Aktuální dění

  • Modernizace ikonického zkušebního stanoviště

    Modernizace ikonického zkušebního stanoviště

    Pracovníci se s využitím inovativního přístupu pustili do modernizace kriticky důležitého a komplexního vodního systému zkušebního stanoviště, které na Stennisově středisku blízko Bay St. Louis (stát Mississippi) slouží k testům velkých pohonných systémů. „Je to kriticky důležité stanoviště a kriticky důležitý systém potrubí, jelikož testy nemohou proběhnout bez přívodu vody na stanoviště,“ říká Casey Wheeler, projektový manažer NASA a dodává: „V rámci tohoto projektu v podstatě resetujeme hodiny na počítadle věku starého potrubí, které bylo položeno v 60. letech, kdy se toto stanoviště budovalo.“

  • Sophie Adenot a Raphaël Liégeois poletí na ISS

    Sophie Adenot a Raphaël Liégeois poletí na ISS

    První dva zástupci evropských astronautů, kteří vyšli z náboru z roku 2022, se dočkali letové nominace. Francouzka Sophie Adenot a Belgičan Raphaël Liégeois se díky tomu dočkají svého prvního letu na Mezinárodní kosmickou stanici ISS, přičemž obě jejich mise by měly odstartovat v roce 2026. Tento významný milník pro nové členy oddílu astronautů, kteří teprve před pár týdny oficiálně dokončili svůj základní výcvik, byl oznámen 22. května odpoledne našeho času v rámci Kosmické rady, která se včera a dnes koná v Bruselu. V rámci živě vysílaného přenosu jejich letovou nominaci oznámil Josef Aschbacher, generální ředitel agentury ESA.

  • Ariane 6 poletí možná v červenci

    Ariane 6 poletí možná v červenci

    Tým zodpovědný za přípravu rakety Ariane 6 oznámil nejnovější aktualizaci termínu startu tohoto nového evropského nosiče. Zmíněný tým tvoří nejvyšší manažeři agentury ESA, která je hlavním zadavatelem zakázky na Ariane 6 a vytvořila také architekturu nosného systému. Dále jsou zde zástupci  francouzské kosmické agentury CNES, která je hlavním dodavatelem hardwaru pro rampu, ale své zástupce v něm má i společnost ArianeGroup, která je hlavním dodavatelem nosiče, a společnosti Arianespace, která je poskytovatelem služeb spojených se starty. Tato skupina pravidelně podává zprávy o pokroku dosaženém na cestě k premiérovému letu nové kosmické rakety Ariane 6.

  • První Dream Chaser dorazil na kosmodrom

    První Dream Chaser dorazil na kosmodrom

    V rámci snah agentury NASA rozšířit flotilu komerčních lodí zajišťujících zásobování nízké oběžné dráhy jsme se dočkali dalšího pokroku. Bezpilotní miniraketoplán firmy Sierra Space dorazil na Kennedyho středisko před svým prvním letem k Mezinárodní kosmické stanici. Miniraketoplán Dream Chaser pojmenovaný Tenacity dorazil na kosmodrom 18. května v přepravním kontejneru s pečlivě řízeným vnitřním prostředím. Na cestu se vydal z Armstrongova zkušebního střediska v Sandusky (stát Ohio) a mohl se tak setkat se svým modulem Shooting Star, který dorazil jen o pár dní dříve – 11. května.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Startuje první ostrá várka družic Starshield

    ŽIVĚ A ČESKY: Startuje první ostrá várka družic Starshield

    V roce 2021 uzavřela společnost SpaceX dohodu s úřadem NRO o výrobě a vypuštění družic Starshield. Ty jsou založeny na stejné konstrukce jako Starlinky, které zajišťují přístup k internetu, ovšem mohou nést i jiné vybavení, jako je například optika a mohou tak sloužit jako špionážní družice. Na letošek je v plánu až šest startů s družicemi Starshield, přičemž prvním z nich je právě dnešní NROL-146. Také víme, že družice by měly být vypouštěny na více oběžných drah.

  • Pionýři prvního letu Ariane 6 – #2 CURIE

    Pionýři prvního letu Ariane 6 – #2 CURIE

    Na přelomu června a července odstartuje nová evropská raketa Ariane 6. Na svém demonstračním letu neponese jen nějaký hmotnostní simulátor, ale pestrou paletu družic a vědeckých přístrojů, které mají demonstrovat široké možnosti tohoto nového vlajkového nosiče. Ariane 6 je zásadním strategickým nosičem, který pro Evropu znamená otevřený přístup do kosmického prostoru. Jejími primárními náklady budou telekomunikační a vojenské družice a také družice velkých konstelací. Na prvním letu však letí řada malých nákladů, které si v tomto seriálu postupně představíme. Tentokrát se můžete těšit na dvojici CubeSatů, které v tandemu budou měřit rádiové vlny přicházející od naší hvězdy. Tato mise navíc ukazuje zásadní výhodu CubeSatů – za málo peněz půjde zaznamenávat do té doby těžko dostupná měření.

  • ŽIVĚ: Zkouška WDR pro 4. integrovaný let Starship

    ŽIVĚ: Zkouška WDR pro 4. integrovaný let Starship

    Firma SpaceX se rozhodla, že dnes na texaské základně Starbase provede zkoušku WDR (Wet Dress Rehearsal), která obnáší kompletní simulaci předstartovních činností. Nejviditelnější součástí této zkoušky je plnění nádrží rakety SuperHeavy B11 a lodi Starship 29 pohonnými látkami. Oba stroje s průměrem těla 9 metrů pojmou dohromady okolo 5 000 tun zkapalněného kyslíku a metanu. Tento test je nezbytným krokem k ověření fungování celé sestavy, která se má vydat na 4. integrovaný let, jehož termín zatím neznáme. SpaceX totiž čeká na povolení od Federálního leteckého úřadu.

  • Juno nabízí detailní pohled na ledovou krustu Europy

    Juno nabízí detailní pohled na ledovou krustu Europy

    Snímky z kamery JunoCam, která se nachází na americké sondě Juno podporují teorii, že ledová krusta na severním a jižním pólu Jupiterova měsíce Europa není tam, kde dříve bývala. Dodatečný snímek ledového měsíce ve vysokém rozlišení od palubní kamery SRU (Stellar Reference Unit) odhalil stopy možné činnosti gejzírů a oblast s narušenou ledovou krustou, kde mohla slaná voda relativně nedávno probublat na povrch. Studie založená na snímcích z JunoCam se nedávno objevila v časopise Planetary Science Journal a výsledky založené na snímcích ze SRU zase vyšly v časopise JGR Planets.

  • Kosmotýdeník 609 (13.5. – 19.5.)

    Kosmotýdeník 609 (13.5. – 19.5.)

    I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí a tak je čas si je zrekapitulovat v pravidelně vycházejícím souhrnu kosmonautických událostí. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměří na sluneční bouře, které v pozemské atmosféře vytvořily spektakulární polární záře. Na událost se podíváme z pohledu NASA. Zajímat nás bude nejen stav družic na oběžné dráze, ale také to, jak tato výjimečná událost přispěje k poznání tohoto přírodního jevu a jak k tomu mohou dopomoci také běžní lidé. V dalších tématech nás čeká rekordní počet startů a přistání jednoho prvního stupně Falconu 9, přípravy na čtvrtý integrovaný let Super Heavy Starship a také jedna zásadní událost – podepsání dohody mezi ESA a NASA o vzájemné spolupráci na vyslání evropského vozítka Rosalind Franklin na Mars. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • VIPER může podstoupit environmentální testy

    VIPER může podstoupit environmentální testy

    Zatímco týmy expertů z NASA pracujících na projektu VIPER pečlivě stavěly letový exemplář vozítka, které se vydá k jižnímu pólu Měsíce, část jejich kolegů se také věnovala přípravám environmentálních zkoušek tohoto roveru. V dubnu se všichni dočkali důležitého milníku, když projekt prošel zhodnocením připravenosti na zkoušky systémů (System Test Readiness Review), v rámci kterého byla prověřena připravenost zázemí, procedur i pracovníků na zátěžové zkoušky roveru VIPER. Tyto testy jsou velmi důležité, protože vystaví rover podmínkám, které zažije při startu i přistání, ale také během pobytu u jižního pólu Měsíce.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗