Štítek ‘SDO’

Silná sluneční erupce pohledem sondy SDO

Umělecká představa sondy SDO.

Na slunečním povrchu se objevila silná erupce, která vyvrcholila 17. února ve 21:16 SEČ. Tato událost nemohla uniknout bystrému zraku americké sondy SDO (Solar Dynamics Observatory), která nepřetržitě sleduje povrch naší životodárné hvězdy. Astronomové dělí sluneční erupce podle intenzity a jednotlivé úrovně se označují písmeny. Aktuální erupce měla klasifikovanou intenzitu X-2,2. Patřila tedy do kategorie X, kam se řadí nejsilnější erupce. Číslo za písmenem poskytuje přesnější údaje o její intenzitě.

Na stopě „sluncetřesením“

Tajemství spojená s procesem takzvaného sluncotřesení, tedy seismické aktivity Slunce, která probíhá v době slunečních erupcí se možná ukrývají pod povrchem naší hvězdy. Při procesu, který tak trochu připomíná pozemská zemětřesení, dochází k uvolnění akustické energie, která ve formě vln rozvibruje okolní povrch Slunce – skoro stejně jako se po jezeře šíří vlny. K těmto jevům dochází pár minut po sluneční erupci – výtrysku světla, energie a materiálu, který pozorujeme ve vnější atmosféře Slunce.

Kosmotýdeník 374 (11.11. – 17.11.)

Máme tu nedělní oběd, tedy ideální čas pořádně se nacpat kosmonautikou. V pravidelném souhrnu kosmonautických událostí , které přinesl uplynulý týden, se tentokrát podíváme na dvojici čínských startů, které dělily jen tři hodiny. Nevynecháme však dění ani na Mezinárodní kosmické stanici, či si ukážeme pěkné fotografie z posledního startu Falconu 9. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Sluneční aktivita přeje budoucím pilotovaným misím

Posádky misí Apollo měly štěstí – nejen proto, že se jejich astronauti dočkali nominace a mohli letět k Měsíci, ale také proto, že měli na cestu „dobré počasí“. Nejde přitom o žádné hurikány nebo vlny veder, ale o počasí kosmické. Tento výraz se používá pro záření a nabité částice ve Sluneční soustavě, jejichž původcem je povětšinou Slunce. V srpnu 1972, tedy mezi misemi Apollo 16 a 17 došlo k solární bouři, která uvolnila nebezpečný výron částic. Na Zemi jsme chráněni magnetickým polem, ale mimo něj by podobná událost byla pro astronauty nebezpečná.

Sluneční magnetické pole jako umění

V oblasti výzkumu slunce teď na sebe největší pozornost poutá nedávno vypuštěná Parker Solar Probe, ale z vědeckého hlediska nás její objevy teprve čekají. Naopak jiné sondy studující Slunce jsou ve vesmíru již několik let a jejich data jsou pro vědeckou obec nezbytná ke studiu naší nejbližší hvězdy. Není proto od věci si připomenout, jakou službu dělá vědě třeba sonda SDO (Solar Dynamics Observatory) vypuštěná v únoru 2010. Vědci s pomocí pokročilých počítačových modelů vytváří obrazy slunečního magnetického pole. Dnes si ukážeme, jak to vypadá, když se vizualizace těchto siločar promítne na fotku Slunce ze sondy SDO. Snímek vznikl 10. srpna 2018 a zachycuje naši životodárnou hvězdu v extrémní ultrafialové části spektra. Důležité je, že fotka i model překrývajících se čar vznikly ze souběžných měření.

Úžasná spolupráce pro výzkum slunečních erupcí

Když dokáží kosmické agentury spolupracovat, mohou dokázat velké věci. Tohle tvrzení se opět potvrdilo při unikátním měření, do kterého se zapojilo rovnou deset sond, které provozují Spojené státy a Evropa. Ještě zajímavější je, že získaná měření pokrývají prakticky celou sluneční soustavu – první „na ráně“ byla evropská sonda Venus Express u Venuše a posledním průzkumníkem byl americký Voyager 2 ve vnějších oblastech našeho solárního systému. Všech deset sond pocítilo vliv sluneční erupce, která se prohnala sluneční soustavou.

Sledovač Slunce má výpadek

Americká sonda SDO (Solar Dynamics Observatory) je neúnavným dříčem, který s vysokou frekvencí snímkuje naši životodárnou hvězdu, ale v těchto dnech přidělává vrásky na čelech pozemních specialistů. Druhého srpna mezi 13::13 a 14:07 středoevropského letního času přecházel Měsíc mezi sondou SDO a Sluncem. Jelikož během tranzitu není Slunce vidět, neprovádí SDO v této době žádná měření. Po tomto přechodu ale došlo k zatím neznámé anomálii, když se sonda nedokázala přepnout zpátky do vědeckého režimu. Pozemní týmy zatím analyzují dostupná data a hledají příčinu závady.

Působivý pohled na sluneční magnetosféru

Americké sondě SDO, která už více než šest let sleduje Slunce, se na našem webu věnujeme pohříchu málo. Dnes to napravíme alespoň snímkem, který kombinuje skutečnou fotku naší hvězdy pořízenou touto sondou a počítačově dopočítané siločáry slunečního magnetického pole. Výsledkem je obrázek, který balancuje na pomezí mezi vědou a uměním. Je to jedna z fotek, které zaujmou i laickou veřejnost, která se o téma většinou nezajímá, ale dokáže ocenit krásu mimořádně detailního pohledu na Slunce.

Rok pozorování Slunce v jednom videu

NASA pro nás připravila úchvatné timelapse video, které zachycuje Slunce z pohledu sondy SDO v průběhu celého minulého roku. SDO neboli Solar Dynamics Observatory nepřetržitě pozoruje Slunce už od roku 2010. Observatoř je umístěna na geosynchronní dráze, proto můžete například ve videu pozorovat, že se velikost disku Slunce mění s tím, jak se v průběhu roku mění vzdálenost Země-Slunce. Video zachycuje pozorování mezi 1.1.2015 a 28.1.2016 což znamená, že při 30 snímcích za vteřinu připadají na každý snímek zhruba dvě hodiny skutečného času. Každá vteřina tedy obsahuje snímky za dva a půl dne a jelikož se Slunce otočí zhruba každých 25 dní, na videu to bude 10 vteřin. Slunce je zobrazené ve falešných barvách, protože použité obrázky byly zachyceny na vlnové délce 17,1 nanometrů, tedy v ultrafialovém spektru, které je pro člověka neviditelné.

Kosmotýdeník 128. díl (23.2. – 1.3.2015)

Mezinárodní vesmírná stanice

Týdenní souhrn nejzajímavějších informací uplynulého týdne, které provázaly dění ve výzkumu vesmíru jsou pro vás opět připraveny v tradičním kosmotýdeníku, který ve svém již sto dvacátém osmém vydání přináší tyto novinky: Podíváme se jednak na Mezinárodní kosmickou stanici, kde probíhal druhý ze tří plánovaných výstupu do volného prostoru. Nahlédneme i do plánů NASA pro velké mise mimo oběžnou dráhu Země a v krátkých zprávách shrneme mnoho dalších drobnějších událostí z uplynulého týdne. S přáním hezké neděle vám přejeme příjemné čtení.