sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

LeoLabs

Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.

Skynopy

Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.

NOAA

Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.

EchoStar

Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.

GOSAT-GW

Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.

Muon Space

Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Výzkum pěny na ISS

V pátek 6. března nainstalovala americká astronautka Jessica Meir na ISS nový experiment a už 9. března z něj přicházely první snímky. Jako náhledový obrázek jsme vybrali jeden z prvních snímků pěny, která vznikla v zařízení Fluid Science Laboratory v evropském modulu Columbus. Experiment Foam-Coarsening vyvinula pro ESA společnost Airbus a fotky ukazují, že jednotlivé komůrky drží dobře kapalinu a vznikají i bubliny. Tahle fotka asi ještě vědcům moc neřekne, ale vědci z řídícího střediska v Belgii budou s pomocí dalších snímků sledovat experiment a jeho chování během nastavovací fáze. Po ní přijde na řadu sběr vědeckých dat, která pomohou vědcům lépe porozumět procesu vzniku pěny.

Pěna vzniká v uzavřených komůrkách, které obsahují kapalinu – tyto komůrky jsou pak třeseny pomocí pístů a o jejich analýzu se stará laserová optika a kamery s vysokým rozlišením. Vědce zajímá, jak se chová pěna v prostředí mikrogravitace. Na Zemi nám směs kapalin a plynů moc dlouho nevydrží a chvíli po vzniku se začíná měnit. Gravitace táhne kapalinu mezi bublinami dolů a malé bubliny zanikají, zatímco ty velké rostou a požírají ty okolo sebe. Jak kapaliny vlivem gravitace klesá, bubliny ztrácí svou pevnost a praskají – směs se vrací do původního stavu oddělených kapalin a plynů.

Belgický astronaut Frank De Winne s experimentem Foam-Stability na ISS v roce 2009
Belgický astronaut Frank De Winne s experimentem Foam-Stability na ISS v roce 2009
Zdroj: https://www.esa.int/

Tahle nestálost pěny je pro vědce nepříjemná, protože čas, po který mohou studovat pěnu je omezený. Ale na oběžné dráze je pěna stabilnější, protože kapalná složka není v mikrogravitaci stahována dolů. Už v roce 2009 provedl evropský astronaut Frank De Winne experiment Foam-Stability, který spočíval v třesení kapalného roztoku a následným natáčením výsledku. Testované materiály byly pestré – od čisté vody až po tekutiny na bázi proteinů jaké jsou třeba v čokoládové pěně a dostalo se i na složky bránící vzniku pěny.

Po pouhých deseti sekundách se kapaliny stabilizovaly – bylo to rychlejší než na Zemi a také vzniklo více pěny. Vědci zjistili, že by bylo možné na oběžné dráze vytvořit superstabilní pěny. Na prvotní výzkum proto navázaly další včetně aktuálního Foam-Coarsening. Ten má prověřit chování pěny v různých fázích kapalin – především pak ve fázi přechodu z pevného do kapalného skupenství. Výsledek bude mít široké využití – pěna totiž není jen na pivu či kávě. Pěny mají průmyslové využití sahající od výroby potravin až po čistící a těsnící prostředky, produkty osobní hygieny a kosmetiky, ale i ve stavebnictví.

Přeloženo z:
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/space_foam/21884451-1-eng-GB/Space_foam.png
https://www.esa.int/…/De_Winne_with_the_Foam_Stability_experiment.jpg

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
pbpitko
pbpitko
5 let před

Užitočné i zábavné. 🙂

Dušan Majer
Dušan Majer
5 let před
Odpověď  pbpitko

To mám radost, že se Vám článek líbil.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.