Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Alfred Merrill Worden (1932-2020)

Al Worden

V letech 1968 až 1972 se 24 odvážných mužů vydávalo k našemu nejbližšímu souputníkovi, aby splnili odvěký sen snílků, fantastů, básníků a vědců, kteří toužili po tom, abychom zblízka pohlédli do tváře Luny. Jejich řady za posledních pět desetiletí nikdo nerozšířil. K velké škodě a ostudě celého lidstva byl lunární pilotovaný program jen solitérem, který zůstal osamocen a nikdo se ve stopách oněch odvážných astronautů do dnešních dnů nevydal. A jak postupně řídnou řady exkluzivní skupiny lidí, kteří na vlastní oči viděli něco, co nikdo před nimi ani po nich neměl šanci spatřit, lidstvo přichází o jedinečný zdroj postřehů, faktů a inspirujících příběhů. Nebude to dlouho trvat a o tom, jaké to je – sledovat odvrácenou stranu Měsíce nebo šlapat po tisíciletém prachu lunární krajiny, budeme jen číst v knihách, protože nezbude nikdo, kdo by nám mohl tuto zkušenost vyprávět z první ruky. Dosud jsme se mohli odvolávat na dvanáct astronautů, kteří cestu k Měsíci podnikli a jsou ještě mezi námi. Od této středy už tento počet neplatí. 18. března se ve věku 88 let na svůj nejvyšší let vydal astronaut Alfred „Al“ Worden, pilot velitelského modulu Apolla 15, člověk, který jako první vystoupil do volného prostoru mimo nízkou oběžnou dráhu, pilot, básník a velká inspirace pro budoucí generace…

Perseverance má odběrný mechanismus

Startovní okno roveru Perseverance se otevírá za necelé čtyři měsíce a tak je nejvyšší čas, aby se tento šestikolový průzkumník Marsu dočkal dalšího milníku. Před jeho transportem z kalifornské JPL na floridské Kennedyho středisko začátkem února z něj byly některé prvky odstraněny. Začátkem března specialisté do roveru integrovali dva systémy, které budou hrát klíčovou roli při sběru, uchování a eventuálně i při návratu prvních vzorků z jiné planety na Zemi – těmi systémy je zásobník vrtacích bitů (Bit Carousel) a samotný odběrný mechanismus (Adaptive Caching Assembly).

Výzkum pěny na ISS

V pátek 6. března nainstalovala americká astronautka Jessica Meir na ISS nový experiment a už 9. března z něj přicházely první snímky. Jako náhledový obrázek jsme vybrali jeden z prvních snímků pěny, která vznikla v zařízení Fluid Science Laboratory v evropském modulu Columbus. Experiment Foam-Coarsening vyvinula pro ESA společnost Airbus a fotky ukazují, že jednotlivé komůrky drží dobře kapalinu a vznikají i bubliny. Tahle fotka asi ještě vědcům moc neřekne, ale vědci z řídícího střediska v Belgii budou s pomocí dalších snímků sledovat experiment a jeho chování během nastavovací fáze. Po ní přijde na řadu sběr vědeckých dat, která pomohou vědcům lépe porozumět procesu vzniku pěny.

Falconu dnes selhal motor – proto nepřistál

Dnešní start Falconu 9 s pátou várkou ostrých družic Starlink proběhl ve 13:16 z floridské rampy 39A. Hlavní úkol, tedy doručení nákladu na oběžnou dráhu se podařil a mise je tedy hodnocena právem jako úspěšná. Diváky přenosu však vždy zajímá i sekundární úkol – tedy pokus o přistání prvního stupně a pokus o zachycení aerodynamických krytů loděmi GO MS Tree a GO Ms Chief. Bohužel však první stupeň při své páté misi nedokázal přistát. A jak se později ukázalo, ve vodě skončily i obě recyklované poloviny aerodynamického krytu.

ŽIVĚ A ČESKY: Páté použití 1. stupně – pokus druhý

V neděli odpoledne vypadaly předstartovní přípravy na start rakety Falcon 9 s pátou várkou ostrých družic Starlink ideálně – počasí nedělalo problémy a odpočet odsýpal přesně podle plánu. Tři sekundy před startem začaly nabíhat motory, ale v čase 0 se však odpočet zastavil – z motorové sekce se vyvalil kouř, ale plameny nikde. Počítač totiž dokázal odhalit nestandardní hodnoty napájení motorů Merlin. Start se nakonec odložil o tři dny a ve středu ve 13:16 našeho času se můžeme těšit na start, při kterém teprve podruhé zažijeme recyklovaný aerodynamický kryt (s pokusem o jeho záchranu) a hlavně poprvé poletí nějaký první stupeň na pátou misi.

Epidemie COVID-19 zavírá kosmodrom v Kourou

Rampa ELS (Ensemble de Lancement Soyouz) pro rakety Sojuz v Kourou byla navržena tak, aby ji bylo možné přestavět i na starty pilotovaných lodí.

Evropou se šíří epidemie koronaviru, kvůli které se v mnoha státech omezují nejrůznější aktivity. Nyní začíná tato situace ovlivňovat také kosmonautiku. Společnost Arianespace se po dohodě s francouzskou kosmickou agenturou CNES rozhodla dočasně přerušit veškerou činnost na jihoamerickém kosmodromu v Kourou, který Evropská kosmická agentura využívá jako svou bránu do kosmického prostoru. Toto rozhodnutí bezprostředně ovlivní nejen nejbližší starty, ale také veškerou práci, která na CSG probíhá.

Premiéra rakety CZ-7A

Začiatkom roka sa objavili neoverené informácie o transporte novej verzie rakety CZ-7A prepravnou loďou Yuanwang-21 na kozmodróm WSLC (Wenchang Space Launch Center) z prístavu Tianjin. Išlo síce o špekulatívne informácie, ale ako sa neskôr ukázalo, boli pravdivé a raketa bola začiatkom januára už na mieste. Je to verzia rakety CZ-7, ktorej výrobcom je CASC (China Aerospace and Science Technology Corporation) a jedná sa o jej prvý štart. 5. februára ju nasledovala družica XJY-6 dopravená na letisko Haikou na ostrove Hainan lietadlom An-124-100 Ruslan. O tejto družici nie je veľa informácii. Nie je ani jasné, či je zameraná civilne alebo vojensky, sú možné obe varianty.  S určitosťou sa dá ale povedať, že je určená na overenie nových technológii a výrobcom tohto užitočného zaťaženia je tiež CASC.

Kosmotýdeník 391 (9.3. – 15.3.)

Sedm dní uteklo jako voda a i když se kvůli epidemii zavírají hranice, obchody, sportoviště i restaurační zařízení, Kosmotýdeník zůstává jistotou, na kterou se můžete spolehnout. Dnešní hlavní téma se bude věnovat představení dnešní mise Falconu 9, které většinou vychází v samostatném článku, ale vzhledem k době, kdy statický zážeh proběhl, jsme neměli čas jej vydat dříve. Těšit se můžete i na informace z kosmodromu Vostočnyj, podíváme se do Číny a nevynecháme ani informace z Francouzské Guyany.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon opět posune hranice

Ke statickému zážehu Falconu 9 před startem páté ostré várky družic Starlink došlo v noci na sobotu, takže jsme nemohli stihnout vydat tradiční článek představující misi. Ale nebojte, o obvyklý souhrn nepřijdete – v neděli totiž budou právě tyto informace tvořit hlavní téma Kosmotýdeníku. Možná si po přečtení nadpisu říkáte, v čem bude ono avizované posunutí hranic spočívat. V rámci této mise budou opětovně použité dvě poloviny aerodynamického krytu, ale to jsme tu už jednou měli – vůbec poprvé bychom se však měli dočkat pátého vzletu jednoho prvního stupně. Ke startu by mělo dojít v neděli ve 14:22 našeho času.

Rosetta detekovala na kometě amonné soli

Pohled na 67P který se Rosettě naskytl 28. ledna.

Sonda Rosetta sice přestala pracovat již před několika lety, ale stále její data přináší nové objevy. Vědci nyní v naměřených údajích objevili amonné soli, které se nachází na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Tento nový objev umožnila analýza dat z přístroje VIRTIS (Visible, Infrared and Thermal Imaging Spectrometer) nasbíraná mezi srpnem 2014 a květnem 2015. Novou studii vedl Olivier Poch z francouzského Institut de Planétologie et d’Astrophysique de Grenoble, který své objevy publikoval v časopise Science. Jeho rozbory doplňují na začátku letošního roku v časopise Nature Astronomy publikované rozbory kómy pomocí přístroje ROSINA (Rosetta Orbiter Spectrometer for Ion and Neutral Analysis).