26. března 2023 
Dnes v 5:30 SELČ odstartovala indická raketa LVM-3 se 36 družicemi OneWeb, které doručila na dráhu ve výšce 450 kilometrů. Jde o poslední porci družic pro zajištění plného provozu systému. 26. března 18:35
Články autora 'Dušan Majer':
Rubrika 
Štítky: Mise létající sondy k průzkumu Titanu je opět blíže
Ještě než experti z NASA vypraví vstříc Saturnově měsíci Titanu revoluční vrtulemi vybavenou sondu Dragonfly, musí projít celou řadou nezávislých zhodnocení, která prověří, že je celý projekt nastaven správně. Tým odborníků v čele se zástupci Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) z marylandského Laurelu nedávno překonal významný milník – prošel totiž všemi nástrahami technických požadavků a standardů v rámci několik týdnů dlouhého procesu předběžného zhodnocení návrhu PDR (Preliminary Design Review), který byl úspěšně zakončen 3. března. „Jsem velice hrdý na celý tým Dragonfly,“ říká Bobby Braun, šéf sektoru kosmického průzkumu v APL a dodává: „Ať už šlo o zástupce NASA, Goddardova střediska, Lockheed Martinu a všech našich průmyslových partnerů – všichni se skutečně spojili, aby vytvořili důvěryhodný technický základ. Jasně jsme prezentovali promyšlenost každého rozhodnutí a vytvořili pevný základ, na kterém může tým stavět.“
První várka Starlinků 2. generace mini čelí problémům
Na start dalších družic Starlink 2. generace mini si budeme muset počkat o něco déle, než se čekalo, jelikož pozemní týmy pracují na řešení blíže neupřesněných problémů, které se týkají první várky těchto družic, vypuštěné na konci února. Po včerejším startu Falconu 9 s 56 družicemi Starlink bude i další mise věnovaná tomuto projektu (chystaná na 29. března odpoledne) ve znamení stávajících družic 1,5. generace. V termínech těchto misí však původně měly na oběžnou dráhu letět další várky vylepšených Starlinků, které jsou vybaveny vylepšenými anténami a dosahují čtyřnásobné komunikační kapacity oproti zmíněné 1,5. generaci.
Centrální stupeň SLS pro Artemis II je v jednom celku
Technici na Michoud Assembly Facility v New Orleans dosáhli důležitého milníku na cestě k první pilotované výpravě programu Artemis, misi Artemis II. Úspěšně totiž do jednoho celku integrovali všech pět hlavních dílů, které tvoří centrální stupeň rakety SLS. Právě tento stupeň bude součástí mise, která vynese loď Orion se čtyřčlennou posádkou. Loď se vydá k Měsíci a poté se i s posádkou vrátí zpět na naši planetu. Posledním dílem, který zbývalo připojit ke zbytku, byla motorová sekce, k jejímuž připojení došlo 17. března. Právě na centrálním stupni však ještě nekončí. Na techniky momentálně čeká instalace čtyř raketových motorů RS-25 do motorové sekce.
ŽIVĚ A ČESKY: 56 Starlinků poletí z Floridy
Firma SpaceX nehodlá slevit z tempa startů, které v poslední době nasadila. Nemáme za sebou ještě ani první čtvrtletí a Falcony čeká letošní 20. start. V rámci mise Starlink 5-5 poletí na oběžnou dráhu se sklonem 43° celkem 56 družic Starlink, které se následně pomocí vlastního pohonu přesunou na finální pracovní dráhu ve výšce 530 km. Ani v případě tohoto startu, který je plánován na pátek 24. března v 16:33, nepřijdeme o přistání prvního stupně – ten poletí na svou desátou misi a pokusí se dosednout na mořskou plošinu A Shortfall Of Gravitas.
Přístroj k hledání sloučenin pro život na Titanu
V roce 2027 má k velkému měsíci planety Saturn, Titanu, vyrazit sonda Dragonfly. Až v polovině 30. let dorazí ke svému cíli, zahájí objevitelskou cestu, která by mohla přinést nové informace o vývoji života v celém vesmíru. Na své palubě totiž ponese kromě jiného i přístroj DraMS (Dragonfly Mass Spectrometer), který bude mít za úkol prozradit vědcům informace o chemických procesech, které na Titanu probíhají. Možná by si mohl posvítit na některé chemické reakce, které kdysi dávno probíhaly na Zemi a ve výsledku vedly ke vzniku života. Těmto procesům se obecně říká probiotické.
ŽIVĚ: Electron vynese dvojici družic firmy BlackSky
V rámci mise označované jako „The Beat Goes On“ má raketa Electron vynést z rampy LC1B na novozélandském kosmodromu Mahia dvojici snímkovacích družic Gem-2 od firmy BlackSky. Startovní okno se otevírá 22. března v 9:45 našeho času. Pokud se start podaří, navýší firma RocketLab počet družic dopravených svými raketami Electron na oběžnou dráhu na 159. V rámci aktuální mise má Electron dopravit obě družice na kruhovou dráhu ve výšce 450 kilometrů se sklonem 42° vůči rovníku, čímž dojde k navýšení počtu družic firmy BlackSky na oběžné dráze na 16. Dvojice multispektrálních družic Gen-2 bude snímkovat Zemi ve vysokém rozlišení. Rozšířením družicové sítě bude moci firma BlackSky nabízet lepší sledovací služby v reálném čase. Tato společnost nechává snímky ve vysokém rozlišení ze svých družic analyzovat svým vlastním softwarem s umělou inteligencí, který z nich vytváří analýzy a hodnocení pro obory jako je doprava, infrastruktura, využívání půdy, obrana, management logistiky, či humanitární pomoc.
Firma L3Harris postaví přístroj pro nové družice NOAA
Agentura NASA jménem Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) pověřila firmu L3Harris Technologies Inc., aby vyvinula vědecký přístroj pro chystaný družicový program NOAA Geostationary Extended Observations (GeoXO). Hodnota této zakázky na náklady plus honorář činí přibližně 765,5 milionu dolarů. Její součástí je vytvoření dvou letových exemplářů včetně opce na dodatečné jednotky. Předpokládaná doba plnění této smlouvy zahrnuje podporu 10 let provozu na oběžné dráze a dalších 5 let pobytu na oběžné dráze (celkem 15 let) pro každý letový kus. Vývoj nebude probíhat jen ve firmě L3Harris, ale i na Goddardově středisku v marylandském Greenbeltu, nebo na floridském Kennedyho středisku.
Studentský CubeSat na tužkové baterie
Podle NASA krouží nad hlavami lidí kromě tisíců aktivních družic i bezpočet větších či menších úlomků kosmické tříště. Podle webu NASA je sledováno okolo 30 000 objektů, kterým průměrně trvá 25 let, než na dráze klesnou tak nízko, aby shořely v atmosféře. S tím, jak se snižují náklady na stavbu družic, která je dostupnější než kdy dříve, mělo by se pracovat i na zkrácení doby, kterou družice po dokončení služby stráví na oběžné dráze, aby byl kosmický průzkum i v budoucnu udržitelný. Jak by to mohlo fungovat, naznačuje projekt studentů z Brown University a National Research Council of Italy pro výzkumné a vzdělávací účely, kteří svým projektem ukázali cestu ke snížení nákladů i zkrácení doby pobytu družice na oběžné dráze.
Důkazy vulkanické aktivity na Venuši od sondy Magellan
Na povrchu Venuše byl vůbec poprvé pozorován přímý geologický důkaz nedávné vulkanické činnosti. Vědci tento objev učinili poté, co se pustili do archivních radarových snímků Venuše, které byly pořízeny před více než 30 lety americkou sondou Magellan. Na snímcích pořízených v devadesátých letech minulého století se podařilo objevit změny tvaru a výrazné zvětšení vulkanického průduchu za dobu kratší než jeden rok. Vědci studují aktivní vulkány, aby porozuměli tomu, jak může nitro planety ovlivňovat její kůru, pohánět její změny a také ovlivňovat obyvatelnost. Jedna z nových amerických misí se právě na tohle zaměří. Pod vedením kalifornské JPL vzniká projekt VERITAS (Venus Emissivity, Radio science, InSAR, Topography, And Spectroscopy), který má startovat během zhruba deseti let. Orbiter bude studovat Venuši z oběžné dráhy od povrchu až po jádro, aby mohli vědci pochopit, proč se kamenná planeta zhruba o velikosti Země vydala úplně jinou cestou a stal se z ní svět pokrytý vulkanickými pláněmi a deformovaným terénem, který pokrývá hustá, horká a toxická atmosféra.
Nahrávání ...