sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.
Nová singapurská kosmická agentura podepsala dohodu o spolupráci se svým japonským protějškem v rámci svého úsilí o vybudování kosmického průmyslu v zemi.
Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.
Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.
Společnost D-Orbit podepsala smlouvu se společností ArkEdge Space. Dohoda o vícenásobném využití servisní družice ION je jednou z dosud největších komerčních dohod společnosti D-Orbit.
Indický startup Skyroot Aerospace se připravuje na svůj první pokus o start na orbitální dráhu, který se uskuteční již 12. července. Společnost plánuje rychlé rozšíření na měsíční frekvenci startů.
Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Třetí komerční výprava společnosti Axiom Space k Mezinárodní kosmické stanici si opravdu z velké části zaslouží označení „evropská“. Velitel mise, Michael López-Alegría, má sice americké občanství, ale také španělské občanství. Narodil se jako Miguel Eladio López Alegría v Madridu. Druhým členem posádky je Ital Walter Villadei, který už do kosmického prostoru nahlédl na palubě SpaceShipTwo. V posádce nechybí ani Švéd Marcus Wandt – vůbec první člen oddílu evropských astronautů vybraných v roce 2022 – a navíc patřící mezi záložní astronauty. Čtveřici doplňuje Turek Alper Gezeravcı, přičemž malá část Turecka leží na území Evropy. Všichni členové posádky tak mají ke Starému kontinentu velmi blízko. Start Falconu 9 s kosmickou lodí Crew Dragon Vám nabídneme v rámci živě a česky komentovaného přenosu už dnes pozdě v noci.
Jeden z vrcholů kosmonautiky roku 2024 přichází jen pár dní poté, co tento rok začal. Společnost United Launch Alliance původně chtěla první start své nové rakety Vulcan provést už v prosinci minulého roku, ale drobná zpoždění nakonec způsobila skluz na začátek letošního roku. Nosič vybavený dvojicí kyslíkometanových motorů BE-4, dvojicí pomocných motorů na tuhé pohonné látky a dvoumotorovým horním stupněm bude při svém prvním letu vynášet mimořádně zajímavý náklad – lunární lander Peregrine od společnosti Astrobotic. A aby byla mise ještě zajímavější, vydá se horní stupeň na oběžnou dráhu okolo Slunce. Pokud tedy budete mít v pondělí dopoledne čas a chuť, bude pro Vás připraven živě a česky komentovaný přenos.
Z roku 2024 neutekly ani tři celé dny a nás už čeká první živě a česky komentovaný přenos v novém roce. Ve středu zájmu bude tentokrát Falcon 9, který má na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární dopravit necelé dvě tuny vážící telekomunikační družici Ovzon-3 pro švédsko-americkou společnost Ovzon AB. První stupeň rakety poletí již podesáté, ale velmi nezvyklé bude místo přistání, tedy plocha LZ-1. Je velmi neobvyklé, aby při letu na dráhu přechodovou ke geostacionární nemusel stupeň přistávat na mořské plošině. Díky nízké hmotnosti nákladu to však tentokrát bude možné.
Po letošních deseti odkladech mise USSF-52, při které má Falcon Heavy vynést miniraketoplán X37-B, to vypadá, že bychom se konečně mohli dočkat. Jak již bylo zmíněno, tak při tomto startu má být vynesen raketoplán X37-B, který tentokrát nejspíše zamíří na vyšší oběžnou dráhu než při minulých letech, jelikož díky velmi nízké hmotnosti by ho dokázaly vynést i slabší rakety, jako je Falcon 9, nebo Atlas V, který ho také ve většině případů vynášel. Co se týče bočních stupňů Falconu Heavy, tak oba z nich poletí popáté a o přistání se pokusí na vybetonovaných pevninských přistávacích plochách LZ-1 a 2. Centrální stupeň na této misi poletí poprvé a také naposledy, jelikož se nepočítá s jeho přistáním.
Od živě a česky komentovaných přenosů jsme nyní měli více než dvoutýdenní přestávku, ta ale nyní končí. Den před štědrým dnem SpaceX plánuje start Falconu 9 s radarovými průzkumnými družicemi SARah 2 a SARah 3, o jejichž stavbu se postarala firma OHB system. O provoz družic se budou starat německé ozbrojené síly, zvané Bundeswehr. Síť SARah se skládá celkem ze tří družic. SARah 1 je vybavena aktivní fázovou anténou a obě družice SARah 2 a 3 jsou vybaveny pasivní anténou, která bude zachytávat již od Země odražený signál, který vyslala SARah 1. O přistání se první stupeň nejspíše pokusí na pevninské přistávací ploše LZ-4.
Noc z pondělí na úterý bude ve znamení zajímavého startu, a to konkrétně Falconu Heavy. Ten bude mít za úkol v rámci mise USSF-52 vynést na oběžnou dráhu miniraketoplán X-37B. Je zajímavé, že k vynesení tak malého nákladu, jako je X-37B, bude použit právě Falcon Heavy, když v minulosti byl X-37B vynášen pomocí Atlasu V a jednou i Falconu 9. Tato informace vede ke spekulacím, že raketoplán zamíří na vyšší oběžnou dráhu než při předchozích letech. To by dávalo smysl, když vezmeme v úvahu, že se na palubě bude nacházet i experiment Seeds-2, v rámci něhož budou semena rostlin vystavena radiaci, která bude o to větší, čím výš bude X-37B obíhat. Oba boční stupně Falconu Heavy poletí na této misi popáté a pokusí se o přistání na pevninských plochách LZ-1 a LZ-2. Centrální stupeň je nový a i při této misi bude zahozen.
Poslední kosmickou lodí, která se v roce 2023 připojí k Mezinárodní kosmické stanici, bude ruská nákladní loď Progress MS-25. V pátek ji na oběžnou dráhu úspěšně dopravila raketa Sojuz 2.1a startující z rampy 31/6 na kosmodromu Bajkonur a od té doby se Progress postupně blíží k orbitálnímu komplexu. Jelikož letí po takzvaném klasickém profilu, uplynou od startu do připojení zhruba dva dny. K automatickému připojení lodi na ruský modul Poisk by mělo dojít v neděli 3. prosince okolo 12:15 SEČ. Pokud tedy nemáte k nedělnímu obědu žádný program, nabízíme Vám náš živě a česky komentovaný přenos.
Jižní Korea před lety oznámila, že v rámci Projektu 425 vybuduje svou první družicovou zpravodajskou síť. Z celkového počtu pěti družic se má v jednom případě jednat o optickou průzkumnou družici a ve zbylých čtyřech případech o družice radarové. Nyní se Projekt 425 dostává na pomyslný začátek, jelikož jej čeká první start (označovaný F1). O vynesení zmíněného elektrooptického teleskopu pro pozorování v infračervené části spektra se postará Falcon 9, který odstartuje 1. prosince v 19:19 z Vandenbergovy základny v Kalifornii. Těšit se můžeme na návrat prvního stupně na pevninskou plochu LZ-4.
Vážení čtenáři, velice si vážíme zájmu, který našemu webu dlouhodobě projevujete. Mezi nejoblíbenější služby, které Vám nabízíme, patří živě a česky komentované přenosy. Při výběru, který start budeme komentovat, rozhodují od začátku tři faktory. Snažíme se komentovat starty všech vědecky zajímavých sond, všechny mise mířící k Mezinárodní kosmické stanici a také všechny starty firmy SpaceX a dále komentujeme nejrůznější zajímavé události související s kosmonautikou. Jenže právě pravidlo spojené se starty všech misí od SpaceX se nyní dočká výrazné úpravy. Počínaje dneškem už nebudeme v rámci živě a česky komentovaných přenosů vysílat všechny starty této firmy.
Když v pondělí 20. listopadu po mnoha odkladech odstartoval Falcon 9 na misi Starlink 7-7, byl jeho první stupeň použit popatnácté. Jen o necelé dva dny později nás čeká další start, při kterém si jiný první stupeň Falconu také odbude své 15. použití. Lepší důkaz o významu a smysluplnosti znovupoužitelnosti budeme hledat jen těžko. Nákladem při misi Starlink 6-29 bude 23 družic Starlink 2. generace mini. Také tentokrát bude termín startu vyhovovat spíše skřivanům, neboť se první možnost ke startu plánuje na 5:01 našeho času. Pokud pro Vás tento termín není překážkou, moc rádi Vás přivítáme na našem živě a česky komentovaném přenosu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
