Články autora 'Dušan Majer':

AKTUALIZOVÁNO: Progress čelí vážným problémům

Dnes v 9:09 našeho času odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz 2-1A. Jejím úkolem bylo vynést na oběžnou dráhu nákladní loď Progress M-27M, což se zhruba devět minut po startu podařilo. Loď měla letět po již tradiční rychlé dráze, aby se šest hodin po startu připojila ke stanici. Jenže do plánů vstoupil problém. Podle analýzy telemetrie se zdá, že loď nevyklopila antény navigačního systému Kurs. Ty jsou přitom nutné během závěrečného přibližování ke stanici. Právě jejich prostřednictvím si loď vyměňuje s ISS klíčová data.

AKTUALIZOVÁNO: Falcon startuje s turkmenským satelitem

Soukromá raketa Falcon 9 od společnosti SpaceX se připravuje k dalšímu startu. Jejím úkolem je dopravit na dráhu přechodovou ke geostacionární první telekomunikační družici z Turkmenistánu – TürkmenÄlem 520E. Pokud se neobjeví žádné problémy, měly by se zítra v 0:14 našeho času zažehnout devět motorů Merlin a nosič se vydá k obloze. Startovní okno trvá až do 1:44 našeho času. Jelikož vynášená družice míří na dráhu přechodovou ke geostacionární, nebude mít raketa žádné palivové rezervy. Pokus o přistání prvního stupně se proto nebude ani zkoušet – na raketě nenajdeme ani přistávací nohy ani roštová kormidla.

AKTUALIZOVÁNO: Start Ariane 5 s dvojicí družic

Pokud půjde všechno podle plánu, měly by se dnes ve 21:38 našeho času zažehnout motory nejsilnější evropské rakety Ariane 5. Při startu z jihoamerického kosmodromu v Kourou by měl nosič dopravit na dráhu přechodovou ke geostacionární dvojici družic – norský telekomunikační satelit Thor 7 a společnou italsko-francouzskou armádní družici Sicral 2/Sycuse 3B. Nákladu jsem se podrobněji věnovali v tomto článku. Dnes jsme pro Vás připravili krátký článek s živým přenosem celého startu. Pod ním ještě najdete časový plán celého letu.

Původ jasných skvrn na Ceres? Tipujte!

Trpasličí planeta Ceres

Už když se před několika týdny americká sonda Dawn přibližovala k trpasličí planetě Ceres, tak všechny zaujaly neobvyklá jasná místa na povrchu. Šlo o světlé skvrny, jejichž původ zatím neznáme. Sonda teprve postupně klesá na nižší oběžné dráhy, které jí umožní prozkoumat nejen tyto pozoruhodné oblasti, ale také celou trpasličí planetu. Než vědci dostanou detailnější data, která by měla záhadu rozlousknout, může zatím veřejnost čile spekulovat. Jsou jasné skvrny způsobeny vulkanismem, nebo jde o odhalenou vrstvu ledu, není to třeba vrstva soli? Na webu JPL nyní mají čtenáři možnost hlasovat pro možnost, které nejvíce věří. K dispozici je šest kategorií – sopka, gejzír, hornina, led, sůl, případně „jiné“. K hlasování nepotřebujete žádnou registraci – stačí jen kliknout na možnost, která se Vám zdá nejpravděpodobnější. Jde o velmi originální nápad, jak mezi veřejností zpopularizovat misi sondy Dawn a dostat ji více do povědomí lidí.

Falcon se chystá na turkmenskou družici

Soukromá raketa Falcon 9 se opět chystá na cestu k obloze. Cílem je vynést telekomunikační družici TurkmenÄlem 52E na dráhu přechodovou ke geostacionární – pozorní čtenáři už jistě pochopili, že pokud Falcon vynáší telekomunikační družici na GTO, tak padá možnost záchrany prvního stupně. Raketa tedy nemá přistávací nohy ani roštová kormidla. Při cestě na oběžnou dráhu si nosič sáhne až na dno sil a pro přistání nebude mít dostatek paliva. Ale i přesto bychom měli tomuto startu věnovat pozornost.

Svařovací centrum pro SLS má slabou podlahu

Vertical Assembly Center

My v České republice jsme si v posledních letech na šlendrián v podání stavebních firem už tak nějak zvykli – ať už mluvíme o skandálu s nebezpečnou dálnicí u Ostravy, nebo o aktuální kauze s tunelem Blanka. Člověk by skoro mohl získat dojem, že v zahraničí je situace jiná. Jenže čas od času se objeví případ, který ukáže, že nestandardní postupy nejsou jen českou národní výsadou, ale že je můžeme pozorovat po celém světě. Zdá se téměř až nemyslitelné, že by se podobný šlendrián mohl projevit i při přípravě na novou éru americké kosmonautiky.

ANKETA: Jaké články byste u nás chtěli vidět o prázdninách?

Logo kosmonautix.cz

Vážení čtenáři, po více než dvou měsících přichází opět krátký článek, ve kterém se nedozvíte nic nového o kosmonautice. Přesto si myslím, že má důvod pokračovat ve čtení. Následující řádky Vám ukáží, že anketní pole, které máme v pravém sloupci tam není jen na okrasu, ale že s jeho pomocí sbíráme informace od Vás, čtenářů. Do právě skončené ankety, jejíž výsledky si tu nyní rozebereme nám přišlo téměř 550 hlasů, takže výsledky mají slušnou vypovídací hodnotu. Zároveň jsme pro Vás připravili anketu novou – jejím prostřednictvím se můžete spolupodílet na přípravě tématického plánu na letní prázdniny.

Thor zamíří k nebi

Tím Thorem z názvu článku pochopitelně nemyslíme severského boha hromů, ale telekomunikační satelit Thor-7. Ten se spolu se svým kolegou – satelitem Sicral-2 vydá na dráhu přechodovou ke geostacionární s pomocí nejsilnější evropské rakety Ariane 5. Původně mělo ke startu dojít už před pár dny, ale během příprav se objevil problém s konektorem, který propojuje kryogenní horní stupeň se startovní plošinou. Společnost Arianespace neuvedla k problému bližší informace, ale s největší pravděpodobností jde o závadu na systému, přes který do horního stupně proudí palivo, případně tlakovací plyny.

Sentinel na cestě

Sentinel-2 na oběžné dráze

V pondělí 20. dubna vyrazil z areálu mnichovské firmy IABG ostře sledovaný náklad. Tahač se speciálním návěsem, na kterém byl rozměrný kontejner vyrazil vstříc mnichovskému letišti. Tady už čekal nákladní letoun Antonov, do kterého technici uložili celý kontejner. Transportní letoun se kolem deváté večer odlepil od ranveje a nabral kurs na Jižní Ameriku. Když bylo včera ve střední Evropě půl čtvrté ráno, dosedlo letadlo na letiště v Cayenne ve Francouzské Guyaně. Kontejner nyní zamíří na kosmodrom v Kourou, kde jej technici rozbalí a začnou s přípravami na start. Celý velký transport se točil kolem evropské družice Sentinel 2A, která bude snímkovat naši planetu.

Jak odebere OSIRIS-REx vzorky?

Americká sonda OSIRIS-REx má odstartovat v září 2016, o tři roky později dorazí k asteroidu (101955) Bennu a odebere z něj vzorky. V roce 2021 vyrazí zpět k Zemi, kam by měla za další dva roky doručit návratové pouzdro s odebraným regolitem. Klíčovým mechanismem celé sondy bude odběrové zařízení, které se skládá z robotické paže a samotného nástavce, který zajistí nabrání vzorků. Technici postavili dva identické exempláře – jeden letový a druhý určený pro zkoušky. Samotná technika odběru vzorků je zajímavá a proto se jí budeme v dnešním krátkém článku věnovat.