Články autora 'Dušan Majer':

Vlajková loď astronomie poletí na evropské raketě

Spekulovalo se o tom již několik let, ale definitivní podpis stále chyběl, takže se otevíral prostor pro spekulace. Tomu je ale nyní konec. Evropská kosmická agentura ESA, která se spolu se svou americkou kolegyní NASA podílí na stavbě dalekohledu Jamese Webba, totiž podepsala smlouvu se společností Arianespace. Předmětem dohody není nic menšího, než vynesení nástupce Hubbleova teleskopu do vesmíru. Vzhledem k jeho rozměrům, hmotnosti a místu určení se musí použít nejsilnější evropská raketa Ariane 5. Jelikož jde o mimořádně sledovaný náklad, je vítané, že Ariane 5 patří mezi nejspolehlivější rakety vůbec. Smlouva zároveň potvrdila termín startu, který je zatím stanoven na říjen roku 2018.

ŽIVĚ A ČESKY: Evropa rozšiřuje navigační síť

Start rakety Sojuz ST-B je naplánován na dnešek ve 12:51 našeho času. Pod aerodynamickým krytem již čekají osmý a devátý plně operační satelit evropského navigačního systému Galileo, který by měl začít sloužit veřejnosti už v nejbližších letech. Do té doby je ale potřeba vypustit ještě několik družic. Jelikož je tento start docela atraktivní, navíc se týká evropského programu, rozhodli jsme se, že start odvysíláme živě i s českým komentářem. V tomto článku najdete okno přehrávače a pokud se budete chtít zapojit do chatu, stačí kliknout na název videa vlevo nahoře a dostanete se na stránku přenosu na YouTube.

Sojuz přivezl i vědu

O tom, že kosmické lodě Sojuz jsou momentálně jedinými prostředky, které vozí na ISS posádku, ví asi každý, kdo se o kosmonautiku zajímá. Méně se už ale ví, že kromě posádky mohou Sojuzy svézt i náklad. Je jasné, že jeho objem nemůže konkurovat nepilotovaným lodím, které jsou primárně určené pro dopravu zásob, ale i přesto se nevyplácí tuhle možnost podceňovat. Většinu ze zhruba padesáti kilogramů tvoří osobní věci pro posádku, ale najdou se tam i vědecké přístroje. Posádka Sojuzu TMA-19M s sebou veze tři zajímavé experimenty, které přímo souvisí s výzkumem lidského zdraví a jejich výsledky by mohly najít uplatnění i na Zemi.

FOTOGALERIE: Sojuz v Kourou čeká na start

Pouhý den poté, co došlo k vývozu Sojuzu pro start pilotované lodi Sojuz se na téměř druhé straně světa vydala na cestu k odpalovací rampě jiná, velmi podobná raketa. Pondělní cesta ze 700 metrů vzdálené montážní haly dopadla úspěšně a nosič dojel na rampu v Kourou, kde byl s pomocí hydrauliky vztyčen. Dvě družice evropského navigačního systému Galileo už v té době byly uzavřené v aerodynamickém krytu a připojené k hornímu stupni Fregat. K nosné raketě byla tato špička připojena několik hodin poté, co se Sojuz skryl v útrobách mobilní obslužné věže.

Američan, Rus a Brit dorazili na ISS

Ne, není to začátek nějakého vtipu, ale skutečný popis situace, ke které došlo pár hodin před vydáním tohoto článku. Kosmická loď Sojuz TMA-19M úspěšně domanévrovala k Mezinárodní vesmírné stanici, se kterou se spojila v 19:33 našeho času. O necelé dvě hodiny později byly hotové všechny zkoušky těsnosti spojení a mohlo dojít k setkání obou trojic – jak té, která na stanici pobývá již několik měsíců, tak i posádky Sojuzu ve složení Jurij Malečenko, Tim Peake a Tim Kopra. V tu chvíli byla 46. dlouhodobá expedice na Mezinárodní vesmírné stanici kompletní, tedy šestičlenná. V dnešním článku se zaměříme na představení všech členů posádky.

ŽIVĚ A ČESKY: Sojuz TMA-19M míří k ISS

Pokud se všechno podaří, jak má, měly by se ve 12:03 našeho času zažehnout motory na raketě Sojuz-FG, která vynese na oběžnou dráhu kosmickou loď Sojuz TMA-19M. V jejích útrobách budou sedět Rus Jurij Malenčenko, Brit Timothy Peake a Američan Timothy Kopra. Zhruba šest hodin po startu doletí kosmická loď k Mezinárodní vesmírné stanici a trojice astronautů se stane součástí 46. dlouhodobé expedice na ISS. Celý start pro Vás pokryjeme v rámci našeho přímého, česky komentovaného přenosu.

Rusko úspěšně vypustilo armádní telekomunikační satelit

Ke startu z rampy 81/24 na kosmodromu Bajkonur došlo v neděli 13. prosince v 1:19 našeho času. Na palubě rakety Proton byla armádní družice Garpun-2, označovaná též jako Kosmos 2513, která mířila na geostacionární dráhu. Úkolem tohoto satelitu je zajišťovat přenos dat mezi pozemními středisky a průzkumnými družicemi na nižších oběžných drahách. Svým způsobem tak plní podobný účel, jako ruské civilní programy Luč a americký TDRSS. Start musel být odložen o tři dny kvůli dodatečné kontrole separačního systému, který před pár dny zradil vojenskou družici Kanopus-ST.

Švédové možná vyrobí na Marsu první vodu

Když se zmíní čtyřpísmenná zkratka ISRU, měli okamžitě zbystřit všichni fanoušci nových, pokročilých technologií. Tato zkratka pochází z anglického výrazu in-situ resource utilization, což můžeme do češtiny přeložit jako využívání místních zdrojů. Asi není potřeba nějak výraznější zdůrazňovat význam těchto technologií. pokud by lidstvo dokázalo využívat místních zdrojů – ať už se bavíme o Marsu, Měsíci, či asteroidech – nebylo by v první řadě potřeba vozit tolik zdrojů ze Země. V řadě druhé by se pak díky těmto technologiím mohla rozjet mimozemská těžba těchto surovin.

Kde všude působí SpaceX

V dnešním krátkém článku bychom Vás rádi seznámili s povedenou mapou, kterou vytvořil uživatel fóra kosmo.cz s nickem Raul. Na této mapě se pokusil vyznačit, jak sám píše „současné, bývalé nebo budoucí startovní komplexy, přistávací platformy, pozice plovoucích plošin, hangáry, budovy, nebo testovací stavy motorů či raketových stupňů v areálu McGregor“. Při pohledu do mapy člověka překvapí, na kolika místech má tato soukromá firma své technické zázemí. Ke každé značce navíc přísluší i snímek daného stanoviště, případně i odkazy na další doplňující informace.

Záhada skvrn na Ceres odhalena?

Už když se na začátku letošního roku americká sonda Dawn blížila k trpasličí planetě Ceres, byly na fotkách vidět podivné body, které byly mnohem jasnější než okolní terén. Vědci byli pochopitelně zvědaví,z čeho se tyto útvary skládají, hledači senzací měli další z řady „potvrzených“ důkazů mimozemské civilizace a nedočkavci ještě několik měsíců hartusili, proč ta sonda neklesne níž a neprozkoumá ty skvrny? Sonda Dawn ale měla jasně daný program včetně postupného snižování oběžné dráhy. Jelikož se vědělo, že skvrny nemají kam utéci, vědci věděli, že čas na jejich průzkum přijde a nyní se zdá, že máme konečně k dispozici relevantní údaje.