíli opustil orbitální startovní rampu. Nyní se však zdá, že jeho pobyt v montážní sekci končí. Před pár desítkami minut bylo na záběrech z místa vidět, že se raketa pohnula. Dá se tedy očekávat, že v nejbližších hodinách dojde k vývozu na rampu a tentokrát už bude na Super Heavy všech 33 motorů Raptor 2. V tomto článku najdete přímé přenosy, které celý vývoz zdokumetují. Každý přenos nabízí záběry z jiných míst, takže si můžete vybrat, který vám v aktuální chvíli přijde nejlepší.

Webbův teleskop si posvítil na Jupiter

Dalekohled Jamese Webba (JWST)

Obří bouře, rychlý vítr, polární záře, extrémní teploty a tlaky – to vše se dá najít na Jupiteru. Teleskop Jamese Webba nyní pořídil nové fotky této planety. Tato pozorování umožní vědcům získat ještě více informací o tom, jak fungují procesy v nitru této obří planety. „Abychom byli upřímní, nečekali jsme, že to bude až tak dobré,“ přiznává Imke de Pater, emeritní profesorka University of California v Berkeley a planetoložka. Právě ona vedla pozorování Jupiteru, při kterém spolupracovala s Thierry Fouchetem, profesorem z Pařížské observatoře. Šlo tedy o mezinárodní spolupráci v rámci programu prvotních vědeckých pozorování JWST. Sám Webbův teleskop je mezinárodní misí, na které spolupracují americká NASA, evropská ESA a kanadská CSA. „Je skutečně neuvěřitelné, že můžeme vidět detaily na Jupiteru společně s jeho prstenci, drobnými měsíci a dokonce i galaxiemi na jednom snímku,“ hodnotí de Pater.

Huginn: Mise Andrease Mogensena

Dánský astronaut Andreas Mogensen se chystá na svůj návrat na palubu Mezinárodní kosmické stanice, ale tentokrát už to bude plnohodnotný půlroční pobyt. Zhruba rok před plánovaným startem v polovině roku 2023 bylo vybráno jméno jeho mise – Huginn. Jméno, které si nakonec zvolil sám astronaut, pochází z norské mytologie – boha Ódina doprovázeli dva havrani Huginn a Munnin. Ti mají symbolizovat lidskou mysl – Huginn myšlenky a Muninn paměť a vzpomínky. Oba ptáci nebyli podle mytologie jen vyzvědači a nosiči zpráv pro nejvyššího boha, ale také sloužili jako jeho důvěrníci a rádcové, jelikož mluvili lidskou řečí. Za úsvitu je Ódin vyslal, aby létali nad celým Midgardem, kde měli sbírat světové znalosti a večer pak sdělovali své poznatky. Paralely mezi dávnými bájemi a pilotovanou kosmonautikou jsou zřetelné – Při svém pobytu na ISS bude Andreas provádět mnoho špičkových vědeckých experimentů a jejich výsledky pomohou zlepšit život lidem na Zemi.

Postupné kroky k laserové komunikaci

Kosmické agentury budou v dalších letech stále častěji používat lasery k posílání dat na Zemi, či od ní. Neviditelné paprsky mohou přenášet velké objemy nejrůznějších dat – od měření až po fotky či videa. Větší množství přijatých dat pomůže rozšířit naše znalosti o vesmíru. Tato technologie se označuje jako laserová komunikace, někdy se můžete setkat i s názvem optická komunikace, ačkoliv lidské oko není schopné spatřit svazky infračerveného záření.

Skládání Europa Clipperu nabírá tempo

Jádro sondy Europa Clipper je nyní v centru pozornosti pracovníků střediska Spacecraft Assembly Facility v kalifornské JPL. Konstrukce sondy o průměru 1,5 metru výšce 3 metry bude po další dva roky v ultračisté místnosti High Bay 1, kde na ni inženýři a technici postupně připojí další části, až vznikne sonda k průzkumu jupiterova ledového měsíce Europa, která má startovat v říjnu 2024. Vědci se domnívají, že by tento ledem obalený měsíc mohl ukrývat rozsáhlý podpovrchový oceán s podmínkami vhodnými pro život. Během téměř 50 průletů kolem Europy bude pestrá paleta palubních přístrojů sbírat data o atmosféře ledového měsíce, jeho povrchu i vnitřní stavbě. Získaná data pomohou vědcům určit hloubku a slanost oceánu, tloušťku ledové krusty, ale i potenciální gejzíry, které mohou vyvrhovat podpovrchovou vodu do velké výšky.

Vesmírná technika: Planetární ochrana při misích Apollo

Když se lidé v rámci programu Apollo vydali na povrch Měsíce, bylo potřeba zajistit, abychom Měsíc zbytečně nekontaminovali pozemským materiálem a zároveň abychom materiálem přivezeným z Měsíce nekontaminovali Zemi. Zkrátka a dobře bylo potřeba respketovat v té době ještě čerstvě definované zásady takzvané planetární ochrany. Sterilizací proto prošlo mnoho nástrojů, ale kabina obývané lidmi nemůže být nikdy stoprocentně sterilní. Když první mise Apollo ukázaly, že lunární regolit není vhodný k tomu, aby hostil život, mohly se některé striktní předpisy trochu uvolnit.

Detaily mise firmy Rocket Lab k Venuši

Peter Beck, šéf firmy Rocket Lab, se v minulých letech netajil myšlenkou, že Venuše je jeho oblíbená planeta a velice rád by se podílel na jejím průzkumu. Možnost, že by jeho firma vyslala k druhé planetě Sluneční soustavy vlastní sondu, se sice čas od času objevily, ovšem zmíněným plánům chyběly detaily. Mnoho lidí si proto řeklo, že jde jen o vzdušné zámky, které mají k realizaci daleko. Nyní však firma Rocket Lab udělala významný krok na cestě k realizaci této (zatím nepojmenované) mise. Na internetu se objevila studie, která vcelku podrobně popisuje plán celé mise. V tomto článku naleznete její kompletní překlad.

První komerční náklad pro Starship

Plně znovupoužitelný systém Super Heavy Starship rozhodně nemá malé cíle a pokud uspěje, může výrazně změnit podobu kosmonautiky. K tomu je však zapotřebí, aby zákazníci tomuto systému věřili a využívali jej. Už dříve bylo jasné, že rakety Super Heavy a lodě Starship budou vynášet družice Starlink, stejně tak víme, že si agentura NASA vybrala lehce upravenou Starship jakožto pilotovaný lunární lander pro misi Artemis III. Nyní se nově vyvíjený systém dočkal své první veřejně oznámené zakázky od komerční společnosti. Japonská telekomunikační firma SKY Perfect JSAT oznámila, že si nechá v roce 2024 pomocí systému Starship vynést telekomunikační družici Superbird-9, která bude dopravena na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární.

Český CubeSat dostal umělou inteligenci

VZLUSat-2 na oběžné dráze

Česká republika opět ukázala, že ukrývá značný potenciál pro uplatnění v kosmických oborech. Díky startupu Zaitra se letos vypuštěný český CubeSat VZLUSAT-2 dočkal významného vylepšení, které předznamenává možnosti širšího uplatnění umělé inteligence (AI) v kosmonautice. Družice, které ve viditelné části elektromagnetického spektra snímkují Zemi, fotografují zájmovou oblast tak, jak jim předurčuje plán. Jenže počasí často udělá čáru přes rozpočet a družice tak vyfotí pouze mraky. Pozemní týmy však nevědí, jak jejich snímkování dopadlo – podařilo se trefit do mezery mezi mraky a je cílová oblast vyfocená správně, nebo oblačnost částečně, či úplně zakrývá zorné pole? Odpovědi na tyto otázky přichází až když se snímky pošlou na Zemi a operátoři si je mohou prohlédnout. To je ale značně neefektivní postup.

SLEDUJEME: Přípravy rakety SLS na premiérový start

Roky pečlivých příprav, zkoušek, simulací, ověřování a dalších nezbytných kroků jsou u konce. Program Artemis oficiálně začíná svým prvním startem. Nová těžká raketa SLS (Space Launch System) se dočká svého prvního startu. V rámci mise Artemis I má na oběžnou dráhu kolem Měsíce vstoupit kosmická loď Orion. Tato bezpilotní testovací mise potrvá zhruba jeden měsíc a bude zakončena přistáním návratové kabiny do oceánu. Cílem mise Artemis I je otestovat všechny součásti a prokázat, že celý systém je připraven na pilotované mise, které začnou misí Artemis II. Jelikož servisní modul lodi Orion vyrobili experti v Evropě, nese tato mise i významné zastoupení agentury ESA. Po desítkách let k Měsíci vyráží kosmická loď schopná nést posádku. Bez přehánění tak můžeme říct, že návrat lidí na Měsíc začíná právě u Artemis I. Tento článek vychází 15. srpna, což je 14 dní před aktuálně platným termínem startu (29. srpna). V tomto článku naleznete psaný online přenos, ve kterém pokryjeme všechny důležité momenty z přípravy na tento mimořádný start.