Články autora 'Dušan Majer':

Pokec s kosmonautixem – Září 2023

Skoro se až nechce věřit, že od našeho zatím posledního Pokecu s kosmonautixem utekl celý měsíc. A přitom pohled do kalendáře jasně říká, že tu máme opět poslední pátek v měsíci. To znamená jediné – tradičně v osm hodin večer spustíme na našem YouTube kanálu přímý přenos, kteý potrvá zhruba dvě hodiny. O tom, co se bude probírat, rozhodujete Vy, diváci. Stačí napsat svůj dotaz do chatu na YouTube a pak jen počkat, až se k němu dostaneme. Předem se omlouvám, pokud se na nějaký dotaz nedostane. Některé odpovědi vyžadují více času a dotazy se pak mohou nahromadit. Každopádně se na Vás všechny už moc těšíme!

ŽIVĚ A ČESKY: 10. start SpaceX v září 2023!

O tom, že firma SpaceX neustále navyšuje startovní tempo svých startů, asi není potřeba dlouze diskutovat. Tento dojem všech, kteří sledují kosmonautiku, je jednoznačně podpořen čísly. Vždyť jen za září jsme byli svědky devíti startů raket Falcon 9 a v noci na zítřek bychom se mohli dočkat desátého. To jsme tu ještě neměli. Devět startů v jednom kalendářním měsíci už SpaceX zvládla letos v květnu, ale dvouciferný počet startů v jednom měsíci jsme ještě u SpaceX neviděli. Také tentokrát budou náklad tvořit družice Starlink 2. generace mini, které budou po celém světě zajišťovat vysokorychlostní připojení k internetu. Také tentokrát vychází start pro Evropany na noční hodiny, ale i přesto věříme, že se s Vámi setkáme v rámci živě a česky komentovaného přenosu.

SLS pro Artemis 2 má všechny motory RS-25

Týmy na Michoud Assembly Facility u New Orleans provedly strukturální usazení všech čtyř raketových motorů do centrálního stupně rakety SLS určen pro misi Artemis 2. Tento letový test bude první pilotovanou výpravou realizovanou v rámci programu Artemis. První z motorů technici nainstalovali 11. září, druhý následoval hned 15. září, třetí motor 19. září a poslední dokonce rovnou 20. září. Zástupci NASA, Aerojet Rocketdyne, L3 Harris Technologies i Boeingu se nyní zaměří na komplexní úkoly, které souvisí s kompletních připojením motorů ke stupni a integraci pohonných a elektrických systémů v rámci celé struktury.

Autonomní řízení pomáhá roveru Perseverance

Zhruba jen třetinu času, který by potřebovaly ostatní americké marsovské rovery, trvalo vozítku Perseverance, než si našlo cestu zhruba půl kilometru širokým polem balvanů. Ačkoliv plánovači mise vybírají obecnou cestu vozítka, rover Perseverance zvládl sám identifikovat přesnější trajektorii průjezdu tímto polem, které dostalo přezdívku „Snowdrift Peak“. Využilo k tomu AutoNav, systém pro autonomní řízení, který pomáhá zkrátit dobu přejezdu mezi vědecky atraktivními lokalitami. Perseverance již má na svém kontě několik rychlostních rekordů mezi marsovskými rovery. Schopnosti systému AutoNav byly podrobněji představeny v článku, který v červenci vyšel v odborném časopise Science Robotics.

Pouzdro OSIRIS-REx bylo otevřeno

Snímek otevřeného pouzdra i s odběrnou hlavicí sdílel na síti X profesor Paul Byrne. Tmavý materiál na stěnách pravděpodobně pochází z Bennu. 26. září 23:15

ŽIVĚ: Návrat trojice rekordmanů z ISS

Posádka Sojuzu MS-22 zdola: Sergej Prokopjev - Frank Rubio - Dmitrij Petelin

Tři muži, kteří před více než rokem odstartovali v lodi Sojuz MS-22 na Mezinárodní kosmickou stanici, měli na ní strávit klasický půlrok (plus minus pár týdnů). Jenže když z jich lodi v prosinci unikla část chladicího média, musely se plány změnit. Sojuz MS-22 nebyl vyhodnocen jako bezpečný pro návrat, ke stanici byl vypraven Sojuz MS-23 bez posádky a právě v této lodi se nyní Sergej Prokopjev, Dmitrij Petělin a Frank Rubio vrátí na Zemi. A budou se vracet jako rekordmani – zatím ještě žádný člověk nestrávil na Mezinárodní kosmické stanici více času. Do rekordu Valerije Poljakova ze stanice Mir jim sice ještě pár měsíců chybí, ale na ISS jejich mise nemá konkurenci. A Frank Rubio má na svém kontě ještě americký rekord v délce nonstop pobytu na oběžné dráze. V tomto článku naleznete přímý přenos z přistání Sojuzu MS-23, ke kterému by mělo dojít ve středu 27. září okolo 13:17 SELČ v kazašské stepi.

Vzorky z planetky Bennu dorazily na Zemi

Po letech tvrdé práce naplněných očekáváním velkého finále se tým zodpovědný za misi OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification and Security – Regolith Explorer) dočkal. Na Zemi (konkrétně v plánované uzavřené oblasti Utah Test and Training Range nedaleko Salt Lake City, která spadá pod ministerstvo obrany) dosedlo v neděli 24. září v 16:52 SELČ návratové pouzdro s kameny a prachem, které zmíněná sonda odebrala v roce 2020 na planetce Bennu. Na našem webu jste měli možnost celou událost sledovat v přímém přenosu od NASA i v psaném přenosu. Dnes si celou událost zrekapitulujeme a nabídneme Vám také informace o tom, co se dělo po samotném přistání a jaký bude další postup.

Sonda Psyche je o krok blíže ke startu

Sonda Psyche připojená k družicovému adaptéru, který ji bude spojovat s horním stupněm rakety Falcon Heavy.

Americká sonda Psyche již dokončila fázi plnění pohonnými látkami a má za sebou i fázi testů. Je tedy připravena na svou mimořádnou cestu, kterou zahájí na raketě Falcon Heavy. Tento start je momentálně naplánován na 5. října v 16:34 SELČ z rampy LC-39A na Kennedyho kosmickém středisku. Po několikaleté cestě meziplanetárním prostorem pak sonda přiletí ke svému cíli – stejnojmenné, na kovy bohaté planetce. Ale nepředbíhejme. Zatím byla sonda Psyche připojena k adaptéru, který umožňuje spojit náklad s horním stupněm rakety Falcon Heavy. K usazení sondy na adaptér došlo v hale firmy Astrotech u floridského města Titusville.

Proč trvá sondě JUICE cesta k Jupiteru tak dlouho?

Vizualizace sondy JUICE.

Země a Jupiter se k sobě mohou přiblížit na minimální vzdálenost zhruba 600 milionů kilometrů. V době, kdy vzniká tento článek, už uplynulo více než 5 měsíců od startu evropské sondy JUICE, která k Jupiteru míří. Ačkoliv však sonda urazila vesmírem již vzdálenost 370 milionů kilometrů, má za sebou pouhých 5 % celé cesty. Proč jí to trvá tak dlouho? Odpověď spočívá v mnoha faktorech, které mají experti na letovou dynamiku z řídícího střediska agentury ESA v malíčku. Mají k dispozici údaje k množství pohonných látek, které využije nosná raketa, o hmotnosti sondy, ale třeba také o postavení planet v naší soustavě. Na základě těchto (a mnoha dalších) informací experti navrhují cestu sondy. Laikům může svět orbitální mechaniky připadat neintuitivní, ale s trochou trpělivosti a hodně plánováním tento obor umožňuje jen s trochou pohonných látek udělat hodně vědy, což si dnes popíšeme v článku, který vyšel na webu agentury ESA.

ŽIVĚ A ČESKY: Starlink tentokrát pro změnu z Kalifornie

Po startech misí Starlink 6-17 a 6-18, které se vydaly vstříc oběžné dráze z floridské rampy SLC-40 se nyní za dalším startem musíme vydat na západní pobřeží USA, kde se ve státě Kalifornie nachází Vandenbergova základna a ní stojí rampa SLC-4E. Právě ta se má stát v pondělí dopoledne našeho času místem startu mise Starlink 7-3. Jejím úkolem je dopravit na oběžnou dráhu dalších 21 komunikačních družic sítě Starlink. První stupeň bude použit pošesté a pokusí se o přistání na mořské plošině Of Course I Still Love You.