První komerční start čínské raketky

Nadpis článku je opravdu správně – nosič Kchuaj-čou 1A s nosností 300 kilogramů na nízkou oběžnou dráhu je opravdu malá raketa. Dnes ráno v 5:11 našeho času se tento nosič na tuhé palivo vydal k obloze se třemi malými satelity. Start z kosmodromu Ťiou-čchüan v severozápadní části pouště Gobi podle všeho dopadl úspěšně. Raketa vyvinutá s cílem nízkých nákladů a rychlé připravitelnosti ke startu už do vesmíru startovala v minulých letech dvakrát – vždy s tajným nákladem čínské vlády, ale dnešní start přinesl několik vylepšení na samotné raketě a navíc šlo o první komerční zakázku.

Thomasův fotokoutek (7)

Pohledy z ISS na zemi se asi nikdy neomrzí – stejně tak možnost nahlédnout astronautům do života. Přinášíme Vám tedy další porci fotek, které v minulém týdnu na sociální sítě nahrál francouzský astronaut Thomas Pesquet. Kdo čte náš web pravidelně, tak ví, že v minulém týdnu se na ISS odehrál výstup do volného kosmu, kterého se zúčastnili Američané Robert Kimbrough a Peggy Whitson – můžete se tak těšit i na větší množství fotek z příprav na tuto událost. A ještě víc se těšme na příští týden – 11. ledna totiž do otevřeného prostoru vystoupí přímo Thomas.

Webbův teleskop poprvé oslovil vědce

Včera jsme Vás informovali o tom, že vibrační testy dalekohledu Jamese Webba mohou pokračovat a nyní Vám můžeme přinést další pozitivní informaci. Jde o sdělení vpravdě historické, byť se to na první pohled nemusí zdát. NASA ve čtvrtek 5. ledna oficiálně oslovila vědeckou obec a nabídla jim, aby začali posílat návrhy na pozorování, kterým by se měl Webbův teleskop věnovat. Jak jsem už říkal – ta zpráva má neuvěřitelný symbolický význam. Po mnoha letech plánování, klinické smrti celého projektu i postupného vývoje se JWST konečně dostává do reality.

Kosmotýdeník 225 (2.1. – 8.1.)

Máme za sebou první týden roku 2017 a přichází čas na jeho souhrn v oblasti kosmonautiky. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu podívá na vyšetřování havárie Progressu MS-04, které stále není dokončené a ohrožuje i lety s lidskými posádkami. Jak se bude postupovat dál a proč se nedaří přijít na příčinu selhání? Dále se podíváme na první start letošního roku, který si připsala Čína, zamíříme za fotografiemi sondy Cassini a nabídneme i další témata. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Družice CYGNSS sbírají první údaje

Operátoři osmi malých družic CYGNSS mohou mít radost – 4. ledna jedna z nich provedla první úspěšné měření. V dalších dnech se budou zapínat vědecké přístroje i na zbývajících sedmi družicích. Tyto satelity sbírají signály GPS odražené od mořské hladiny, z čehož se dá vyčíst mnoho zajímavých informací o vzdušném proudění nad tropickými moři a časem i v hurikánech. Satelity byly vypuštěny na oběžnou dráhu 15. prosince pomocí rakety Pegasus-XL a od té doby operátoři postupně kontrolovali stav všech palubních systémů.

Dobrá zpráva: Webbův teleskop je v pořádku

Před dvěma týdny jsme Vás informovali o anomálii, která se vyskytla při vibračních zkouškách dalekohledu Jamese Webba v Goddardově středisku. Technici měli v dalších dnech plné ruce práce, když hledali původce neočekávaných údajů. Nakonec mohli oznámit tu nejlepší možnou zprávu – vlajková loď astronomie příštího desetiletí je v pořádku a v průběhu ledna mohou pokračovat naplánované zkoušky. Vibrační testy jsou jednou z celé řady zkoušek, kterými musí projít kosmické sondy a teleskopy, než se vydají na oběžnou dráhu. Při startu rakety pracují motory naplno a celá sestava se kvůli nim velmi silně chvěje a je tedy potřeba vědět, jak na tyto vibrace bude reagovat citlivá kosmická technika.

ŽIVĚ: Astronauti mění baterie na ISS

Ostatně astronauti, kteří se dnes vydají do otevřeného prostoru nejsou žádná ořezávátka – Robert Kimbrough už má na svém kontě dvě vycházky a jeho kolegyně Peggy Whitson už vystoupila do otevřeného prostoru celkem šestkrát. Astronauti během několika hodin navážou na práci, kterou v minulých dnech vykonávalo staniční robotické rameno a nainstalují první várku nových baterií. Druhé kolo přijde na řadu 11. ledna. Pokud by se ale nemohli spolehnout na pomoc robotické paže, nemuseli by ven dvakrát, ale celkem šestkrát! V dnešním článku se můžete podívat nejen na přímý přenos celého výstupu, který by měl začít kolem jedné hodiny odpoledne našeho času, ale i na vizualizaci plánovaného průběhu.

Pokroky v přesném přistávání kosmických sond a raket

Měkké přistání autonomně (samostatně) řízené kosmické sondy nebo rakety je velmi náročný úkol, přičemž přistání s vysokou přesností, blízko předem vybraného cíle, je celkem pochopitelně ještě náročnější úloha. Přesné přistání je ovšem cestou ke zvýšení kvality průzkumu sluneční soustavy a také umožnění stavby nosných raket, které mohou být znovu natankovány a opakovaně použity, podobně jako třeba dopravní letadla. Proto je tomuto tématu věnována zvýšená pozornost a zabývají se jím špičkové inženýrské týmy raketokosmického průmyslu.

Upravený jízdní řád raket Falcon 9

V minulých dnech se odehrálo hned několik událostí, které pohnuly s termíny startů raket Falcon 9. Jelikož víme, že tohle téma naše čtenáře zajímá, rozhodli jsme se vydat tento článek, ve kterém shrneme aktuální údaje, které se týkají nejbližších startů nosičů s logem firmy SpaceX. Řeč nebude jen o nejbližším startu s deseti družicemi Iridium nové generace, ale také o komunikační družici Echostar 23, nebo o desátém operačním zásobovacím letu lodi Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici.

Prozkoumáme kovový svět i Trójany

V dubnu 2015 jsme Vás informovali o tom, že NASA má před sebou 28 návrhů na vědeckou misi v programu Discovery. Už v říjnu téhož roku se výběr zredukoval na pět finalistů a NASA měla těžkou volbu. Včera konečně vyšla zpráva, která oznamuje, jak se agentura rozhodla. A můžeme se radovat – NASA totiž vybrala k realizaci rovnou dvě mise a obě jsou vpravdě unikátní. Spojuje je sice jedno téma – asteroidy – ale jinak jde o úplně odlišné projekty z nichž každý vyšlape úplně novou cestu výzkumu.