Indická kosmická agentura (ISRO) se poprvé chystá vypustit menší raketu, která dokáže na nízkou oběžnou dráhu Země umístit menší družice. Nosná raketa SSLV (Small Satellite Launch Vehicle) odstartuje 7. srpna v 5:48 SELČ z první startovací rampy vesmírného střediska Satish Dhawan ve Šríharikotě v Ándhrapradéši (FLP- First launch pad). Nosič SSLV je navržen na vynášení mini, mikro nebo nano družic o hmotnosti od 10 do cca 500 kg, které je schopen dopravit na nízkou oběžnou dráhu (LEO) do výšky 500 km od Země. S délkou pouhých 34 metrů je SSLV nejmenší a nejlehčí raketou ISRO. Je znatelně kratší, než nejvyužívanější indická nosná raketa současnosti – PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle), která na výšku měří 44 metrů. Je také ale štíhlejší než její kolegyně. Průměr SSLV je 2 metry. (U PSLV jsou to metry téměř 3. Konkrétně 2,8 m). Tento start je již dlouho očekáván a v neděli brzy ráno se snad již konečně dočkáme premiéry, u které můžete být s námi.

Příprava první rakety SSLV na start. Zdroj: ISRO

Jestliže vzletová hmotnost PSLV (počáteční hmotnost rakety) je 320 tun, u SSLV je to pouze 120 tun. Úkolem prvního vývojového letu nosné rakety SSLV-D1 je vynést pozorovací družici EOS-02 (Earth Observation Satellite-02) o hmotnosti 135 kg na nízkou oběžnou dráhu (350 km) od Země. Doprovodnou družicí je pak AzaadSAT postavená 750 studentkami z vládních škol v Indii. Ta bude rovněž umístěna na nízkou oběžnou dráhu Země (LEO). Tato dráha je běžná a objevuje se v článcích opravdu často, přesto si myslím, že neuškodí, když si o ní povíme trochu více.

Co je LEO?

Nízká oběžná dráha Země (LEO) se rozprostírá ve vzdálenosti cca 200 až 2000 km od povrchu Země, poté začíná střední oběžná dráha Země (MEO – medium Earth orbit). Ačkoli se tedy tato dráha nazývá nízká, je relativně vysoko. LEO se rozprostírá daleko nad troposférou (do 12 km od Země, jejíhož okraje se komerční letadla dotýkají jen velmi zřídka), stratosférou (12-50 km) a dokonce i mezosférou (50-80 km). LEO je oblast ležící na pomezí termosféry (80-700 km) a exosféry (700-10 000 km). Raketa SSLV byla navržena tak, aby byla schopna umístit družice do termosféry. Druhů oběžných drah je ovšem celá řada a zájemcům o více informací doporučuji k přečtení tento článek.

Raketa SSLV před vstupem do ostrého provozu absolvuje dva zkušební lety. Toto je první zkušební start a raketa SSLV má za úkol dokázat, že je schopna na LEO náklad vynést. ISRO si od tohoto nosiče hodně slibuje, protože má umožnit větší kadenci. Má být levný a umožní obsloužit více komerčních zákazníků. Navíc trh s vynášením malých družic neustále roste. Americká poradenská společnost Frost and Sullivan odhaduje, že trh se službami vypouštění malých družic překročí do roku 2030 hranici 69 miliard dolarů. Start rakety SSLV na tuhé pohonné látky lze uskutečnit za tři dny, uvedl S. Unnikrishnan Nair, ředitel Vikram Sarabhai Space Centre (VSSC).

Má SSLV stupeň na kapalné pohonné látky?

Všechny tři hlavní stupně SSLV jsou založeny na tuhém palivu. První stupeň má 87 tun, druhý 7,7 tun a třetí 4,5 tun pohonných látek. Tuhé pohonné látky lze na rozdíl od kapalných také snadno skladovat, a proto je snadnější je spravovat a sestavení rakety je jednoduší. SSLV má ale i čtvrtý stupeň, menší modul pro úpravu rychlosti tzv. Velocity Trimming Module (VTM), který je poháněn kapalným palivem, kterého pojme jen 50 kilogramů. Pro umístění družice na konkrétní oběžnou dráhu musí sestava dosáhnout požadované rychlosti. Pevné pohonné látky mají ovšem nevýhodu v tom, že je po zapálení už nelze jednoduše regulovat. Proto je pro přesné navádění vhodné použít kapalné pohonné látky.

Na rozdíl od pokročilejších nosných raket, jako je PSLV nebo GSLV (Geosynchronous Satellite Launch Vehicle), byla SSLV navržena tak, aby se na její konstrukci mohli snadno podílet i malí průmysloví hráči. „Provedeme pouze dva až tři starty a poté plánujeme předat technologii soukromým subjektům…  Vyvinuli jsme jednoduchý a přívětivý design, aby se na jeho konstrukci mohli podílet i malí průmysloví hráči“, řekl ředitel VSSC. Měl na mysli hráče, jako jsou výrobci hardwaru, kteří mohou poskytnout aerodynamický kryt pro SSLV, nebo hráče, kteří navrhnou elektrické obvody nebo vyvinou procesory pro kritické operace uvnitř rakety.

Náklad

Jak už bylo řečeno prvním nákladem je dvojce družic.

• Snímkovací družice  EOS-02
  

  Snímkovací družice EOS-02. Zdroj: ISRO

EOS-02 je experimentální snímkovací družice pro dálkový průzkum Země s vysokým prostorovým rozlišením. Jejím úkolem je prokázání funkčnosti i přesto, že k realizaci potřebovala krátkou dobu. EOS-02 vychází z konstrukce Microsat-TD (IMS-1, Indian Mini Satellite-1). Družice váží 142 kg. EOS-02 dále ověří nové technologie realizované pro typ družic Microsat. Ty zahrnují užitečné zatížení se společnou přední optikou a kovovým primárním zrcadlem realizované při omezené hmotnosti a objemu základní konstrukce Microsat.

• Konstrukce je z hliníkové voštiny. Kvádr o rozměrech 552 mm × 600 mm × 600 mm je navržen a kvalifikován pro celkovou hmotnost družice 145 kg.

• Přenosové a datové služby se mohou hodit také při mimořádných událostech, jako jsou povodně a jiné přírodní katastrofy.

• Všechny podsystémy jako doplňkový pohon jsou integrované nezávislé na základní konstrukci. Všechny prvky užitečného zatížení jsou umístěny na horní části.

• Dva solární panely generující výkon 350 W jsou jediné rozkládací prvky.

• Platforma je vysoce agilní s ovladatelností 3,5°/s a přesností zamíření 0,1″.

• Přenosová rychlost užitečného zatížení je 32 Mbps v X-Band.

• EOS-02 bude umístěn na oběžnou dráhu ve výšce přibližně 350 km.

Dalším nákladem na palubě bude studentská družice.

• AzaadiSAT

Studentský cubesat AzaadiSAT. Zdroj: ISRO

AzaadiSAT je 8U cubesat o hmotnosti kolem 8 kg. Nese 75 různých experimentů (s odkazem na 75. Den nezávislosti země). Každý váží kolem 50 gramů a jsou velmi malé. Na družici se podílelo 750 dívek z venkovských oblastí po celé zemi. Družice spadá pod Space Kidz India. Celkově ze 75 státních dívčích škol po celé Indii vybrali 10 studentek z každé školy a ty se pak do projektu zapojily. Vybrané studentky jsou převážně z 8. až 12. tříd. Jedná se o první vesmírnou misi svého druhu na podporu žen studujících STEM (Science (přírodní vědy), Technology (technika), Engineering (technologie) a Mathematics (matematika), protože letošním tématem OSN jsou „Ženy ve vesmíru“.

• Na palubě se nachází mimo jiné transpondér UHF-VHF pracující na frekvenci amatérských rádií, který umožňuje hlasový a datový přenos pro radioamatéry, polovodičový čítač záření na bázi PIN diody pro měření ionizujícího záření na oběžné dráze, transpondér s dlouhým dosahem a selfie kameru. Pro příjem dat z této družice bude využíván pozemní systém vyvinutý společností Space Kidz India. Školy po celé Indii budou využívat experimenty na palubě ke studiu.

Tento start nové rakety je pro Indii i ISRO velmi důležitý. Země tím může rozšířit své služby a institucím umožnit levné starty pro menší družice.

Profil letu mise SSLV-D1. Zdroj: ISRO

Základní parametry rakety SSLV (Small Satellite Launch Vehicle)
Celková délka: 34 m
Průměr: 2,1 m
Startovací hmotnost: 120 t
Počet stupňů: 4
První stupeň SS1: délka 21 m a průměr 2,1 m, 89 t  paliva (TPL), maximální tah 2600 kN
Druhý stupeň SS2: délka 2 m a průměr 2,1 m, 7,7 t paliva (TPL), maximální tah 250 kN.
Třetí stupeň SS3: délka 1,6 m a průměr 1,7 m, 4,5 t paliva (TPL), maximální tah 160 kN.
Čtvrtý stupeň: obsahuje 16 raketových motorů spalujících hypergolické pohonné látky s tahem 50 kN 

Náš přenos ze startu spustíme zhruba v 05:30 našeho času. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, nebo Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku přenosu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.

Zdroje informací:
https://www.isro.gov.in/
https://forum.nasaspaceflight.com
https://cs.wikipedia.org/
https://kosmonautix.cz/
https://www.onmanorama.com/
https://www.spaceintel101.com/

Zdroj obrázků:
https://www.isro.gov.in/sites/
https://static.wixstatic.com/.jpg
https://static.wixstatic.com/media/
https://static.wixstatic.com.png