Růst tkání na ISS

Tkáňové inženýrství je velmi dynamicky se rozvíjející oblast výzkumu, která ke svému rozvoji aktivně využívá možností kosmického prostoru. Experiment na stanici ISS by mohl najít možnosti, které v budoucnu umožní produkci umělých cév pro využití v chirurgii. Většina metod pro pěstování trojrozměrných struktur s lidských buněk používaná na povrchu naší planety využívá biokompatibilní „lešení“. Vědci v laboratoři díky němu udávají tvar tkáně a lešení navíc pomáhá buňkám k sobě lépe přilnout. Experiment Evropské kosmické agentury ukázal, že buněčné kultury v prostředí mikrogravitace nepotřebují vnější podporu a že dokáží přirozeně vytvořit základ krevních cév.

Jak ochránit skafandry před lunárním regolitem?

Na Mezinárodní kosmické stanici se momentálně testuje pokročilá ochranná vrstva, která by mohla najít uplatnění na některých částech družic. Kromě toho ale NASA uvažuje o tom, že by ji využila i pro řešení jednoho z méně nápadných, ale o to palčivějších problémů, který souvisí s návratem lidí na Měsíc. Je totiž potřeba zajistit ochranu lunárních skafandrů před nepravidelně tvarovanými zrníčky měsíčního regolitu. Jejich hrany jsou velmi ostré a přilnou téměř ke všemu, čeho se dotknou včetně skafandrů. Je sice pravda, že tento ochranný potah původně nebyl vyvíjen pro řešení problémů s lunárním prachem, ale jak říká Bill Farrell, vědec z Goddardova střediska, „jedná se o řešení, které je pro tuto aplikaci vhodné.“ Právě on stojí v čele výzkumné organizace DREAM2 (Dynamic Response of the Environments at Asteroids, Moon, and moons of Mars), kterou sponzoruje NASA a která studuje podmínky na Měsíci a na Marsu. NASA považuje ochranu před lunárním regolitem za jednu z hlavních výzev, které vyžadují co největší omezení, aby bylo možné zajistit v rámci programu Artemis udržitelný průzkum Měsíce.

TESS vytvořil panorama jižní oblohy

Záře Mléčné dráhy se táhne mořem hvězd na nové mozaice jižní oblohy, která vznikla z rok sbíraných dat od amerického teleskopu TESS. K vytvoření této mozaiky bylo potřeba celkem 208 obrázků pořízených během prvního roku TESS ve vědecké službě, který skončil 18. července. Představená mozaika ukazuje nejen krásy jižní oblohy, ale i technické schopnosti kamer teleskopu TESS. „Analýza dat z TESS se zaměřuje pokaždé jen na jednotlivé hvězdy a jejich planety, ale rozhodl jsem se pokročit o úroveň výš a ukázat všechno najednou, abych skutečně zdůraznil mimořádný výhled na oblohu, který nám TESS poskytuje,“ říká o mozaice její autor Ethan Kruse, člen post-doktorandského programu NASA z Goddardova střediska v Greenbeltu, stát Maryland.

Falcon 9 se vrací do služby – a hned s prvenstvími

Od šestého srpna dnes uplynuly přesně tři měsíce, konkrétně 92 dní. Proč je zrovna šestý srpen tak důležitý? Protože to bylo datum startu zatím posledního Falconu 9, který tehdy vynášel družice AMOS-17. Tehdy začalo tři měsíce dlouhé období bez startů Falconů. Firma vyčerpala čekací řadu zákazníků, která se vytvořila v minulých letech a další starty musely počkat, až pro ně budou připravené náklady. Čekání ale končí, zbývají z něj už jen pouhé dny. Už teď je jisté, že se dlouhý půst vyplatil, protože nejbližší start bude opět v mnoha ohledech zajímavý a inovativní. Měli bychom při něm hned několikrát zažít něco, co tu ještě nebylo.

Zlatý model JUICE není žádný kýčovitý šperk

Za zhruba deset let dorazí k Jupiteru a jeho měsícům evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer). Jak již anglický název napovídá, kromě planety bude zkoumat její tři největší měsíce – Ganymed, Europu a Callisto. Ke startu této sondy by mělo dojít v roce 2022 a momentálně probíhá příprava a kalibrace jejích přístrojů, aby v kosmickém prostoru fungovaly co nejlépe. Součástí kalibračního procesu je i zmenšený model sondy pokrytý zlatem. Nenechte se zmást, není to žádný snobský výstřelek za účelem originality – už jen pro jeho velikost. Tento model pomůže prověřit antény sondy.

Svět nad planetou (56. díl)

Emblém jedenadvacáté expedice na Mir

Když byly na jaře 1994 skládány posádky k misi EO-19, na místě náhradníků se ocitlo duo Jurij Onufrijenko a Jurij Usačov. Pokud by byly bývaly dodrženy ruské tradice, znamenalo by to, že dostanou šanci během následující expedice a stanou se hlavní posádkou pro EO-20. Ovšem dvacátá expedice se lehce vymykala standardům, protože se nesla ve znamení dlouhodobého letu astronauta ESA, se kterým trénoval jiný tým kosmonautů. Onufrijenko a Usačov však nebyli zapomenuti – jejich šance měla přijít v podobě expedice EO-21. Jejich dubléry byli jmenováni Vasilij Ciblijev a Alexandr Lazutkin. Tyto dvě ruské dvojice však neměly trénovat samy. Expedice EO-21 se měla překrývat s druhým „incrementem“, tedy dlouhodobým pobytem amerického astronauta na Miru. 25. ledna do Střediska pro výcvik kosmonautů ve Hvězdném městečku dorazila americká dvojice kandidátů na tento let: Shannon Lucid a John Blaha. Shannon byla zkušenou astronautkou, která byla členem prvního náboru pro program Space Shuttle a dosud se do vesmíru na palubě raketoplánů podívala čtyřikrát. John Blaha byl rovněž zkušeným matadorem se čtyřmi odlétanými misemi, z toho dvakrát jako velitel. Dvojice začala ihned po příjezdu do Hvězdného intenzivní osvěžovací a rozšiřovací kurzy ruštiny a začala si zvykat na jiný styl práce. Od začátku října začala specifická příprava posádek ve složení Onufrijenko/Usačov/Lucid a Ciblijev/Lazutkin/Blaha. Na stanici však měla posádka EO-21 dorazit postupně a různými stroji. Zatímco Onufrijenko s Usačovem měli k Miru putovat tradičně na palubě Sojuzu, Lucid se k nim měla připojit o měsíc později a do vesmíru ji měl dopravit raketoplán. Teprve potom měla být posádka jedenadvacáté dlouhodobé expedice kompletní…

ŽIVĚ A ČESKY: Únik Starlineru z rampy

Než začnou soukromé kosmické lodě vozit na ISS astronauty, musí projít celou řadou zkoušek. Jednou z nich je test záchranného systému, který má za úkol dostat loď do bezpečí, pokud by došlo k havárii rakety. Dnes se dočkáme zkoušky lodi Starliner od firmy Boeing, která otestuje únik z rakety stojící na rampě. Ke zkoušce by mělo dojít dnes v 15:00 našeho času na základně White Sands v Novém Mexiku. Podobné testy bývají vždy velmi vizuálně atraktivní a proto si jej nenecháme v rámci našich komentovaných přenosů ujít.

Série složitých výstupů na opravu unikátního přístroje

Mnoha vědcům na celém světě vrtá hlavou skutečnost, že hvězdy, planety a další kosmické objekty jsou tvořeny látkou, která tvoří pouhých 5 % vesmíru po součtu hmot a energií. Zbytek připadá na temnou energii a temnou hmotu. Nejsou sice vidět, ale jejich přítomnost se projevuje nepřímo. Alfa magnetický spektrometr AMS-02 (Alpha Magnetic Spectrometer) měl od roku 2011 za úkol hledět do kosmického prostoru a z paluby ISS pátrat po stopách těchto temných složek vesmíru. Původní plán počítal s tím, že bude tři roky zachytávat kosmické záření, což se mu nakonec podařilo. jeho detektory zaznamenaly do této chvíle více než 140 miliard částic, u kterých byl určen jejich typ, hmotnost, rychlost, náboj a směr. Výrazně tak pomohl vědcům přiblížit se k odpovědím na temnou hmotu a vznik vesmíru.

ŽIVĚ A ČESKY: Cygnus přilétá k ISS

Již delší dobu se čas od času objevuje od diváků našich komentovaných přenosů jeden návrh – rozšířit naše komentované přenosy nejen na starty, ale třeba i na připojování kosmických lodí k ISS. Zítra dopoledne si to tedy poprvé zkusíme. Na základě reakcí z chatu, komentářů pod videem či na sociálních sítích se následně rozhodnu, zda Vás tento formát zaujal a zda bychom jej měli zařazovat častěji i u jiných kosmických lodí. Premiérové komentování příletu ke stanici připadne na kosmickou loď Cygnus NG-12, jejíž start jsme v sobotu odpoledne komentovali živě a která by měla být v 11:45 SEČ zachycena staniční paží.

Kosmotýdeník 372 (28.10. – 3.11.)

Je tu neděle a s ní již tradičně vychází Kosmotýdeník – pravidelný souhrn událostí, které se staly během uplynulých sedmi dní v kosmonautice. Dnes se v hlavním tématu můžete těšit na historicky první usazení vozítka Mars Rover 2020 na jeho kola. Dále se podíváme na perfektní fotografie ze startu rakety Antares, ale nevynecháme ani dění kolem výměny akumulátorů na Mezinárodní kosmické stanice. Dočkáte se také pravidelných rubrik. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.