Štítek ‘Živě a česky’

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon znovu startuje

Zítra, krátce po půlnoci, by měl z floridské rampy LC-39A odstartovat Falcon 9 s dvaapadesáti družicemi Starlink. Těchto dvaapadesát družic míří do tzv. čtvrté orbitální slupky družic, kde se jich aktuálně pohybuje nejvíce. Na této misi jinak nenalezneme žádné zajímavosti o raketě, jako že by první stupeň překonal rekord v počtu použití, nebo že by byl upraven z bočního stupně Falconu Heavy na první stupeň Falcon 9. To samé platí i pro obě poloviny aerodynamického krytu. Ovšem díky přistání prvního stupně je start zajímavý. Přistání prvního stupně by mělo proběhnout na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat zhruba 650 kilometrů od místa startu. O záchranu aerodynamického krytu se pokusí loď, která bude čekat 656 kilometrů od místa startu.

ŽIVĚ A ČESKY: Očekávaný start SSLV je tu!

Indická kosmická agentura (ISRO) se poprvé chystá vypustit menší raketu, která dokáže na nízkou oběžnou dráhu Země umístit menší družice. Nosná raketa SSLV (Small Satellite Launch Vehicle) odstartuje 7. srpna v 5:48 SELČ z první startovací rampy vesmírného střediska Satish Dhawan ve Šríharikotě v Ándhrapradéši (FLP- First launch pad). Nosič SSLV je navržen na vynášení mini, mikro nebo nano družic o hmotnosti od 10 do cca 500 kg, které je schopen dopravit na nízkou oběžnou dráhu (LEO) do výšky 500 km od Země. S délkou pouhých 34 metrů je SSLV nejmenší a nejlehčí raketou ISRO. Je znatelně kratší, než nejvyužívanější indická nosná raketa současnosti – PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle), která na výšku měří 44 metrů. Je také ale štíhlejší než její kolegyně. Průměr SSLV je 2 metry. (U PSLV jsou to metry téměř 3. Konkrétně 2,8 m). Tento start je již dlouho očekáván a v neděli brzy ráno se snad již konečně dočkáme premiéry, u které můžete být s námi.

ŽIVĚ A ČESKY: Start první korejské lunární sondy

Vůbec první korejská sonda určená k průzkumu měsíce, navržená a postavená Jihokorejskou vesmírnou agenturou KARI ve spolupráci s agenturou NASA. Takto by se dala velmi stručně popsat sonda Danuri, která má za úkol, jak již bylo zmíněno, zkoumat Měsíc. Sonda Danuri nese hned několik vědeckých přístrojů. Jedním z nich je přístroj Lunar Terrain Imager (LUTI). Jak jste si pravděpodobně odvodili z názvu, tak tento přístroj má za úkol pořizovat snímky měsíčního povrchu. Pravděpodobně bude fotit lokality, vytipované k přistání pro druhou fázi průzkumné mise Měsíce, která by měla odstartovat v roce 2030. Dalším přístrojem je například Wide-Angle Polarimetric Camera (PolCam). Jde o širokoúhlou polarimetrickou kameru, která bude získávat snímky celého měsíčního povrchu kromě polárních oblastí. Dále sonda nese magnetometr, kameru ShadowCam od NASA, komunikační systém DTNPL a spektrometr zaměřený na gama záření. Hmotnost sondy Danuri je 678 kilogramů a bude obíhat na oběžné dráze Měsíce s výškou 100 × 300 kilometrů a sklonem 90°.

ŽIVĚ A ČESKY: Modul Wentian přilétá ke stanici

Ráno jsme sledovali úspěšný start nejsilnější čínské rakety Dlouhý pochod 5B, která na nízkou oběžnou dráhu země dopravila téměř 23 tun těžký laboratorní modul Wentian. Ten s pomocí vlastního pohonu začal upravovat svou oběžnou dráhu a přiblížil se k základu stanice Tiangong, což bude jeho pracovní destinace. Spojení se základním modulem Tianhe je naplánováno na nedělní večer středoevropského letního času. Konkrétní termín zatím neznáme, ale ke spojení obou modulů by mohlo dojít mezi 21:00 a 21:30. Jelikož má být zajištěn obrazový přenos z celé události, budeme vysílat i my.

ŽIVĚ A ČESKY: 53 Starlinků čeká start z Floridy

V rámci svého 33. startu v roce 2022 chce firma SpaceX dopravit na oběžnou dráhu 53 družic, které doplní již z velké části hotovou 4. slupku celého komunikačního systému. První stupeň pro tuto misi bude použit poosmé. Na tom není nic neobvyklého, ale za pozornost stojí, že první stupeň před touto misí provedl statický zážeh. Ještě před pár lety by se lidé divili, proč to zdůrazňuji, vždyť statické zážehy se dělaly před každou misí. Ovšem v poslední době tato zkouška prakticky vymizela. Můžeme tedy jen spekulovat, zda to nějak nesouvisí se čtvrtečním odkladem startu Falconu z Kalifornie kvůli ventilu na jednom motoru prvního stupně. Ať už byl důvod jakýkoliv, SpaceX počítá se startem v neděli v 15:38 SELČ a my chystáme jako obvykle komentovaný přenos, ke kterému Vás chceme pozvat.

ŽIVĚ A ČESKY: Start prvního čínského laboratorního modulu

V neděli ráno by měla odstartovat raketa Dlouhý Pochod 5B s prvním vědeckým modulem pro čínskou stanici Tiangong. V roce 2021 byl na oběžnou dráhu vypuštěn první modul stanice Tiangong a tím je modul Tianhe. Nyní se k tomuto základnímu modulu přidá právě laboratorní modul Wentian. Ten má na délku 17,9 metru, 4,2 metru v průměru a jeho hmotnost se pohybuje kolem dvaadvaceti tun. Na modul Wentian se také budou moci experimenty umístit i na vnější stranu modulu, kde tak budou experimenty vystaveny kosmickému záření, slunečnímu větru a vakuu. Výrobu elektrické energie zajišťují dva fotovoltaické panely, které vyrobenou energii ukládají do baterií. Wentian také bude sloužit jako záloha modulu Tianhe z hlediska pohonu, navigace a orientace. Jakmile bude modul Wentian funkční, tak bude moci stanici Tiangong obývat až šest lidí. Díky tomu se budou moci střídat stejně jako na ISS a stanice tak bude moci být trvale obyvatelná.

ŽIVĚ A ČESKY: Odložený start Falconu se Starlinky

Leckterý fanoušek kosmonautiky, který tento obor už nějaký rok sleduje, si vzpomene, jak často SpaceX odkládala starty svých raket Falcon 9. To však platilo jen pro první roky jejich provozu. Postupem času se podařilo vyladit předstartovní procesy a Falcony z technických důvodů odkládaly jen málokdy. Odpočet včerejšího startu se však zastavil 46 sekund před zážehem motorů a ačkoliv nebyl uveden důvod, nezdá se, že by nějak souvisel se střeleckým sektorem či počasím. Pokud tedy opravdu šlo o odklad z technických důvodů, pak se tím přerušila úctyhodná série 62 misí bez odkladu z důvodu techniky – jak vystopoval Stephen Clark, zatím poslední odklad startu Falconu během předstartovního odpočtu z důvodu techniky přišel v prosinci 2020 při misi NROL-108. SpaceX však aktuální start odložila jen o 24 hodin. V pátek v 19:39 se tedy o start pokusí znovu – a opět u toho budeme s naším komentovaným přenosem.

ŽIVĚ A ČESKY: Start Starlinků a zážeh FSB-2

Další start Falconu 9 z Vandenbergovy letecké základny by měl přijít již dnes v 19 hodin a 39 minut. Pod aerodynamickým krytem se tentokrát bude skrývat čtyřicet šest družic Starlink. Jelikož se startuje z Kalifornie, budou družice vypuštěny na heliosynchronní oběžnou dráhu se sklonem 97,66° vůči rovníku. Při tomto startu se také o kus zkrátí časové rozmezí mezi dvěma starty Falconu 9 z Kalifornie. Nyní to je dvacet dva dní mezi dvěma starty a při tomto startu se tato doba zkrátí na deset dní a šestnáct hodin. První stupeň B1071, který byl vybrán pro tuto misi má za sebou tři starty a zajímavé je, že pokaždé startoval z Kalifornie a pokaždé přistával na pevninu. Tentokrát tak bude poprvé přistávat na mořskou plošinu Of Course I Still Love You.

ŽIVĚ A ČESKY: 53 družic Starlink startuje z Floridy

Jedenáctého července proběhla mise Starlink 3-1 a začalo tak budování třetí slupky tohoto komunikačního systému. To však neznamená, že by další starty mířily pouze do této slupky – ta s pořadovým číslem 4 zatím není plná. Čeká nás tedy období, ve kterém budou družice Starlink vypuštěny při každém startu do jiné slupky – velmi často na střídačku. V neděli 17. července v 16:20 nás tak čeká start, který bude mířit opět na čtvrtou slupku. Celkem 53 telekomunikačních družic v rámci mise Starlink 4-22 vynese první stupeň Falconu 9, který poletí už potřinácté. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi vás pozveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.

ŽIVĚ A ČESKY: Přílet Dragonu k ISS

24. ledna 2022 zachytil Matthias Maurer odlet nákladní lodi Dragon. Přistáním u pobřeží Floridy skončila jeho zásobovací mise CRS-24. Vrátil se s více než dvěma tunami materiálu. Zdroj: pbs.twimg.com

Včera jsme byli svědky startu dlouho odkládaného startu rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Dragon 2 na misi CRS-25. Start se uskutečnil v plánovaný čas 02:44 SELČ. K Mezinárodní vesmírné stanici se kosmická loď připojí kolem 17:20 našeho času a na mezinárodní stanici dopraví celkem 2 668 kilogramů nákladu. 544 kilogramů je umístěno v nehermetizovaném trunku kosmické lodi a 2 124 kilogramů v kabině, kde jsou například zásoby pro posádku, hardware pro opravy a modernizaci stanice atd. Dragon 2 se bude připojovat na dokovací port modulu Harmony.