Štítek ‘ESA’

ŽIVĚ A ČESKY: Vega vypustí další Sentinel

Rodina evropských družic Sentinel, které sledují Zemi by se již brzy měla dočkat posily. Na jihoamerickém kosmodromu v Kourou stojí na startovní rampě raketa Vega, která pod svým aerodynamickým krytem ukrývá téměř tunu vážící družici Sentinel 2B. Ta se usadí na polární oběžné dráze kolem naší planety a bude obíhat přesně na druhé straně oběžné dráhy své sesterské družice Seninel 2A. Díky tomu, že jsou obě družice prakticky identické, bude možné sbírat data rychleji. Satelity totiž častěji přeletí nad každým sledovaným místem.

Thomasův fotokoutek (15)

Pondělky nejsou mezi lidmi zrovna oblíbené – mladí míří po víkendu do škol, dospělí do práce. Víkend je ten tam a další se jeví daleko. Věříme, že Vám náš seriál Thomasův fotokoutek pomůže tento málo oblíbený den alespoň trochu rozjasnit. I když máte před sebou pracovní, nebo studijní den, dejte nám pět minut. Vezmeme Vás na fascinující cestu kolem celého světa a zároveň nahlédnete přes rameno astronautům, kteří žijí na Mezinárodní vesmírné stanici. Thomas Pesquet z Francie opět nelenošil a představil nám slušnou porci povedených snímků, které Vám jako vždy přinášíme s přeloženými originálními popisky.

Thomasův fotokoutek (14)

Přílet dvou zásobovacích lodí byl na Mezinárodní vesmírné stanici hlavní událostí minulého týdne. Připojení lodi Dragon ale bylo pro náš seriál výrazně zajímavější – operátorem staniční robotické paže byl totiž Thomas Pesquet. Během své služby dokázal zachytit přibližující se soukromou loď nejen staničním ramenem, ale i objektivem svého fotoaparátu. Kromě fotek Dragonu se ale můžete těšit i na snímky zachycující běžný život na stanici. Nebudou chybět ani fotky nejrůznějších míst z celého světa – ostatně tak, jak jste už zvyklí z minulých dílů.

Evropský Sentinel se dočká posily

Pokud se nic nepokazí, měla by se 7. března ve 2:49 našeho času vydat k obloze nejslabší evropská raketa Vega. Poletí na polární dráhu, kde uvolní evropskou družici Sentinel 2B. Ta se s pomocí vlastních motorů usadí na identické dráze, jako její sesterská sonda Sentinel 2A vypuštěná v červnu 2015. Oba satelity bude na oběžné dráze dělit 180°, takže společnými silami dokáží pokrýt každé místo světa jednou za pět dní. Řada Sentinel 2 spoléhá na mimořádně kvalitní snímkovací aparaturu, která pracuje se 13 spektry. Snímky mají šířku záběru 290 kilometrů a dají se uplatnit v mnoha oborech – zemědělci s jejich pomocí mohou předvídat úrodu, lesníci sledovat změny v zalesněnosti velkých území, záchranářům se hodí při povodních, nebo sesuvech půdy.

Kosmotýdeník 232 (20.2. – 26.2.)

Když se v neděli potká minutová ručička s hodinovou na čísle 12, je to neklamná známka toho, že je čas na tradiční porci kosmonautických událostí. Ani dnes proto nepřijdete o Kosmotýdeník. Připravili jsme pro Vás další kapitolu naší malé kosmonautické kroniky, která poslouží jak v současnosti – aby si čtenáři udrželi přehled o všech zajímavých projektech, ale i v budoucnosti – až se někdo bude chtít podívat, co se dělo před několika lety v roce 2017. Ať už tedy náš článek čtete pár minut nebo několik let po vydání, vítáme Vás a zveme Vás na cestu, která nás zavede do Spojených států, ale navštívíme také ISS, nebo Saturn.

ESA – 20. díl – Formule 1 na oběžné dráze

GOCE

Ačkoli se valná většina hmoty zemské atmosféry nachází pouhých několik kilometrů nad povrchem naší planety, její nejřidší vrstvy sahají stovky kilometrů vysoko. Stopy plynného obalu Země dokonce dokážeme detekovat i několik tisíc kilometrů nad povrchem. Tento fakt přímo ovlivňuje použitelnost satelitů na nízkých oběžných drahách. Mnohé družice se totiž potřebují dostat co nejblíže k zemskému povrchu kvůli maximalizaci rozlišovacích schopností palubních přístrojů. Na druhou stranu by ale měly zůstat raději co nejvýš, aby je ojedinělé částice atmosféry nebrzdily a nesnižovaly tak jejich rychlost a tím pádem i oběžnou dráhu. Mezi těmi nejníže pohybujícími se oběžnicemi Země zaujímá speciální místo jeden rekordman. Družice, která vypadá zcela jinak než všechny ostatní. Družice, jejíž design využíval některé prvky letadel. Družice, která se pohybovala na samotné hranici zániku – evropský průzkumník zemského gravitačního pole GOCE.

Start mise ExoMars 2020 bude dodržen, říká Michal Václavík

Evropa a Rusko se chystají na další významnou misi. jejím cílem není nic menšího, než zkusit zjistit, zda na Marsu někdy byl, nebo nebyl život. Celý projekt si v minulých měsících prošel nelehkým obdobím, ale to nejhorší má již zřejmě za sebou. Přesto čeká vývojáře ještě nelehké období, při kterém budou muset bojovat s technologickými překážkami a nelítostnými termíny. Některé vědecké přístroje se totiž dostávají do většího či menšího časového tlak. Jak to momentálně s touto toužebně očekávanou misí vypadá, jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře.

Thomasův fotokoutek (13)

Třináctka není oblíbené číslo, ale věříme, že aktuální díl seriálu Thomasův fotokoutek, který má právě pořadové číslo 13 Vás nezklame. Ani tento týden nás totiž vyslanec Evropské kosmické agentury na Mezinárodní vesmírné stanici nepřestal zásobovat povedenými fotkami, které se tentokrát zaměřují spíše na krásy naší planety. Ale i dnes mezi nimi najdeme zajímavé snímky zachycující život astronautů na orbitální základně, která krouží 400 kilometrů nad našimi hlavami. Zajímá Vás co drží francouzský astronaut v ruce na úvodní fotce, chtěli byste vědět, co Thomase překvapilo na svátek sv. Valentýna? Udělejte si pohodlí a vydejme se na cestu kolem světa.

Praskající led pohledem evropských Ochránců

Sentinel-2 a vizualizace jeho snímkování

Evropské satelity Sentinel mají široké využití, které se velmi těsně dotýká života běžných lidí. Sentinel můžeme do češtiny přeložit jako Ochránce a právě tuhle roli satelit plní. Pro nejnovější příběh se musíme vypravit až k nejjižnějšímu kontinentu – k ledem pokryté Antarktidě. Když totiž vědci objevili velkou prasklinu v ledovém příkrovu blízko výzkumné stanice Halley VI, odborníci sáhli po datech z družic Sentinel 1 a Sentinel 2. S pomocí aktuálních a hlavně mimořádně přesných informací mohli specialisté rozhodnout o dočasném uzavření této stanice. Dnes Vás seznámíme s dalším příběhem z nepravidelného seriálu Kosmonautika pomáhá.

Thomasův fotokoutek (12)

Jak vypadá Země z nadhledu úctyhodných 400 kilometrů, jaké to je vidět 16× denně vycházet a zapadat Slunce, jak vypadá zevnitř nafukovací modul, neslavil někdo na ISS narozeniny, jak je na tom momentálně Robonaut? To jsou otázky, které jste si možná kladli i Vy. Dnešní díl Thomasova fotokoutku Vám na ně přinese odpovědi. Přijměte tedy pozvání na momentálně jediné trvale obydlené místo mimo zemský povrch. A jedna zajímavost – v článku najdete i povedenou fotku, která ovšem není Thomasova. Přesto se do tohohle seriálu hodí – minimálně už jen proto, že ji Thomas Pesquet nahrál na svůj Flickr.