TESS vytvořil panorama jižní oblohy

Záře Mléčné dráhy se táhne mořem hvězd na nové mozaice jižní oblohy, která vznikla z rok sbíraných dat od amerického teleskopu TESS. K vytvoření této mozaiky bylo potřeba celkem 208 obrázků pořízených během prvního roku TESS ve vědecké službě, který skončil 18. července. Představená mozaika ukazuje nejen krásy jižní oblohy, ale i technické schopnosti kamer teleskopu TESS. „Analýza dat z TESS se zaměřuje pokaždé jen na jednotlivé hvězdy a jejich planety, ale rozhodl jsem se pokročit o úroveň výš a ukázat všechno najednou, abych skutečně zdůraznil mimořádný výhled na oblohu, který nám TESS poskytuje,“ říká o mozaice její autor Ethan Kruse, člen post-doktorandského programu NASA z Goddardova střediska v Greenbeltu, stát Maryland.

Mozaika 13 sektorů jižní oblohy vytvořená z dat teleskopu TESS. Každý světle modrý kruh značí exoplanetu, kterou teleskop TESS objevil, oranžově jsou vyznačeny hvězdy, u kterých sice TESS detekoval exoplanetárního kandidáta, ale ten se teprve musí potvrdit.

Mozaika 13 sektorů jižní oblohy vytvořená z dat teleskopu TESS. Každý světle modrý kruh značí exoplanetu, kterou teleskop TESS objevil, oranžově jsou vyznačeny hvězdy, u kterých sice TESS detekoval exoplanetárního kandidáta, ale ten se teprve musí potvrdit.
Zdroj: https://svs.gsfc.nasa.gov
Graficky sloučil: Dušan Majer

TESS zatím objevil 29 exoplanet, tedy planet, které obíhají kolem cizích hvězd. Kromě toho má na svém kontě více než tisíc kandidátů, kteří ještě čekají na potvrzení od astronomů. Tento americký teleskop rozdělil jižní oblohu do 13 sektorů a každý z nich snímkoval zhruba měsíc svými čtyřmi kamerami, které jsou tvořeny celkem 16 CCD čipy. Úžasné je, že TESS dokáže pořídit kompletní snímek celého sektoru každých 30 minut. V získaných datech se pak případné exoplanety hledají klasickou tranzitní metodou.

K tranzitu dochází, pokud planeta na své oběžné dráze kolem mateřské hvězdy přejde z našeho pohledu před touto hvězdou, čímž drobně sníží její svit. Během prvního roku vědecké fáze teleskopu TESS pořídil každý CCD čip celkem 15 347 snímků. Tyto snímky jižní oblohy dohromady zabírají více než 20 TB, které již TESS poslal na Zemi. Tento teleskop má hlavně hledat exoplanety, ale kromě toho už vyfotil i kometu, sledoval několik výbuchů supernov a dokonce spatřil i záblesk hvězdy, kterou roztrhala supermasivní černá díra. Pokud si chcete stáhnout tyto mozaiky v původním rozlišení, navštivte tuto adresu, kde najdete hned několik verzí včetně původního rozlišení 16 339 × 16 339 pixelů. Jen se nenechte překvapit velikostí souboru přes 200 MB.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://svs.gsfc.nasa.gov/…/a013200/a013285/TESS_south_hires_azeq_no_labels_16K.jpg
https://svs.gsfc.nasa.gov/…/a013200/a013285/TESS_south_hires_azeq_discoveries_16K.jpg
https://svs.gsfc.nasa.gov/…/a013200/a013285/TESS_south_hires_azeq_candidates_16K.jpg

TESS vytvořil panorama jižní oblohy, 5.0 out of 5 based on 7 ratings
Pin It
(Visited 2 148 times, 3 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (7 votes cast)
(Visited 2 148 times, 3 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


13 komentářů ke článku “TESS vytvořil panorama jižní oblohy”

  1. Jirka napsal:

    Na to, že TESS si kladl za cíl objevit 20 000 exoplanet (během primární mise?), zatím po polovině mise jich má na kontě 35 a 1 000 kandidátů? Je to zklamání, nebo je to jen tím, že zpracování dat není hotové?

    • Dušan Majer napsal:

      Těch 20k byla spíš maximální hodnota v ideálním případě. Osobně to považuju za úspěch.

      • Jirka napsal:

        Tak o vašem pozitivním náhledu nikdo nepochybuje, takže radši přeformuluji, aby bylo zřejmé, že chci diskutovat na věcné úrovni. Jsou data plně zpracovaná a dá se ~ 1000 kandidátů považovat za více méně konečný výsledek z první poloviny primární mise, nebo můžeme čekat výrazný nárůst, jak budou data dále zpracována? Pokud je výsledek více méně konečný, *čím* si vysvětlit řádový rozdíl mezi prognózou a skutečnými čísly? V minulosti vědci vždy spíš v předpovědích existence exoplanet dost konzervativní. Těch 20 000 si určitě nevycucali z prstu, takže by mě zajímalo, kde se stala chyba…

        • Jirka napsal:

          Pokud budete sledovat 10x větší oblast oblohy, než Kepler, pak byste měl najít 10x více planet. Pokud ne, musí to mít důvod. Např. 1. Planety nejsou na obloze rozložené rovnoměrně a Kepler už vybral většinu zajímavých oblastí, 2. TESS není schopný najít všechny typy planet co Kepler a těch, co je schopen objevit, je řádově méně.

          • Petr Kubala napsal:

            Srovnáváte jablka a hrušky. Kepler fungoval úplně jinak, pozoroval jinak a jeho cíle byly jiné.

            Planet má být podle odhadů přes 4 tisíce. Z toho jen cca 1200 bude objevenou dvouminutovou kadencí.

            Tady máte i rozdělení dle poloměrů:
            https://www.exoplanety.cz/wp-content/uploads/2018/10/graf1.jpg

            Je to na delší povídání, tak spíše jen poznámky:
            1) Fascinace vysokým číslem nedává smysl. TESS má najít planety u blízkých hvězd. Kvalita je tedy důležitější než kvantita!

            2) Počty hlavně potvrzených objevů neporostou lineárně. Dnes se tyhle velké počty exoplanet prověřují hromadně. Jednoho dne bude potvrzených planet 50, bum, probudíte se a bude jich 950. Tyhle statistické ověřování chtějí čas. Neberou se jen data z TESS, ale i spektra hvězd z pozemských přístrojů, data z GAIA apod.

            3) U některých exoplanet se pozoruje jen jeden tranzit, takže se pak další pozorují ze Země.

            4) Ta megačísla (spíše 10 až 15 než 20 tisíc) nejsou úplně nesmyslná. Jsou to hrubé odhady, které značně navyšují počty objevů u hvězd mimo CTL (což je takový katalog cílových hvězd). Problém je, že mimo tento katalog to bude dost problematické, bude tam řada falešných objevů. Dle odhadů bude těch falešných případů o řád více než skutečných planet.

            5) Nejcennější jsou objevy v oblasti, kde bude moci JWST pozorovat kdykoliv během roku. Tuto oblast pozorovala TESS rok vkuse a skončila (na jihu) nedávno.

            Mimochodem. Prodloužená mise TESS má vypadat úplně jinak než ta současná. A samozřejmě přinese další objevy, se kterými ty odhady nepočítaly.

          • Dušan Majer napsal:

            Děkuji mnohokrát za vysvětlení.

        • Dušan Majer napsal:

          Pokud se nepletu, tak se o 20k vždy mluvilo jako o jakési nejvyšší možné hranici, která počítala i s nadstavbovou částí. Je totiž možné, že se některé planety během základní fáze nepodaří objevit, jelikož mají delší dobu oběhu mateřské hvězdy.

    • Hynek napsal:

      Já bych to viděl jako vlastnost. Pokud je většina exoplanet objevena transitující metodou a oběžná doba exoplanet je X let, tak za rok pozorování je nějaká pravděpodobnost, že objevíme a potvrdíme exoplanety s oběžnou dobou X = 0,5 roku. Asi se čeká i na druhý potvrzující oběh. Takže předpokládám strmý nárůst potvrzení v pozdějších letech. Podívejte se například na graf https://en.wikipedia.org/wiki/File:ExoplanetDiscoveries-Histogram-20160510.jpg světlemodrých sloupců. Kepler to pořádně “rozjel” až v 5. roce pozorovací kampaně.

      Když se podívám na histogram oběžných dob všech Keplerem objevených exoplanet, tak “všechny” výskyty se krčí vlevo s oběžnou dobou pod 50 dní. Takže za rok by naprostá většina exoplanet odkroutila svých 6 let/oběhů. Vycházím z https://exoplanetarchive.ipac.caltech.edu/cgi-bin/TblView/nph-tblView?app=ExoTbls&config=planets&constraint=pl_facility+like+%27%25Kepler%25%27 kde jsem si do grafu s histogramem vybral jen sloupec Orbital period a k tomu něco.

      Klasika – čím víc vím, tím víc otázek mám. 🙂

      Je tady někdo, kdo umí vysvětlit pravou příčinu toho, že Kepler měl naprostou většinu objevů v 5. roce? Nebo špatně interpretuju grafy a čísla?

      • Petr Kubala napsal:

        Je tady někdo, kdo umí vysvětlit pravou příčinu toho, že Kepler měl naprostou většinu objevů v 5. roce? Nebo špatně interpretuju grafy a čísla?

        Máte to v tom grafu i napsané. Kepler ty planety nenašel v roce 2016, ale v letech 2009-13. V květnu 2016 vyšla studie, která potvrdila cca 1200 planet (to je ten oranžový sloupec).

        • Hynek napsal:

          Díky, ale já jsem psal o světlemodrých sloupcích, kde je vrchol pro rok 2014, což je 5. rok pozorování Keplera. Vy popisujete oranžový sloupec.

          Předpokládám, že tím vysvětlením bude spíš něco jako dávkové (víc než průběžné) zpracování dat.

          • Petr Kubala napsal:

            Aha, ale to je jedno… v únoru 2014 byl uveřejněn balík 700 potvrzených exoplanet.

      • Zbyněk napsal:

        Staňte se členem sekce proměnných hvězd a exoplanet při ČAS. Můžete se zúčastnit potvrzení objevů a budete mít pravidelné informace z první ruky. Spousty práce tam dělají amatéři ve spolupráci s profesionály. var2.astro.cz

Zanechte komentář