Ke startu z rampy 81/24 na kosmodromu Bajkonur došlo v neděli 13. prosince v 1:19 našeho času. Na palubě rakety Proton byla armádní družice Garpun-2, označovaná též jako Kosmos 2513, která mířila na geostacionární dráhu. Úkolem tohoto satelitu je zajišťovat přenos dat mezi pozemními středisky a průzkumnými družicemi na nižších oběžných drahách. Svým způsobem tak plní podobný účel, jako ruské civilní programy Luč a americký TDRSS. Start musel být odložen o tři dny kvůli dodatečné kontrole separačního systému, který před pár dny zradil vojenskou družici Kanopus-ST.
Ruská armáda v průběhu dnešního dne uvedla, že satelit provedl úspěšnou separaci od horního stupně a začal komunikovat s pozemními středisky. Horní stupeň Briz-M po oddělení vykonal několik manévrů, které jej poslaly na hřbitovní oběžnou dráhu.
Zdroj: spaceflight101.com/
Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/proton-m-garpun-2/wp-content/uploads/2015/12/IMG_66302.jpg
http://spaceflight101.com/proton-m-garpun-2/wp-content/uploads/2015/12/8531962_orig.png
„hřbitovní oběžnou dráhu…“ tak to mě pobavilo 🙂 🙂
I když se to třeba nezdá, tak graveyard orbit je skutečný terminus technicus. Označuje se tak oběžná dráha za geostacionární dráhou, kam se uklízí horní stupně raket a vysloužilé družice z geostacionární dráhy – zážeh pro shoření v atmosféře by byl příliš náročný a proto se technika uklízí opačným směrem, kde nikomu neuškodí.
Rád bych se zaptal na trochu offtopic – je pravda, že kdyby nosné rakety nebyly před startem drženy rampou tak by se zbortily vlastní vahou? Samozřejmě za předpokladu, že stojí pevně na zemi..
To si nemyslim. V takovem pripade by se totiz musely okamzite zbortit v okamziku startu, kdy na jejich strukturu nepusobi pouze gravitacni sila, ale i sila tahu motoru. Problem asi spis bude konstrukcne vyresit tyto operne body, aby byly co nejlehci a raketu zbytecne nezatezovaly. Predpokladam, ze prave proto jsou napriklad Sojuzy drzeny „klestemi“ cca uprostred vysky (samozrejme se mohu plest).
No pokud se nepletu, tak ty „kleště“ kterým se myslím říká tulipán, jsou tam hlavě proto, že v počátcích nebyla jistota dokonalého startu všech motorů. Konstrukce raketu z počátku přidrží, dokud nenaběhnou motory na plný výkon… Třeba se pletu, ale myslím že jsem to takhle někde četl…
Ano, s tím náběhem motorů máte pravdu.
Jestli se nepletu tak se toto týká spíš některých verzí raket Atlas v projektu Mercury. Ty měly z důvodu úspory hmotnosti tak slabé stěny, že by se zhroutily vlastní vahou pokud nebyly nádrže natlakované. Taky se to několikrát stalo.
To tak úplně není pravda – vlastní vahou se mohly zhroutit jen tzv. balonové nádrže používané u starých raket Atlas – k jejich zhroucení by ale nedošlo při absenci rampy, ale pokud by se z vertikálně stojící rakety odčerpalo palivo – stěny nádrží nebyly samonosné.
Rampa má za úkol především kotvit raketu, aby se do ní neopřel vítr a nezkácel ji (v extrémním případě), ale také skrz rampu vedou do rakety různé kabely, nebo potrubí, která jsou před startem odpojena.
Falcon 9 má autostrukci řešenou prostým vypuštěním tlaku, takže tam to bude podobné. Sice je asi pevnější, než původní Atlasy, ale kdo ví…
Tak odčerpání paliva by ani nevadilo tolik jako třeba ztráta tlaku. Ovšem balonové nádrže stále používá Centaur.
Pokial viem, v sucasnosti, okrem Sojuzov, kazda raketa stoji na podstavci. Obsluzne plosiny a stoziare nesluzia ako opora pre rakety (ale mozem sa mylit). Sojuz to ma kombinovane – visi na ‚tulipane‘ a stoji zaroven na podstavci.