NASA

  • Dva obytné moduly u Měsíce nebo jeden větší?

    Dva obytné moduly u Měsíce nebo jeden větší?

    Téměř na den přesně před rokem jsme na našem webu vydali článek, který přestavoval tehdejší návrhy obytných modulů pro obyvatelnou stanici, která má vyrůst u Měsíce. Jelikož jde o významný projekt, je potřeba věnovat dostatek času návrhové fázi, aby výsledný produkt byl co nejlepší. Za uplynulý rok tedy projekt obytných modulů na stanici Deep Space Gateway (nebo Lunar Outpost-Gateway, chcete-li) doznal několika změn a úprav, které na svém webu shrnul ruský odborník na kosmonautiku Anatoly Zak. Dnes Vás s těmito informacemi seznámíme v češtině.

  • Kudy poletí Psyche?

    Kudy poletí Psyche?

    V dalších letech se můžeme těšit na mnoho atraktivních misí, přičemž jednou z mimořádně atraktivních je americká Psyche, která by se měla vydat ke stejnojmennému asteroidu. Ten mezi ostatními objekty vyčnívá svým složením – jde o největší kovový asteroid, jaký známe a pravděpodobně se jedná o pozůstatek jádra dávné planetky. Vývoj sondy Psyche proto sledujeme zvlášť pečlivě. Dnes se podíváme na infografiku, která ukazuje, kudy tento robotický průzkumník poletí. Jelikož bude sonda vybavena iontovými motory, je v grafice krásně vidět, jak neuvěřitelně dlouhé zážehy tento typ pohonu vyžaduje.

  • ŽIVĚ: Američané mění pumpu na ISS

    ŽIVĚ: Američané mění pumpu na ISS

    Dnes ve 14:10 našeho času by měl začít americký, šest a půl hodiny dlouhý výstup do volného prostoru, kterého se zúčastní Andrew Feustel (velitel výstupu – jeho skafandr bude mít červené proužky) a Richard Arnold (skafandr bez pruhů). Jejich prvním úkolem bude přesunout pumpu PFCS (Pump Flow Control Subassembly) z platformy pro náhradní díly k manipulátoru Dextre. Astronauti odstraní poškozenou pumpu PFCS, která se stará o cirkulaci čpavku ve vnějším chladicím okruhu. Pozemní operátoři pak s pomocí dálkového ovládání robotické paže Canadarm 2 a malé paže Dextre umístí náhradní díl na správné místo.

  • Galileo prošlapal cestu misi Europa Clipper

    Galileo prošlapal cestu misi Europa Clipper

    Od prosince 1995 do září 2003 zkoumala sonda Galileo největší planetu Sluneční soustavy – Jupiter. Sonda vypuštěná raketoplánem Atlantis v roce 1989 je dnes již na první pohled pouhou kapitolou v dějinách kosmonautiky. Nicméně nenechme se zmást. Když zkombinujeme moderní přístupy se staršími daty, můžeme ze starých informací vyzkoumat spoustu nových drobností. Tentokrát se však mezi starými daty z doby výzkumu Jupiteru sondou Galileo našlo něco opravdu zajímavého! Sonda totiž při jednom z blízkých průletů nad měsícem Europa prolétla gejzírem vody z tohoto měsíce! V té době to však nikdo netušil. Jev, který teprve nedávno potvrdil svým pozorováním Hubbleův kosmický dalekohled, můžeme zpětně podrobně zkoumat.

  • Začnou se ve vesmíru konečně využívat jaderné reaktory?

    Začnou se ve vesmíru konečně využívat jaderné reaktory?

    Od září 2017 do března 2018 proběhly intenzivní testy nového reaktoru pro vesmír Kilopower. Závěrečná série byla věnována provozním testům v letových podmínkách ve vakuové komoře. Vzhledem k obnovenému zájmu o Měsíc a Mars by se tentokrát mohly reaktory opravdu začít ve vesmíru využívat. Podívejme se na současnou situaci i reaktor podrobněji. V posledních letech se obnovil zájem o návrat člověka na Měsíc a lety na Mars. Znovu se uvažuje o letech automatů k velkým planetám a do vnějších oblastí Sluneční soustavy, případně až za její hranici. O letech k Marsu neuvažují jen státní instituce, ale také soukromníci. Energetické potřeby takových projektů v tomto případě nelze zajistit bez využití jaderných zdrojů založených buď na radionuklidových generátorech, nebo štěpných reaktorech. Podrobně jsou možnosti popsány v článku o jaderných zdrojích pro vesmírnou kolonizaci a v dřívějším článku o jaderných zdrojích.

  • Kosmotýdeník 295 (7.5. – 13.5.)

    Kosmotýdeník 295 (7.5. – 13.5.)

    Z aktuálního týdne už zbývá jen 12 hodin a to znamená, že je čas ohlédnout se za událostmi, které jsme v uplynulých sedmi dnech prožívali. Kosmotýdeník se v hlavním tématu zaměří na nové objevy amerických družic MMS, které zkoumají mimořádně zajímavé procesy v zemské magnetosféře, které nejsou okem viditelné. Kromě toho se můžete těšit na první fotky z evropské družice Sentinel 3B, na fotky z premiérového startu Falconu 9 ve verzi Block 5 nebo na informace o dalším čínském startu.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗