sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Americký kongres

Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: sentinel

ŽIVĚ A ČESKY: Starty dvou evropských misí

Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré. Vezměte si třeba dnešní pokus o start indické rakety PSLV-XL s dvojicí družic z evropského projektu Proba-3. Všichni bychom jistě byli raději, kdyby se na nákladu neobjevila žádná chyba, kterou pak kontrolní mechanismy zachytily, což způsobilo odklad startu. Všichni bychom chtěli, aby raketa úspěšně doručila náklad na oběžnou dráhu, ale realita je taková, že tu máme odklad o zhruba 24 hodin. A co je na tom dobré, ptáte se? Třeba to, že díky odkladu budeme moci tento start okomentovat živě a česky. V tomto článku ale najdete také přehrávač přímého přenosu ze startu další evropské mise – rakety Vega-C s radarovou družicí Sentinel-1C. I ten Vám nabídneme s českým komentářem.

10 příkladů, jak družice Sentinel-1 ukazují náš svět

S tím, jak se blíží start evropské družice Sentinel-1C, je ideální čas ukázat si mnoho různých způsobů, kterými družice z řady Sentinel-1 už několik let pomáhají díky svému radaru sledovat naši planetu. Tyto družice dokážou provádět radarová měření za každého počasí, ve dne i v noci, nad pevninami i oceány po celém světě. Celá mise i data z ní podporují kriticky důležité obory, jako je správa životního prostředí, reakce na přírodní katastrofy či výzkum změn klimatu. Družice Sentinel-1 se podílejí na celé řadě služeb a aplikací programu Copernicus – od sledování polárních ledovců přes mapování námořních cest až po měření rychlosti pohybu ledovců. Tyto družice také hrají důležitou roli při dohledu nad mořskými ekosystémy – například při úniku ropy do oceánu, ale i při sledování pohybu lodí z hlediska jejich bezpečnosti či z pohledu nelegálního rybolovu.

Sentinel 1C dorazil na kosmodrom

Evropská družice Serntinel-1C, tedy třetí zástupce družicové řady Sentinel-1 z programu Copernicus, dorazila na kosmodrom ve Francouzské Guyaně, odkud má ještě před koncem letošního roku odstartovat na raketě Vega-C. Úkolem této družice bude pokračovat v důležité práci, kterou rozjeli její předchůdci. Sentinel-1C bude dodávat radarové snímky zemského povrchu, které najdou uplatnění v širokém spektru služeb programu Copernicus a vědeckých aplikacích. Základ Sentinelu-1C vznikl ve francouzském Cannes a poté zamířil do italského Turína. Tady se na něj dále pracovalo a nakonec mohl být na zdejším letišti naložen do transportního letounu Antonov, který s ním bezpečně přistál ve Francouzské Guyaně. Tady projde sérií předstartovních příprav, které zajistí, že je připraven na start.

Sentinel-1B se loučí

Družice Sentinel-1B, tedy druhý zástupce řady Sentinel-1 z programu Copernicus, dokončil svůj proces přípravy na likvidaci. Ten obnášel třeba snížení oběžné dráhy, pasivaci palubních systémů a zajištění, že družice vstoupí do zemské atmosféry za méně než 25 let. Celý pečlivě plánovaný proces je ukázkou odhodlání Evropské kosmické agentury i Evropské unie přistupovat ke kosmickému provozu bezpečně a udržitelně. Zároveň díky tomu inženýři získají cenné zkušenosti pro zakončování provozu současných i budoucích družic.

ŽIVĚ A ČESKY: Loučení s Vegou

Pokud se nestane něco nečekaného, uzavře se zítra velmi brzy ráno příběh evropské rakety Vega. Vyrazí totiž na svou úplně poslední cestu k oběžné dráze. Po zítřejším vynesení družice Sentinel-2C bude klasická Vega nahrazena vylepšenou variantou Vega-C. Loučení s nejmenší evropskou orbitální raketou si nemůžeme nechat ujít a proto bude připraven živě a česky komentovaný přenos. Pokud Vás tedy neodradí čas startu ve 3:50 SELČ, rádi Vás vezmeme na virtuální výlet do Jižní Ameriky, konkrétně do Francouzské Guyany.

Poslední raketa Vega je sestavena

Éra evropské kosmické rakety Vega se pomalu, ale jistě chýlí ke svému konci. Nosič, který si odbyl premiéru v roce 2012 zatím startoval 21× a z toho dvakrát selhal. Tato raketa, kterou má nahradit vylepšená Vega-C, sloužila k vynášení malých (a hlavně lehkých) nákladů na nízkou oběžnou dráhu Země. Při své dvaadvacáté misi tomu nebude jinak – zhruba 1150 kilogramů těžká družice Sentinel-2C určená k pozorování Země, jejímž pracovištěm bude sun-synchronní oběžná dráha ve výšce 786 kilometrů. Přípravě nákladu jsme se věnovali v několika předešlých článcích a nyní už je vše připraveno. Aerodynamický kryt s nákladem byl usazen na vrchol poslední rakety Vega.

Sentinel-2 a vizualizace jeho snímkování

Sentinel-2C je uzavřen v krytu

S tím, jak pokračují přípravy na start družice Sentinel-2C, ke kterému by mělo podle aktuálního plánu dojít 4. září, mohly týmy expertů na evropském kosmodromu ve Francouzské Guyaně naposledy zamávat svému cennému nákladu, který byl vzápětí uzavřen do aerodynamického krytu a schoval se tak pohledům okolí. Po dosažení nízké oběžné dráhy naší Zeměkoule bude Sentinel-2C poskytovat snímky zemského povrchu ve vysokém rozlišení pro široké spektrum aplikací v monitorování zemských pevnin, vodních ploch, ale i atmosféry, což už teď dělají jeho starší sourozenci, evropské družice Sentinel-2A a Sentinel-2B.

Sentinel-2 na oběžné dráze

Sentinel-2C natankován

Start evropské družice Setinel-2C z evropského kosmodromu v jihoamerické Francouzské Guyaně je naplánován na 4. září. Družice je proto již kompletně natankovaná 133 kg hydrazinu a její nádrže byly natlakovány heliem na potřebných 21 barů. Sentinel-2C je na kosmodromu již od 22. července a připravuje se zde na svůj start na raketě Vega. Samotný program Sentinel-2 tvoří dvojice identických družic (Sentinel-2A byl vypuštěn v roce 2015 a Sentinel-2B následoval v roce 2017), které jsou na stejné oběžné dráze, pouze jsou vůči sobě posunuty o 180°, což optimalizuje pokrytí a také čas mezi opětovným nasnímkováním jednotlivých oblastí.

Nečekané využití Sentinelů-2: Sledují oxid dusičitý

Oxid dusičitý je látka znečišťující životní prostředí, která má výrazný vliv na kvalitu ovzduší, klima i biosféru. Ačkoliv družice mapují koncentrace tohoto plynu od 90. let, jejich rozlišení bývalo většinou příliš hrubé na přesnou lokalizaci jednotlivých zdrojů, jakými jsou třeba elektrárny. V nedávné studii se výzkumníci rozhodli vůbec poprvé využít snímky z evropských družic Sentinel-2 a pozorovat na nich oblaka obsahující oxid dusičitý. Tento inovativní přístup znamená významný pokrok ve sledování znečištění ovzduší.

AI v mžiku zmapuje ledovce na družicových snímcích

Výzkumníci z University of Leeds představili výsledky svého přelomového vývoje, který vedl ke vzniku neuronové sítě schopné přesně zmapovat rozsah ledovců v Antarktidě. Síť je schopna během pouhé setiny sekundy provést analýzu družicových snímků a předložit výsledky. Tento inovativní přístup je nesrovnatelný s doposud využívaným časově náročným procesem, který obnášel intenzivní zapojení lidí. Anne Braakmann-Folgmannová, hlavní autorka výsledků zveřejněných v časopise The Cryosphere, prováděla tento výzkum během svého doktorandského studia na University of Leeds ve Velké Británii. Nyní pracuje na Arktické univerzitě v norském Tromsø a zdůraznila význam velkých ledovců v antarktickém prostředí.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.