ŽIVĚ A ČESKY: Cygnus na Antaresu vyráží k ISS

Raketa Antares již stojí na kosmodromu MARS na pobřeží Virginie. Před několika hodinami ještě pracovníci firmy Northrop Grumman doplnili časově citlivý náklad do útrob lodi Cygnus, což znamená, že se start opravdu blíží. Pokud se nic nepokazí, měla by raketa Antares odstartovat v úterý ve 23:56 SELČ a kosmická loď pokřtěná Ellison Onizuka se vydá na cestu k Mezinárodní kosmické stanici, kam má dopravit nejrůznější náklad – od zásob pro posádku až po vybavení stanice a vědecké experimenty. Tímto příspěvkem Vás srdečně zveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Zkoumáme Mars s Vytrvalostí – 3. díl

Perseverance se chystá odvrtat vzorek na simulaci NASA

Když jsme se na začátku května 2021 loučili s Perseverance a Ingenuity, přecházel výzkum Marsu těmito průzkumníky pomalu z fáze úvodních krůčků k běžnému operačnímu nasazení. Rover ještě chvíli vyčkával v místě, odkud dostal za úkol sledovat lety vrtulníčku, ale později se začal přesouvat jižněji vstříc novým průzkumným cílům. Také vrtulník vykonal očekávaný pátý let, ale k našemu nadšení to nebyl let poslední. Ukázalo se, že Ingenuity je schopna pracovat hodně samostatně, a tak by byla škoda ji zlikvidovat nějakým velmi odvážným posledním letem. Místo toho bylo rozhodnuto pokračovat ve směru jízdy roveru a pokoušet se o vzdálený průzkum míst, která pak Perseverance navštíví. Začátek srpna přinesl také pokus o odběr prvních vzorků. Pojďme se podívat na dění v kráteru Jezero podrobněji.

Třetí člen řady Sentinel 2

První družice z řady Sentinel 2 se na oběžnou dráhu dostala v roce 2015 a druhá ji následovala v roce 2017. Inženýři proto již pracují na dvojici, která za pár let přebere štafetu pořizování snímků pro bezpočet využití od sledování úrody až po změny množství pozemského ledu. Družice řady Sentinel 2 nesou inovativní multispektrální snímkovací zařízení pořizující fotky ve vysokém rozlišení. To ve spolupráci s 290 kilometrů širokým snímkovaným pásem a častými návraty na dané místo nabízí nesrovnatelné výhledy na Zemi. Na rok 2024 je plánován start družice Sentinel 2C, které teď začalo pět měsíců dlouhé období zevrubných testů, které mají ověřit, že její systémy zvládnou pobyt v kosmickém prostoru.

Robotická paže do velkých mrazů

Zařízení pojmenované COLDArm (Cold Operable Lunar Deployable Arm) společně vyvíjí kalifornská Jet Propulsion Laboratory a firma Motiv Space Systems, která tak sídlí v Pasadeně. Po dokončení by měl tento projekt významným způsobem zlepšit schopnosti lunárních landerů. Robotický manipulátor totiž bude schopen pohybu i za velmi nízkých teplot, včetně těch, které nastávají během lunární noci. Tehdy bychom totiž na mnoha místech bez problémů naměřili i -173 °C. Robotická paže vyvíjená pro lunární lander využívá zkušeností velmi schopných výpočetních technologií z chytrých mobilních telefonů, které se používají i na marsovském vrtulníku Ingenuity a zvládnou provádět široké spektrum úkolů v extrémně nízkých teplotách bez potřeby vyhřívání.

CAPSTONE se chystá na let k Měsíci

Vizualizace cubesatu CAPSTONE

Malý CubeSat, který má startovat ještě letos, bude hrát velkou roli v průzkumu Měsíce. Týmy zodpovědné za CubeSat CAPSTONE (Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment) již provádí závěrečné přípravy družice, která si v této rozměrové kategorii připíše další prvenství. CAPSTONE má letět do cislunárního prostoru, tedy do oblasti v okolí Měsíce a prokázat inovativní technologii navigace mezi družicemi. Kromě toho má tento CubeSat také otestovat specifickou oběžnou dráhu kolem Měsíce, kterou má za několik let využívat kosmická stanice Gateway.

Kosmotýdeník 464 (2.8. – 8.8.)

Co si budeme povídat, i přes blížící se (nicméně zatím neuskutečněný) start lodě Starliner, tento týden zcela opanovala SpaceX a historicky první sestavení nosiče Super Heavy Starship – byť to bylo sestavení jen na chvíli a na zkoušku. Děly se však i řekněme vědecky podstatnější události, které vám Kosmotýdeník přináší v hlavním tématu. Budeme se totiž věnovat prvnímu odběru vzorků vozítkem Perseverance, který však nebyl bohužel úspěšný. Dále se budeme věnovat zmíněným odkladům startu lodi Starliner. Nepřijdete nakonec ani o skvělé snímky z Boca Chica. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Pádová věž ZARM v Brémách

VT_2021_31

Relativně blízko od českých hranic se nachází naprosto unikátní výzkumné centrum světové úrovně pádová věž ZARM, kterou bychom našli v německých Brémách. Zmíněná unikátnost tkví především ve dvou parametrech – délce navozeného stavu mikrogravitace a také kvalitě tohoto stavu. Za určitých podmínek totiž v tomto betonovém tubusu, který geniálně využívá fyziku, může být navozena mikrogravitace o celý řád lepší, než je na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS!

Europa Clipper už pomalu vzniká

Hardware, který bude tvořit americkou sondu Europa Clipper, už dostává svou finální podobu. Jednotlivé systémy i přístroje totiž jsou dokončovány a brzy budou připraveny na doručení do čisté místnosti na Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii. V laboratořích a dílnách nejen v USA, ale i v Evropě pracují týmy specialistů na výrobě komplexních dílů, které budou tvořit celou misi. Na vše pak dohlíží vedoucí mise, kteří pečlivě koordinují složitou choreografii stavby nové mise z kategorie vlajkových lodí, kam patří ty největší, nejdražší a nejsložitější kosmické projekty agentury NASA.

SLEDUJEME: První spojení Super Heavy a Starship

Včera večer jsme vydali krátkou zprávu, která zvala diváky ke sledování přímého přenosu ze základny Boca Chica. Mělo zde totiž dojít k historicky prvnímu spojení nosné rakety Super Heavy s kosmickou lodí Starship, což na Twitteru potvrdil také Elon Musk. Jenže čas plynul a Starship S20 zůstávala stále sedět na zemi, byť k její špičce byl připojen velký jeřáb. Elon Musk po několika hodinách oznámil, že z dnešního pokusu nebude nic kvůli silnému větru. Týmy se prý o spojení pokusí druhý den ráno místního času. A jelikož v Texasu za chvilku bude svítat, je čas Vás pozvat ke sledování přímého přenosu, který doplníme psaným online přenosem. Dost možná budeme za pár hodin vůbec poprvé svědky sestavení 120 metrů vysoké konstrukce – tu bude tvořit Super Heavy B4 sedící na orbitální rampě a Starship S20. A mimochodem ani přes noc nebyl na Boca Chica úplný klid – pracovníci se věnovali doplňování destiček tepelného štítu na břiše S20.

TOP 5: Moduly, které na ISS nedostaly příležitost

Jedna ze zamýšlených podob ISS

Připojení modulu Nauka bylo první zásadní změnou ve vzhledu ISS po mnoha letech. Z tohoto úhlu pohledu by se stanice mohla zdát jako nesmírně statické těleso. Nebylo tomu tak vždy: ISS svoji zamýšlenou podobu mnohokrát změnila, v nejednom případě dokonce „za pochodu“ – po zahájení výstavby. Dnes se podíváme na pětici modulů, se kterými bylo pro ISS vážně uvažováno. V některých případech se dokonce „stříhal plech“ a došlo k výrobě letového hardware. Všechny moduly ale mají jedno společné: nikdy se na oběžnou dráhu nevydaly.