Dočká se Mars telekomunikační družice?

Laserová komunikace mezi Marsem a Zemí - zatím jen jako umělecká představa

Průzkum Marsu udělal v posledních letech velký pokrok dopředu. V začátcích byli lidé rádi, když kolem planety jejich sonda jen prolétla, následovalo usazení na oběžné dráze, měkké přistání, vozítka a tak dále, takže dnes je Mars nejzkoumanější planetou z hlediska počtu robotických průzkumníků (až po Zemi pochopitelně). Plány ale jdou dál, v dalších letech bychom se mohli dočkat tolik očekávaného návratu vzorků z Marsu, nebo dokonce pilotované mise. Jedno je jisté – nároky na kvalitní datové spojení se Zemí porostou. Bude potřeba posílat jak pokyny z řídícího střediska, tak i fotografie a další naměřená data.

NASA proto přichází s návrhem poslat k Marsu v roce 2022 specializovanou družici, která by zajišťovala vysokorychlostní komunikaci s povrchem planety. Hovoří se minimálně o dvojnásobném přenosu oproti současnosti. Zatím není jasné, jaká technologie přenosu dat by se měla použít, ale teoreticky se nabízí třeba komunikace pomocí laseru. Projekt počítá s využitím pokrokových technologií. Družice by měla být například vybavena iontovým motorem. Ten ke svému provozu ale potřebuje velké množství elektrické energie. O její dodávku se mají postarat vylepšené solární panely schopné dodávat více energie, než ty současné.

Projekt zatím nemá ani oficiální název, proto se pro něj používá neoficiální označení Mars orbiter 2022 podle roku, kdy má dojít ke startu. Samotné vypuštění bude jistě zajímavé, protože se ke startu má použít levná raketa – třeba Falcon 9 nebo slabší verze Atlasu V. Nosič má dopravit družici na protáhlou dráhu kolem Země, odkud se má Mars orbiter 2022 s pomocí svých iontových motorů vydat k Marsu. zatímco běžný let k Marsu trvá zhruba 9 měsíců, tahle sonda by kvůli specifikům iontového motoru cestovala meziplanetárním prostorem téměř dva roky.

Předběžná vizualizace sondy Mars orbiter 2022

Předběžná vizualizace sondy Mars orbiter 2022
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Družice se má usadit nad rovníkem Marsu ve výšce cca. 17 000 kilometrů. Tady totiž leží tzv. areostacionární oběžná dráha – obdoba pozemské geostacionární dráhy. Družice umístěná na tuto dráhu oběhne kolem planety za stejnou dobu, za jakou se planeta otočí kolem své osy. Z pohledu pozorovatele na povrchu tedy neustále visí na jednom místě na obloze. Díky tomu je možné posílat na něj data prakticky neustále. V současné době mohou vozítka se sondami komunikovat pouze během relativně krátkých komunikačních oken, kdy sonda přelétá nad obzorem. U nového návrhu by byla komunikace omezena pouze po dobu pár hodin, kdy by se mezi komunikační sondu a Zemi protlačil Mars.

Ukázka komunikace roveru na povrchu se sondami na oběžné dráze - americké Mars Odyssey a MRO doplňuje evropská Mars Express

Ukázka komunikace roveru na povrchu se sondami na oběžné dráze – americké Mars Odyssey a MRO doplňuje evropská Mars Express
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Bonusem by pak mohl být průzkum měsíců – Phobos obíhá ve výšce 9 500 km a Deimos cca. 23 400 km od Marsu. Nová sonda by je tedy mohla alespoň částečně prozkoumat. NASA na příští roky plánuje dvě velké mise k Marsu – lander InSight, který má zkoumat seismické jevy na Rudé planetě a nástupce vozítka Curiosity, který se označuje jako Rover 2020. Jenže tím, že se NASA soustředí na mise na povrchu by mohlo dojít k podcenění průzkumu a podpory z oběžné dráhy. Momentálně mají Spojené státy k Rudé planety tři sondy – stařičkou Mars Odyssey, vlajkovou loď MRO a nejnovější MAVEN. Jenže po roce 2020 se klidně může stát, že v provozu bude jen jediná z nich, čímž by si NASA zadělala na slušný problém.

Je ale nutné poznamenat, že tato sonda rozhodně nemá jistotu budoucnost. Jedná se pouze o návrh, který bude muset bojovat s ostatními projekty o definitivní přiklepnutí. Může se tedy stát, že se program zruší, odloží, nebo přepracuje. Stejně tak je v současné době předčasné spekulovat o tom, jaké vědecké přístroje by mohly být na palubě. Týmy, které stojí za přípravou družice tvrdí, že do konce roku 2016 by rádi představili finální verzi návrhu s více detaily. Už teď víme, že náklady by se měly pohybovat mezi 0,5 a 1 miliardou dolarů. Nechme se tedy překvapit, jak bude tento projekt pokračovat.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://images.spaceref.com/news/2014/mars_laser_comms_945.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/03/mars_sep.png
http://spaceflightnow.com/…/mars-orbiters-rovers-odyssey-reconnaissance-opportunity-full.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.