Štítek ‘věda na ISS’

Výroba speciálních optických vláken na ISS

Optická vlákna se používají na Zemi i v kosmickém prostoru k mnoha různým úkolům – od medicíny přes obranný průmysl, až po kybernetickou bezpečnost a telekomunikaci. Výzkum při parabolických letech ukázal, že optická vlákna vyráběná v mikrogravitaci mohou mít vyšší kvalitu než ta, která se vyrábí v běžných podmínkách. Ukázalo se také, že Mezinárodní kosmická stanice poskytuje značný potenciál pro platformu, která by zajišťovala komerční výrobu těchto vláken. Výzkum Flawless Space Fibers-1 (překl. Bezvadná kosmická vlákna-1) tak využívá prostředí Mezinárodní kosmické stanice k demonstraci nové výrobní techniky, kterou vyvinula firma Flawless Photonics, aby zlepšila kvalitu a délku optických vláken vyráběných v kosmickém prostoru.

Jakou vědu přiveze k ISS loď Cygnus?

Zkušební 3D tiskárna využívající kov, experiment zaměřený na výrobu polovodičů ve stavu mikrogravitace, nebo zařízení k provádění operací na dálku – to je jen část vědeckých nákladů, které NASA a další kosmické agentury vyšlou na Mezinárodní kosmickou stanici na lodi Cygnus v rámci zásobovací mise NG-20. Specifické bude, že o vynesení této nákladní kosmické lodi se koncem ledna postará raketa Falcon 9 od SpaceX. Cygnus poté zamíří k Mezinárodní kosmické stanici, ke které bude připojen pomocí staničního manipulátoru. V dnešním článku si posvítíme na nejzajímavější kousky vědeckých experimentů, které se již brzy vydají na ISS.

Dragon doveze na ISS nové experimenty

Zařízení ILLUMA-T umístěné na ISS bude přes laserové paprsky komunikovat se zařízením LCRD na geostacionární dráze, které pošle data do jedné ze dvou pozemních stanic.

Již 29. komerční zásobovací mise firmy SpaceX, tedy CRS-29, dopraví na Mezinárodní kosmickou stanici vědecké experimenty a technologické demonstrátory, mezi kterými najdeme třeba zařízení pro optickou komunikaci, či přístroj pro měření atmosférických vln. Bezpilotní kosmická loď Dragon 2 odstartuje vstříc oběžné dráze z Kennedyho kosmického střediska na Floridě nejdříve 5. listopadu. V tomto článku si posvítíme na některé zajímavé projekty, které Dragon přiveze.

Kosmotýdeník 538 (2.1. – 8.1)

První týden roku 2023 se pomalu stává minulostí a pro vás je připraven pravidelný týdenní přehled nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na nejzajímavější fotky z výzkumů, které probíhaly na palubě Mezinárodní kosmické stanice včetně popisů toho, co na fotografiích astronauti provádí. V dalších tématech se podíváme na Mars, kde proběhl další let vrtulníčku Ingenuity a můžete se těšit i na zajímavé video, které zachycuje celou cestu prvního stupně Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Evropské inkubátory KUBIK na ISS

VT_2022_20

Na Mezinárodní kosmické stanici ISS probíhá v každém okamžiku celá řada vědeckých experimentů. Ty by se ale nemohly uskutečnit bez nejrůznějších zařízení, ve kterých mohou experimenty probíhat. Jedním z důležitých systémů, které umožňují výzkum, jsou všestranné evropské inkubátory KUBIK, které slouží především biologickému výzkumu. Ačkoliv disponují pouze jednoduchou elektronikou, nabízí flexibilní vnitřní uspořádání, ve kterém nechybí ani možnost využití malé odstředivky.

Pestrý náklad mise CRS-22

Už dvaadvacátá nákladní zásobovací mise v podání firmy SpaceX dopraví na Mezinárodní kosmickou stanici celou řadu vědeckých experimentů a technologických demonstrátorů. Start z floridské rampy 39A je momentálně plánován nejdříve na 3. června. Jelikož je ISS v první řadě unikátní vědeckou laboratoří, je zcela logické, že si hlavní pozornost ve výpisu nákladu, zaslouží vědecké přístroje a experimenty, které zase posunou naše znalosti v různých oborech. Za všechny můžeme jmenovat třeba experiment studující, jaký vliv má kosmické prostředí na takzvané vodní medvídky, jak mikrogravitace ovlivňuje symbiotické vztahy, jaké procesy ovlivňují vznik ledvinových kamenů a mnoho dalších věcí.

Hledání stabilních kapalin

Mnoho tekutin, se kterými přicházíme běžně do styku, jsou takzvané heterogenní směsi- plavou v nich částice moc malé na to, aby je mohlo spatřit neozbrojené oko. Jejich pohyb se řídí podle gravitace a teploty okolního prostředí. Zajistit, aby se tyto tekutiny od sebe nerozdělily, je výzva, kterou řeší prodejci potravin, ale také zástupci farmaceutického průmyslu. Cíl je jasný – prodloužit životnost léků jak to jen jde. Ale někdy je naopak potřeba z emulze oddělit obě tekutiny – třeba když chceme odstranit znečišťující látky či sebrat živiny – zjednodušeně řečeno, jako když z mléka odebereme vrstvu smetany. Lepší porozumění podstatě míšení a následného oddělení komplexních tekutin je důležité pro různé praktické pozemské aplikace, ale i pro práci s tekutinami v prostředí mikrogravitace.

Modrý blesk viditelný z ISS

Obloha se zatáhne a na rozpálený asfalt začnou dopadat těžké vodní kapky. Okolí ozáří prudký záblesk následovaný hlasitým třasknutím, které se pomalu mění v hluboké dunění – tak si asi každý z nás představí poctivou letní bouřku. Takovou jsme zažili všichni – na vlastní oči, uši i kůži. Ale kolik toho vlastně o tomhle meteorologickém fenoménu vlastně víme? Jak se ukazuje, stále jsou s bouřkami spojené jevy, které potřebují podrobnější vědecký popis – jde třeba o modré výtrysky, elfy a rudé skřítky. Tyto nezvykle pojmenované jevy se ze zemského povrchu pozorují jen velmi obtížně. V nové studii publikované v časopise Nature však vědci hledají odpovědi na otázky, které jsou s těmito jevy spojené. A co je pro nás nejdůležitější – ke svému bádání využili data z evropského přístroje ASIM (Atmosphere-Space Interactions Monitor), který se nachází na ISS.

Nevysávejte tento experiment!

Příkaz „nedotýkat se“ jste mohli vidět třeba v galerii u obrazu, který namaloval Matisse, nápis „nevysávat“ na experimentu Matiss na palubě ISS. Jeho úkolem bylo testovat antibakteriální vlastnosti hydrofobních (vodu odpuzujících) povrchů. Držáky vylepšeného systému Matiss-2,5 sloužily na stanici více než rok a nyní jsou již zpátky na Zemi, kde proběhne jejich analýza. Bakterie mohou být v kosmickém prostoru nepříjemným problémem. V neustále recyklované atmosféře stanice se totiž rády množí. Astronauti obývající ISS proto svůj kosmický domov pravidelně uklízí, aby bojovali proti bakteriím a plísním. Pro úklid jsou vyhrazeny soboty – celá posádka otírá povrchy, vysává a vyhazuje odpadky.

První Dragon 2 se vrací na Zemi

Už jen skutečnost uvedená v nadpisu by sama osobě stačila k tomu, aby se daná událost mohla považovat za zajímavou. Je s ní však spojen ještě jeden aspekt, který její zajímavost ještě zvyšuje. Vědecké experimenty z ISS totiž zažijí velmi zajímavou cestu, při které vystřídají kosmickou loď, vrtulník, klasické vodní plavidlo, letadlo a také automobil. 11. ledna okolo 15:25 SEČ se kosmická loď Dragon 2 z mise CRS-21 odpojí od Mezinárodní kosmické stanice, aby o 12 hodin později návratová kabina dosedla do vln Atlantiku. Dragon druhé generace umožňuje oproti generaci první dopravit na Zemi mnohem více vědeckých experimentů a právě mise CRS-21 je prvním případem, kdy se toho dočkáme.