Články autora 'Dušan Majer':

NASA zahájila stavbu roveru VIPER

Ve Spojených státech začala stavba prvního amerického robotického lunárního roveru. „Jsem nadšen a velice hrdý na čas a úsilí našeho týmu, který nás sem dostal,“ říká David Petri, vedoucí integrace a testů roveru VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). Jeho tým nedávno začal na Johnsonově středisku v Houstonu sestavovat tento půltunový rover. Inženýři nejprve připevnili spodní desku tvořící podvozek vozítka a také spodní části rámu, které budou podpírat celý rover VIPER – od spodní části kol až po špičku světlometů. Tato konstrukce nyní leží na soustavě podpěr na pokročilém zvedacím stole v čisté místnosti.

Skafandry pro návrat lidí na Měsíc

V rámci programu Artemis, který připravuje agentura NASA, se mají lidé vrátit na Měsíc a vůbec poprvé navíc zamíří do oblasti jižního pólu Měsíce. Astronauti, kteří v rámci mise Artemis III vykročí na měsíční povrch, budou mít oblečené skafandry od firmy Axiom Space. Tu vybrala agentura NASA, aby vyvinula moderní kosmické obleky i související technologie. 15. března mohl být v Houstonu představen první prototyp tohoto skafandru. Společnost Axiom Space společně s NASA proto v rámci této události uspořádala akci, na které se studenti a média mohli ptát na otázky a prohlédnout si skafandr zblízka. šlo totiž o významný krok k cíli, který si agentura vytýčila – vybudovat na Měsíci robustní ekonomiku prostřednictvím spolupráce s komerčními poskytovateli služeb.

ŽIVĚ: NASA a Axiom Space představují lunární skafandry

Na návrat lidí na Měsíc si ještě budeme muset pár let počkat, ovšem toto čekání nám zkracují dílčí milníky, které jednoznačně ukazují, že přípravy pokračují na různých frontách. Jeden takový milník nás čeká právě dnes. Od 15:30 našeho času má v Houstonu začít představení prototypu lunárního skafandru pro misi Artemis III, který pro NASA vyvinula společnost Axiom Space. Agentura ji totiž vybrala, aby vytvořila obleky, ve kterých se první lidé projdou v okolí jižního pólu Měsíce. V dnešním článku naleznete okno přehrávače přímého přenosu z celé události. Zítra po půlnoci pak na našem webu vyjde samostatný článek, který se pokusí shrnout nejdůležitější informace spojené s dnes představeným prototypem.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 vynáší nákladní loď pro ISS

Ještě před pár hodinami slibovali meteorologové jen padesátiprocentní pravděpodobnost dobrých podmínek pro start Falconu 9 na misi CRS-27. Nová předpověď je však již mnohem optimističtější a počítá s osmdesátiprocentní pravděpodobností dobrého počasí. Falcon 9 s posedmé použitým prvním stupněm má na oběžnou dráhu dopravit nákladní loď Dragon 2, jejíž kabina bude použita potřetí. Tato loď dopraví na Mezinárodní kosmickou stanici zásoby a zůstane zde připojena zhruba po dobu jednoho měsíce. Start je momentálně plánován na 15. března v 1:30 našeho času a my Vám jej zprostředkujeme formou živě a česky komentovaného přenosu.

Raketa Proton-M vynesla družici Luč

Dnes v 0:13 našeho času odstartovala z rampy 200/39 na kosmodromu Bajkonur raketa Proton-M. Jejím nákladem byla družice, která se označuje buďto Luč-5X nebo Olimp-K-2. Družicová série Olimp-K sdružuje geostacionární družice postavené za účelem armádních a zpravodajských činností. Tyto družice provozuje ruské ministerstvo obrany společně s ruskou zpravodajskou agenturou FSB. Ačkoliv účel těchto družic nebyl oficiálně upřesněn, obecně se předpokládá, že slouží dvojím způsobem. Prvním je provádění signálového zpravodajství (SIGINT) a druhým je zajištění zabezpečených komunikačních linek pro vládní použití.

Crowdfunding mladé vědkyně byl úspěšný

Během pouhých pěti dní se podařilo i díky Vaší pomoci vybrat částku 137 000 Kč pro účast Lucie Ráčkové na prestižní International Space University. Vám patří dík a mladé vědkyni držíme palce. 10. března 23:05

Přístroj AWE letos dorazí na ISS

Americký přístroj AWE (Atmospheric Waves Experiment) by měl letos v prosinci vyrazit vstříc stanici ISS. Odsud, z výšky okolo 420 kilometrů, bude studovat atmosférické gravitační vlny, aby vědci lépe porozuměli tomu, jak se s jejich pomocí přenáší energie v horních vrstvách pozemské atmosféry a jak ovlivňují kosmické počasí. namísto výrazu atmosférické gravitační vlny se občas můžete setkat i s označením vztlakové vlny (buoyancy waves). Jedná se o běžný jev propojující oblasti nízkého a vysokého tlaku přenosem tepla a hybnosti vzhůru. Tyto vlny vznikají blízko zemského povrchu vlivem poruch – například když vzduch proudí přes hory, ale také vznikají při bouřkách a tropických cyklónech. Tyto odlišné zdroje vytváří atmosférické gravitační vlny s velmi odlišnými rychlostmi i rozsahem, které bylo až doposud velmi složité komplexně měřit z kosmického prostoru jedním přístrojem.

Přístroje družice NISAR dorazily do Indie

Družice NISAR rozhodně není jen tak obyčejná. Na své palubě bude mít nejpokročilejší radarový systém, jakým se kdy mohla některá americká vědecká mise pyšnit. Jejím úkolem bude pomoci vědcům studovat rizika spojená s životním prostředím – od tání mořských ledovců až po změny stavu spodní vody. Vědecké vybavení družice NISAR tvoří dva radarové systémy – první postavila NASA, o druhý se postarala indická kosmická agentura ISRO. Nyní se tento projekt posunul o další krok blíže ke startu, který je plánován na rok 2024. Nedávno se přístrojové vybavení přesunulo z kalifornské Jet Propulsion Laboratory do U R Rao Satellite Centre v indickém městě Bengalúr. Zdejší týmy se brzy postarají o spojení sestavy obou radarových systémů s tělem družice (její platformou) a zahájí zevrubné testy, které prověří, zda je připravena na svou chystanou tříletou vědeckou misi.

Oznámení posádky mise Artemis II

Administrátor NASA, Bill Nelson, oznámil, že agentura 3. dubna představí posádku, která v rámci mise Artemis II poletí k Měsíci. 9. března 21:35

Jak evropské družice sledují odlesňování pralesů

Sentinel 1 se svým radarem

Lesy v sobě vážou ohromné množství uhlíku a hrají proto důležitou roli při kompenzaci lidmi vytvořených emisí ze spalování fosilních paliv. Od roku 2015 mohou být tropické pralesy pravidelně pozorovány s bezkonkurenční frekvencí 6 – 12 dní, kterou nabízí evropské družice Sentinel 1 spadající do programu Copernicus. Ve dne i v noci bez ohledu na zakrytí povrchu oblačností, oparem, kouřem či aerosoly, neúnavně sbírají miliony gigabytů, ve kterých je možné nejméně ve dvoutýdenních intervalech sledovat odlesňování a úbytek lesní hmoty.