Články autora 'Dušan Majer':

Prvotní analýza vzorků z planetky Ryugu

Planetka Ryugu (zdroj JAXA)

Tým zodpovědný za předběžnou analýzu vzorků dovezených na Zemi sondou Hayabusa 2 se momentálně plně věnuje analýzám vzorků, které sonda přivezla z planetky Ryugu. Tento hlavní tým je tvořen šesti dílčími týmy a dvojicí kurátorských institucí fáze 2, (Univerzity v Okayamě a Institutu pro jádrové vzorky v Kochi, který spadá pod Japonské agentury pro výzkum Země moří (JAMSTEC). Desátého června byly v americkém vědeckém časopise Science publikovány nejnovější výsledky, ke kterým dospěl tým zodpovědný za prvotní analytickou fázi. Vzorky z planetky Ryugu prošly měřením chemického a izotopového složení. Analýzy odhalily, že Ryugu je tvořen převážně uhlíkatými chondrity, konkrétně pak uhlíkatými chondrity typu Ivuna alias CI chondrity.

Lucy navštíví i další planetku

V době, kdy sonda Lucy startovala, se hovořilo o tom, že při své jedinečné misi proletí kolem sedmi tzv. trojánů (planetek, které letí před a za Jupiterem) a jednu planetku z Hlavního pásu. To však už neplatí. Ukázalo se, že Polymele, jedna z planetek, kolem kterých Lucy proletí, má menšího kolegu. Vědci objevili malý měsíček planetky Polymele během březnových pozemských pozorování jevu, při kterém Polymele na kratičkou chvilku přešla před hvězdou a na okamžik zastínila její svit. Běžně se totiž planetka v teleskopech jeví jako bod, ovšem při podobném přechodu je možné lépe určit její tvar. Právě proto se vědecký tým sondy Lucy věnoval tomuto pozorování velkou pozornost.

Vylepšení stanoviště pro testy motorů RS-25

Na Stennisově středisku došlo k vylepšení kriticky důležitého systému, který je potřebný ke zkouškám raketových motorů RS-25 pro raketu SLS, která bude v rámci programu Artemis vynášet mise k Měsíci. Inženýři z testovacího stanoviště Freda Haiseho dokončili testy vylepšeného systému pro vektorování tahu TVC (thrust vector). Tento systém slouží k naklápění raketového motoru RS-25 během zkoušek. Takzvaný „gimbaling“ označuje pohyb motoru o pár stupňů ve dvou kruhových směrech, jehož účelem je měnit směr působícího tahu zažehnutého motoru, což při ostré misi pomůže raketě SLS „zatáčet“ a korigovat tak dráhu letu. V praxi se používají dva hydraulické pohyblivé prvky, které tlačí a tahají motor, který se má vychýlit o pár stupňů. Provedená vylepšení měla za úkol zrychlit pohyb těchto pohyblivých prvků při návratu nakloněného motoru do základní pozice, při které motor míří kolmo dolů.

Výroba pomocných motorů pro Artemis III

Výroba deseti segmentů pomocných urychlovacích motorů na tuhé pohonné látky pro raketu SLS na misi Artemis III, při které se lidé po desítkách let vrátí na povrch Měsíce, byla dokončena. Týmy expertů dokončily výrobní fázi segmentů 18. května. Každý ze dvou motorů na tuhé pohonné látky tvoří pět těchto segmentů, které budou před startem sesazeny na sebe. Při startu se pak tyto dva motory na tuhé pohonné látky postarají o tah 3,2 milionu kg, což je více než 75 % tahu celé SLS. Každý pomocný stupeň tvoří tři hlavní části – přední lem, samotný motor a zadní lem. Segmenty motoru budou uloženy v Utahu na základně firmy Northrop Grumman, dokud nepřijde čas jejich transportu na Kennedyho středisko na Floridě. V tamní hale VAB pak budou tyto segmenty usazeny na mobilní vypouštěcí plošinu.

Úřad FAA vydal zprávu o Boca Chica

Nové zhodnocení vlivu na životní prostředí nebude potřeba. Zpráva jmenuje přibližně 75 opatření, která se musí udělat. SpaceX tedy může pokračovat v testech. 13. června 21:29

Rameno pro lunární lander

Firma Maxar má bohaté zkušenosti s výrobou robotických ramen pro americké sondy – z jeho produkce pochází ramena šesti marsovských landerů a roverů. Společnost se nyní pochlubila novinkou z vývoje svého nejnovějšího výtvoru – ramene SAMPLR (Sample Acquisition, Morphology Filtering and Probing of Lunar Regolith). Jde o jeden z 12 externě vyvíjených nákladů LSITP (Lunar Surface Instrument and Technology Payloads), které NASA vybrala k dopravě na Měsíc v rámci programu komerčních lunárních landerů CLPS (Commercial Lunar Payload Services), které spadají pod hlavičku velkého programu Artemis.

Lunární experiment a rekord v navigaci

V rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services) má firma Firefly Aerospace z texaského města Cedar Park do lunárního Moře nepokojů dopravit experimentální náklad. Americký přístroj LuGRE (Lunar GNSS Receiver Experiment) poprvé otestuje nové a nadějné možnosti lunární navigace s využitím pozemských globálních družicových navigačních systémů GNSS (Global Navigation Satellite System). Zkratkou GNSS se označují družicové sítě, které se běžně využívají k určení pozice pro následnou navigaci, ale hodí se i k přesnému určení času. Celosvětově nejznámější navigační systém je GPS provozovaný americkými kosmickými silami.

Testy družic Galileo

Navigační družice evropského systému Galileo byla vyfocena v testovací komoře Maxwell. Při testech takzvané „elektromagnetické kompatibility“ se kontroluje, zda všechny systémy fungují správně a navzájem se negativně neovlivňují. Jakmile jsou dveře této komory uzavřeny, vytvoří její kovové stěny tzv. Faradayovu klec, která odstíní vnější elektromagnetické záření. Bezodrazové pěnové hroty pokrývající vnější stěny komory pohlcují vnitřní signály (včetně zvuku), čímž brání jejich odrazům. Je tak možné při testech napodobit nekonečnou prázdnotu kosmického prostoru. Na fotografii je dobře vidět družice o rozměrech 2,5 × 1,2 × 1,1 metru pokrytá vícevrstvou tepelnou izolací. Náhledová fotka článku nám umožňuje popsat si nejdůležitější prvky družice. Dominantním prvkem na snímku je hlavní anténa o průměru 1,4 metru, která v pásmu L vysílá k zemi navigační signály. Nalevo od ní je šestiúhelníková pátrací anténa pro záchranné mise, která zachytává nouzové signály a předává je místním záchranným složkám – tento systém každý rok zachrání více než 2 000 životů.

Oživení Orionu

Loď pro pilotovanou misi Artemis II byla poprvé aktivována po elektrické stránce. 10. června 23:03

Jak JWST zaznamená nárazy mikrometeoroidů?

Popis konstrukce JWST.

Když 8. června vydala NASA článek o tom, že Teleskop Jamese Webba zasáhl mezi 23. a 25. květnem mikrometeoroid, zpracovali jsme toto téma do článku, který na našem webu vyšel 9. června jen pár hodin po vydání původní zprávy. Článek podrobně popsal celou situaci a nechybělo ani ujištění, že dopad neměl závažný vliv na kvalitu získaných dat. Mnoha čtenářům však chyběla informace, jak konkrétně experti v pozemním středisku zjistili, že k tomuto nárazu (i předešlým čtyřem menším) došlo. V původním článku informace nebyla a selhala i snaha o hledání odpovědi na jiných místech internetu. Nakonec padla volba, že nebudeme chodit, jak se říká, ke kovaříčkovi, ale půjdeme rovnou ke kováři – napsal jsem tedy do NASA.