Americké vozítko Curiosity, které už víc než dva a půl roku zkoumá povrch Marsu se potýká s technickým problémem. Během přesunu odvrtaného materiálu do útrob vozítka na chemickou analýzu totiž došlo ke zkratu. Celý další postup se zastavil a technici momentálně hledají zdroj problému. Zatím se nedá předjímat, jaké dopady bude tato porucha na vozítko mít. Ve hře je několik možností – v nejlepším případě se poškozená část vyřadí z provozu a pojede se dál „přes objížďku“.
Průzkum Marsu udělal v posledních letech velký pokrok dopředu. V začátcích byli lidé rádi, když kolem planety jejich sonda jen prolétla, následovalo usazení na oběžné dráze, měkké přistání, vozítka a tak dále, takže dnes je Mars nejzkoumanější planetou z hlediska počtu robotických průzkumníků (až po Zemi pochopitelně). Plány ale jdou dál, v dalších letech bychom se mohli dočkat tolik očekávaného návratu vzorků z Marsu, nebo dokonce pilotované mise. Jedno je jisté – nároky na kvalitní datové spojení se Zemí porostou. Bude potřeba posílat jak pokyny z řídícího střediska, tak i fotografie a další naměřená data.
Bylo, nebylo, za dalekým oceánem se před 79 lety narodil chlapec. Mladík, pocházející z mimořádně problematického prostředí se rozhodne, že pro sebe zajistí lepší život, než jaký poznal během svých dětských let. Ke svému štěstí je obdařen pronikavým intelektem a nekonečnou zvídavostí, která se neomezuje pouze na jeden obor. Náš hrdina uteče ze střední školy, aby se mohl dát na vojnu, posléze se stane pilotem. Za celou svou kariéru nalétá zhruba 17 700 hodin na 160 typech letounů. Skáče také padákem a má za sebou 700 seskoků, přičemž 100 jich má experimentální povahu. To ovšem našemu hrdinovi nestačí, jeho apetit po poznání je nekonečný a postupně získává 6 vysokoškolských titulů – z toho část při zaměstnání! A aby se nenudil, zkouší své štěstí v NASA. Po dlouhém čekání se na něj opět usměje štěstěna a přihraje mu do klína 6 letů v raketoplánu. Hrdina vykoná několik zajímavých a komplikovaných výstupů do volného prostoru, při kterých mimo jiné opravuje i Hubbleův teleskop během legendární první servisní mise a podílí se tak na odvrácení obrovského fiaska a také jeho zásluhou se dnes můžeme obdivovat krásným snímkům hlubokého vesmíru. Ani to však našemu hrdinovi nestačí a tak se krom své práce ještě věnuje na částečný úvazek traumatologické chirurgii. Po odchodu z NASA se zabývá designem v různých formách a obhospodařuje svou palmovou plantáž. A také fotografuje, píše básně, zabývá se počítačovými technologiemi, uměním, literární kritikou, potápěním, plachtařením, stranou nezůstávají ani jeho zamilované toulky přírodou. Ale už dost, vždyť přeci takoví lidé jsou jen v pohádkách! Nebo… ne? Tahle story má opravdu skutečný základ. Nebo spíše – tenhle Story…
Týdenní souhrn nejzajímavějších informací uplynulého týdne, které provázaly dění ve výzkumu vesmíru jsou pro vás opět připraveny v tradičním kosmotýdeníku, který ve svém již sto dvacátém osmém vydání přináší tyto novinky: Podíváme se jednak na Mezinárodní kosmickou stanici, kde probíhal druhý ze tří plánovaných výstupu do volného prostoru. Nahlédneme i do plánů NASA pro velké mise mimo oběžnou dráhu Země a v krátkých zprávách shrneme mnoho dalších drobnějších událostí z uplynulého týdne. S přáním hezké neděle vám přejeme příjemné čtení.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Crew Dragon, Dawn, Discovery program, ISS, Kosmotýdeník, Mars One, NASA, Progress M-26M, SDO, Terry Virts 
Americká družice SMAP, která od konce ledna krouží kolem Země na polární dráze ve výšce 660 kilometrů procházela v těchto týdnech důkladnými zkouškami. Nejdůležitějším krokem bylo rozvinutí drátěné antény o průměru šest metrů. Anténa je totiž pro tuhle družici klíčová. Právě přes ni se odráží radarové vlny, díky kterým může sonda měřit půdní vlhkost. V dnešním krátkém článku uvidíte, jak rozkládání probíhalo. Jak se z malého kusu poskládaných drátů postupně stala vzorná anténa.
„Mistře, neměl byste tam nějakej nepovedenej obraz?“ Podobnou větou, jakou pronesla Zdena Hadrbolcová v dnes již legendárním filmu Slavnosti sněženek, byla zřejmě častována americká kosmická agentura tak dlouho, až se rozhodla otevřít archivy a ukázat vůbec poprvé za dobu své existence fotografie, které mají dle mínění jejích odborníků i samotných astronautů, kteří je pořídili, nějakou vadu na kráse.
Včerejší výstup dvou amerických astronautů do volného prostoru měl na konci drobný problém. Při zpětném tlakování přechodové komory si Terry Virts všiml malého množství vody ve své helmě. To po jejím sejmutí potvrdila i Samantha Cristoforetti, která odhadla množství vody na zhruba 15 mililitrů. Vodou byla nasáklá i absorpční vložka, která se do helmy umísťuje po problémech, které měl Luca Parmitano. Během samotného výstupu si astronaut vody nevšiml a NASA zdůrazňuje, že posádka nebyla v ohrožení.
Crawler transporter byl v době svého vzniku největším pásovým strojem na světě. V dalších letech jej sice překonaly speciální těžební stroje v povrchových dolech, ale pásový přepravník z Floridy nadále zůstává králem v kategorii vozidel s vlastním pohonem. GoPro je americká firma, která vyrábí malé, ale přesto výkonné kamery s vysokým rozlišením. Díky tomu je populární třeba mezi sportovci, kteří si s její pomocí mohou nahrávat třeba různé adrenalinové momenty. Jak spolu tyhle dvě technologie souvisí?
Dny plynou jako voda a neustále s sebou přináší nové a nové události. Někdy není snadné zachytit všechny aktuality a proto ke slovu přichází nejdéle vycházející seriál na našem blogu – Kosmotýdeník. Stejně jako ve 126 minulých nedělích jsme pro Vás připravili shrnutí těch nejdůležitějších momentů uplynulého týdne. Konkrétně se můžete těšit na rekapitulaci výstupu dvou amerických astronautů do volného prostoru, zahájení výstavby přístupové věže pro pilotované lodě CST-100 a třetím tématem bude let zásobovací lodi Progress k ISS. Na konci článku na Vás jako obvykle čeká několik krátkých zpráv.
Rubrika Aktuální dění Štítky: 67P/Čurjumov-Gerasimenko, Barry Wilmore, Boeing, Ceres, crawler transporter, Dawn, ESA, EVA, Falcon Heavy, Galileo, ISS, kometa, Kosmotýdeník, Merlin 1D, NASA, navigace, Progress, Progress M-26M, Rosetta, SES-9, Sojuz, SpaceX, Starliner (CST-100), Terry Virts 
Nová americká raketa SLS zatím ještě nevznikla, ale už nyní víme, že na jejím prvním stupni najdeme motory RS-25, které vynášely do kosmu raketoplány (více info zde) a pro první fázi letu se použijí urychlovací bloky na tuhá paliva. V podstatě se bude jednat o lehce zvětšené modely motorů SRB z éry raketoplánů. Než se ale dostanou do provozu, je nutné je otestovat. K tomu slouží testovací stanoviště v Promontory (stát Utah). Už v březnu by tu mělo dojít ke zkušebnímu zážehu motoru na tuhá paliva. Náš dnešní článek Vám ukáže, jak vypadá příprava jednoho segmentu takového motoru včetně lití paliva a vytváření dutého kanálu pro odvod spalin.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
5. března 2015 
