Štítek ‘Dlouhý pochod-5B’

Na co se těšit v roce 2024? (Bezpilotní kosmonautika)

Přelom roků je na našem webu již tradičně ve znamení rekapitulace událostí končícího roku a výhledu na to, co slibuje rok nastupující. Vloni jsme tuto tradici lehce aktualizovali. Jelikož se toho děje stále více, rozdělili jsme tedy oba články na pilotovanou a bezpilotní kategorii. Tento článek je tedy prvním ze zmíněných čtyř. Zaměříme se na to, co by nás mohlo v roce 2024 čekat na poli nepilotované kosmonautiky. V pátek 29. prosince přijde článek zaměřený na výhled pilotované kosmonautiky na rok 2024. První den Nového roku Vám přinese rekapitulaci nepilotované kosmonautiky v roce 2023 a 2. ledna vyjde na našem webu článek, který zrekapituluje rok 2023 v pilotované kosmonautice.

Smělé čínské plány 20 let po první pilotované misi

Psal se 15. říjen roku 2003, když z kosmodromu Jiuquan v poušti Gobi v čínské provincii Gansu odstartovala raketa Dlouhý pochod 2F. Pod jejím aerodynamickým krytem se ukrývala kosmická loď Shenzhou 5 a v jejích útrobách ležel kosmonaut Yang Liwei. Šlo o misi mimořádného významu, jelikož šlo o počátek čínského pilotovaného kosmického programu. Při této misi vypustila Čína poprvé člověka do vesmíru. Od té chvíle už uplynulo 20 let, během kterých se čínské ambice stát se významným hráčem na globálním poli ještě zvýraznily. Čína dokázala vynést orbitální stanice, sondu k Marsu a na obzoru se již rýsují obrysy pilotovaného lunárního programu.

ŽIVĚ A ČESKY: Start prvního čínského laboratorního modulu

V neděli ráno by měla odstartovat raketa Dlouhý Pochod 5B s prvním vědeckým modulem pro čínskou stanici Tiangong. V roce 2021 byl na oběžnou dráhu vypuštěn první modul stanice Tiangong a tím je modul Tianhe. Nyní se k tomuto základnímu modulu přidá právě laboratorní modul Wentian. Ten má na délku 17,9 metru, 4,2 metru v průměru a jeho hmotnost se pohybuje kolem dvaadvaceti tun. Na modul Wentian se také budou moci experimenty umístit i na vnější stranu modulu, kde tak budou experimenty vystaveny kosmickému záření, slunečnímu větru a vakuu. Výrobu elektrické energie zajišťují dva fotovoltaické panely, které vyrobenou energii ukládají do baterií. Wentian také bude sloužit jako záloha modulu Tianhe z hlediska pohonu, navigace a orientace. Jakmile bude modul Wentian funkční, tak bude moci stanici Tiangong obývat až šest lidí. Díky tomu se budou moci střídat stejně jako na ISS a stanice tak bude moci být trvale obyvatelná.

Centrální stupeň Dlouhého pochodu 5B zanikl

Podruhé během jediného roku zůstal na oběžné dráze použitý velký první stupeň čínské rakety Dlouhý pochod 5B. Ten byl odsouzen k neřízenému zániku kdekoliv mezi 41,5. stupněm severní a jižní šířky. Zanikl nakonec 9. května ráno našeho času. „Stupeň nosné rakety CZ-5B zanikl v atmosféře Země okolo 4:15 SELČ a trosky později dopadly do vod Indického oceánu v oblasti okolo 72,47° v. d. a 2,65° s. š.,“ uvedl na svém Twitteru Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Těžká čínská raketa Dlouhý pochod 5B odstartovala 28. dubna s modulem Tianhe – základem nové čínské kosmické stanice. Dlouhý pochod 5B, který  se řadí mezi nejsilnější nosiče světa, odstartoval z kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan a zamířil směrem na jihovýchod.

ŽIVĚ A ČESKY: Starlink a Tianhe v jednom přenosu?

Odklad startu rakety Falcon 9 s 24. várkou družic Starlink způsobil, že se nový termín startu (5:44 SELČ) nachází pouze 30 minut za plánovaným startem čínské rakety Dlouhý pochod 5, která má vynášet základní modul Tianhe pro novou čínskou modulární stanici. Jelikož jde o zajímavé události, které jsme chtěli vysílat s českým komentářem, nabízí se možnost spojit oba přenosy do jednoho. Zatímco u SpaceX můžeme vsadit boty na to, že ke svému startu zajistí přímý přenos, u Číny takovou jistotou bohužel nemáme. Čtvrteční ráno tedy bude od našich diváků vyžadovat nadstandardní flexibilitu a sledování informací, kde bude přenos spuštěn.

Vesmírné výzvy – květen 2020

Crew Dragon

O největší květnové události v kosmonautice asi není nutné dlouho polemizovat. První soukromá loď s posádkou na palubě přebila vše ostatní. Bude se jí věnovat hned první reportáž. Dále uvidíte start čínské rakety Dlouhý pochod 5B. Na svou misi se vydal bezpilotní raketoplán X-37B. Loď HTV-9 dovezla na ISS zásoby. Poslední reportáž ukáže neúspěšný premiérový start malé rakety LauncherOne. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

Nová čínská kosmická loď je na oběžné dráze

V úterý ve 12:00 SELČ  Čína vypustila první bezpilotní exemplář nové kosmické lodi, která bude jednou určena pro posádku. Ke startu ze vzletového komplexu LC101 na kosmodromu Wenčang se postarala raketa Dlouhý pochod 5B, která si při této misi odbyla svou premiéru. Původně mělo ke startu dojít 24. dubna na 50. výročí vypuštění první čínské družice Dongfanghong-1, ale kvůli neupřesněným problémům na nosné raketě došlo k posunu o několik dní. Kosmická loď bez oficiálního jména dosáhla správné oběžné dráhy a její návrat byl původně plánován na středu mezi 7:02 a 7:42 do oblasti východně od kosmodromu Ťiou-čchüan v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Nyní se však hovoří až o 8. květnu.