Články autora 'Dušan Majer':

Philae našlo základní stavební bloky života

Evropský modul Philae sice vloni v listopadu neskončil v plánované oblasti, ale během několika desítek hodin, kdy jej zásobovaly baterie, dokázal udělat valnou většinu vědeckých úkolů. Odborníci data důkladně analyzovali a před pár hodinami se svými objevy seznámili veřejnost. Bezesporu nejzajímavějším objevem je potvrzení přítomnosti komplexních organických látek, což je mimořádně důležité z hlediska teoretického hledání původu života na Zemi. Ale Philae udělalo i další objevy. Aktuální várka studií byla představena ve speciálním čísle časopisu Science, který dostal i stylovou obálku. Data, která odborníci analyzovali zatím pochází jen z přeletové fáze – tedy z období mezi oddělením od mateřské sondy Rosetta a dosednutím do přistávací oblasti Agilkia, kde měl modul skončit.

Podivné pruhy na ledovém měsíci

Tak schválně, kdo začal po přečtení nadpisu uvažovat o tom, že na dalších řádcích začneme rozvíjet objevy týkající se jupiterova měsíce Europa?Jde sice o nejznámější, ale zdaleka ne jediný ledový měsíc. Namátkou stačí jmenovat třeba saturnovy satelity Enceladus, nebo Tethys. A právě poslední jmenovaný bude v našem dnešním hledáčku. Americká sonda Cassini totiž na jeho povrchu vyfotila neobvykle vypadající útvary.

Blíží se éra likvidace kosmického odpadu

O tom, že jsou vysloužilé a neovladatelné družice velkou hrozbou není potřeba dlouze rozvádět. Stačí aby se na oběžné dráze jeden „zombie satelit“ srazil s jinou neovladatelnou družicí, nebo s ještě aktivním strojem a rázem vznikne ohromné množství nebezpečných úlomků. Stačí si vzpomenout, jak dopadla kolize satelitu Iridium 33 a vysloužilé sovětské družice Kosmos 2251 z roku 2009. Už za tři roky bychom se měli dočkat prvního pokusu o likvidaci kosmického odpadu. Evropský projekt Clean Space One otestuje své možnosti na cubesatu SwissCube-1, jehož jedna strana měří pouhých deset centimetrů. Naváděcí systém tedy nečeká nic snadného.

K čemu je nám Sentinel 2?

Tuto otázku si možná u různých družic klade více lidí. Nejen Evropská kosmická agentura, se proto snaží vysvětlovat veřejnosti význam a přínos jejích satelitů. nejinak je tomu i v případě snímkovací družice Sentinel 2, kterou na nízkou oběžnou dráhu vynesla 23. června raketa Vega – viz náš článek. V tříminutovém videu najdete stručné vysvětlení významu tohoto satelitu. Video je vyvedeno v povedeném kresleném stylu a k jeho pochopení není potřeba ani příliš rozumět cizím jazykům.

Na Plutu tečou ledovce

Nadpis nemá evokovat představu tajících ledovců, ale míří na fakt, který si mnoho středoevropanů, kteří nikdy nepřišli do styku s obrovskými masami ledu, vůbec neuvědomuje. Ledovce totiž neustále tečou – jsou v mimořádně pomalém pohybu směrem do údolí, kam s sebou strhávají kamení a tvoří morény. Snímky ze sondy New Horizons ukázaly, že podobný efekt probíhá i na Plutu. Včerejší tisková konference se ale nevěnovala pouze zdejším ledovcům. V dnešním článku se budeme věnovat také atmosféře trpasličí planety.

VIDEO: Nový komunikační satelit pro armádu

Dnes velmi brzo ráno, když hodiny ve střední Evropě ukazovaly 2:07, sena mysu Canaveral zažehly motory rakety Delta IV. Pod jejím aerodynamickým krytem se ukrývala družice WGS 7 za zhruba půl miliardy dolarů. jejím úkolem je vytvořit komunikační infrastrukturu pro vojáky, lodě, letadla či bezpilotní drony. Aktuální start byl zajímavý tím, že se poprvé použil vylepšený motor RS-68a, jehož premiéra dopadla dobře. Družice se od horního stupně oddělila 42 minut po startu a v dalších letech bude operovat na protáhlé heliosynchronní dráze 445 x 66 600 kilometrů. Každý z dosud vypuštěných satelitů WGS disponuje desetkrát větší přenosovou kapacitou, než dříve používaná družice DSCS.

TOP5: Kosmická vozítka

Náš prázdninový seriál TOP 5 přichází se svým již čtvrtým dílem a ještě než se začneme věnovat vozítkům, či roverům, které brázdily a brázdí mimozemské světy, dovolte mi, abych Vám poděkoval za skvělá hodnocení dosavadních dílů. Takový úspěch jsme u tohoto seriálu opravdu nečekali. Ale teď už vzhůru na velmi specifický typ kosmické sondy. Kosmická vozítka jsou obecně mezi lidmi celkově hodně oblíbená, protože je k jejich provozu nutné úspěšné přistání, což bývá často hodně komplikované. Vozítko se navíc pohybuje, takže může stále přinášet nové a nové fotky. Díky tomu, že nefotí z oběžné dráhy, ale od objektů zájmu jej dělí pouhé desítky (často i jednotky) centimetrů, může pořizovat mimořádně detailní měření.

Jak udržet vzorky v chladu?

Asi každý fanoušek kosmonautiky ví, že astronauti během svého pobytu často odebírají vzorky svých slin, krve, či moči, aby bylo možné zkoumat vlivy pobytu v mikrogravitaci na jejich zdraví (a kdo to neví, ten by si měl přečíst náš seriál Deník astronautky). Jenže jak udržet tyto vzorky (a mnohé jiné) v optimální teplotě, než si je převezmou odborníci na Zemi? Slouží k tomu malé kontejnerové lednice POLAR, které dokáží vytvořit teplotu od plus 4 do minus 95°C. V tomto článku najdete video, kde je vysvětlena jejich funkce, ale můžete se těšit i na záběry z ISS, kde astronauti manipulují s těmito boxy.

Opravdu mezinárodní Sojuz

Mezinárodní vesmírná stanice bude v dalších týdnech a měsících dělat opravdu čest svému jménu – především pak prvnímu slovu ze svého názvu. Včera ve 23:02 zaburácely na kazašském kosmodromu Bajkonur motory rakety Sojuz, která vynesla na oběžnou dráhu kosmickou loď Sojuz TMA-17M. V ní seděli tři lidé a každý z jiného státu – Rus Oleg Kononěnko, Američan Kjell Lindren a Japonec Kimija Jui. Tato trojice doplní počet členů 44. dlouhodobé expedice na ISS na tradiční počet šesti. V našem dnešním článku se podíváme na životopisy kosmonautů, kteří usedli do Sojuzu, aby na půl roku opustili zemskou tíži.

AKTUALIZOVÁNO: Sojuz dovezl posádku k ISS

Posádka Sojuzu TMA-17M - zleva Jui - Kononěnko - Lindgren

Po několika měsících opět přichází chvíle, kdy nás čeká start pilotované kosmické lodě. Na kosmodromu Bajkonur již stojí raketa Sojuz,, pod jejímž aerodynamickým krytem se ukrývá loď Sojuz TMA-17M. Ve 23:02 našeho času by mělo dojít k zážehu motorů a nosič se vydá k ob loze. Jelikož loď poletí po takzvané rychlé dráze, měla by se ke stanici připojit zhruba šest hodin po startu. Rus Oleg Kononěnko, Američan Kjell Lindgren a Japonec Kimija Jui tak doplní 44. dlouhodobou expedici. V našem článku máte možnost sledovat celý start živě, přičemž přenos začne pár desítek minut před startem.