Štítek ‘medicína’

Prospěšné poskakování po Měsíci

Když si vzpomeneme na legendární záběry, na kterých astronauti z programu Apollo poskakují po Měsíci, vypadá to jako velká zábava. Jenže takové měsíční poskakování může být mnohem užitečnější, než se může na první pohled zdát. Kupříkladu může mít blahodárný účinek na svaly, kosti a celý kardiovaskulární systém astronauta. Program s označením MoLo „Movement in low gravity environments“ (přeloženo: pohyb v prostředí s nízkou gravitací) simuluje na Zemi lunární gravitaci, které se někdy říká také hypogravitace. Vědci se v rámci tohoto programu zaměřují na to, jak se lidské tělo tomuto stavu přizpůsobuje. Experty na kosmickou medicínu z Evropského střediska astronautů v Kolíně nad Rýnem zajímá, jak může poskakování po Měsíci pomoci udržet zdravé kosti a svaly nebo dokonce podpořit jejich růst.

Léky „made in space“ (Výzvy a těžkosti biotechnologického a farmaceutického výzkumu ve vesmíru)

Tak jako si můžete koupit sedadlo v kosmické lodi Dragon, můžete koupit realizaci experimentu ve vesmíru, třeba na palubě Mezinárodní kosmické stanice, či malých biodružic. Vývojem a testováním v oblasti farmacie a biotechnologie, či lékařských technologií ve vesmíru se zabývá řada výzkumných firem. Vědci pochopili, že studium některých biologických procesů v mikrogravitaci má mnoho výhod. A tak ve vesmíru vznikají nové léky a technologie, které pak zlepšují kvalitu života pacientům na Zemi.

Jak chránit kosmonauty před radiací?

Již v nejbližších letech by se po dlouhé době měli lidé opět vypravit mimo ochranná křídla zemského magnetického pole do vzdáleného vesmíru. Budou tak daleko více vystaveni kosmickému záření a radiaci. Intenzivně se tak pracuje na metodách, jak je chránit. Podívejme se, co víme o radiačních podmínkách ve vesmírném prostoru, na Měsíci i na Marsu. A jak můžeme zajistit ochranu kosmonautů v těchto místech.

Nanočástice pro zdravé tkáně

Známé tvrzení „jezte vitamíny“ by se možná mohlo časem změnit na „dejte si keramické nanočástice“. Výsledky kosmického výzkumu totiž posilují myšlenku, že miniaturní částice mohou buňkám pomoci bránit se před běžnými zdroji poškození. Oxidační stres probíhá v našem těle ve chvíli, kdy buňky ztratí přirozenou rovnováhu elektronů v molekulách, které je tvoří. To se děje běžně a stále – jde o součást metabolismu, ale svou roli hraje i v procesech stárnutí či některých patologických projevech jako je selhání srdce, svalová atrofie nebo Parkinsonova choroba. Výzkum prováděný na Mezinárodní kosmické stanici nyní může lékařům pomoci hledat cesty, jak s tímto nepřítelem bojovat. Nová metoda by pak našla uplatnění nejen u astronautů, ale i u lidí na Zemi.

Jak se ve vesmíru „nezbláznit“

Astronauti na palubě Mezinárodní kosmické stanice i jejich zdravotnická podpora na Zemi jsou připraveni řešit širokou paletu zdravotních problémů, ke kterým může v průběhu kosmické mise dojít. Může jít například o úrazy, bolesti zubů, různá závažná interní onemocnění, jako například poruchy srdečního rytmu, ale může jít i o potíže psychiatrické. I astronaut je jen člověk, a jako takového jej mohou v průběhu kosmické mise potkat potíže, jako jsou závažné deprese, záchvaty úzkosti, nespavost a tak podobně. Jak je postaráno o duševní zdraví astronautů? To je tématem následujících řádek.

NASA nastínila blízkou i vzdálenější budoucnost ISS

Budou moci ISS využít komerční subjekty?

NASA představila své plány na to, jak chce v budoucím desetiletí využívat Mezinárodní kosmickou stanici. V plánech nechybí vylepšení, která proběhnou v blízkém časovém horizontu, ani trochu vzdálenější představy, podle kterých má ISS sloužit jako analog pilotovaných misí mimo zemské gravitační pole. Stále se také počítá s rozšiřováním komerčního využívání orbitálního komplexu. Informace vychází z prezentace, kterou na zasedání poradního výboru NASA prezentoval Kirk Shireman – v NASA nejvyšší muž zodpovědný za Mezinárodní kosmickou stanici.

Ultrazvuk na palubě ISS pomáhá odhalovat nová rizika pro zdraví astronautů

Budou moci ISS využít komerční subjekty?

Lékařský výzkum ve vesmíru nám s každou další kosmickou misí přináší nové poznatky o schopnostech lidského organismu adaptovat se na pro něj nezvyklé podmínky. V časopise Journal of the American Medical Association byla v listopadu publikovaná zajímavá studie, která upozornila na zvýšené riziko vzniku embolie (ucpání cévy tzv. embolem, např. kouskem krevní sraženiny). Tato informace by nebyla tak převratná, kdyby se nyní nezjistily další okolnosti, které toto riziko zvyšují.

Růst tkání na ISS

Tkáňové inženýrství je velmi dynamicky se rozvíjející oblast výzkumu, která ke svému rozvoji aktivně využívá možností kosmického prostoru. Experiment na stanici ISS by mohl najít možnosti, které v budoucnu umožní produkci umělých cév pro využití v chirurgii. Většina metod pro pěstování trojrozměrných struktur s lidských buněk používaná na povrchu naší planety využívá biokompatibilní „lešení“. Vědci v laboratoři díky němu udávají tvar tkáně a lešení navíc pomáhá buňkám k sobě lépe přilnout. Experiment Evropské kosmické agentury ukázal, že buněčné kultury v prostředí mikrogravitace nepotřebují vnější podporu a že dokáží přirozeně vytvořit základ krevních cév.

Kosmonautika pomáhá: Výzkum astmatu

Miliony lidí po celém světě trpí astmatem, ale možná se na konci tunelu objevuje světlo. Inovativní výzkum na oběžné dráze otevírá nové možnosti k porozumění procesům, které trápí pacienty trpící záněty dýchacích cest. Výsledky budou zaneseny do komplexního vývoje rychlých plicních vyšetření, která mají zlepšit kvalitu života nemocných – ať už jsou na Zemi nebo ve vesmíru. S každým nádechem a výdechem se opakuje cyklus, kdy naše tělo pohlcuje kyslík a zbavuje se odpadních produktů. Lidé s astmatem, zánětem plic, však navíc vydechují také oxid dusnatý. Lékaři měří množství této látky ve vydechovaném vzduchu, aby u pacientů diagnostikovali zánět plic a astma.

Cislunární medicína

Stanice u Měsíce

Jak asi většina z fanoušků Kosmonautix.cz ví, NASA plánuje ve spolupráci s Roscosmos, Kanadou, ESA a Japonskem, jako další významný projekt po ISS, postavit menší stanici, a to v tzv. cislunárním prostoru poblíž Měsíce, která zatím nese neoficiálně název Deep Space Gateway (zkráceně DSG),  či chcete-li užívat zatím poslední verzi názvu stanice, tedy LOP-G (Lunar Orbital Platform – Gateway). Stanice by měla plnit dva hlavní úkoly. Jednak by měla sloužit pro robotické a pilotované výsadky na povrch Měsíce, ale její hlavní význam je bezesporu v přípravě pilotovaného letu na Mars a testování nových technologií. A právě v této souvislosti nestojí pozadu ani výzkum v oblasti kosmické medicíny a biologie a také v oblasti života (přežití) lidí ve vesmíru.