Štítek ‘Sentinel 2A’

Družice zmapovala kolonie tučňáků

Družicové snímky odkáží odhalit mnohé – třeba, že se v Antarktidě nachází o 20 % tučňáčích kolonií více, než se čekalo. Vědci z British Antarctic Survey využili snímky z evropské družice Sentinel-2, na kterých hledali tučňáčí guano, tedy trus. S jeho pomocí dokázali odhalit přítomnost tisíců nelétavých ptáků. Tato data odhalila 11 nových kolonií, z nichž tři byly objeveny již dříve, ale nikdy nebyly jednoznačně potvrzeny. Tento objev tak zvýšil celkový počet kolonií na ledovém kontinentu na 61. Tučňák císařský žije v Antarktidě, která je jednak vzdálená a nepřístupná, ale taky tam teploty klesají k -50°C. Studium kolonií je proto extrémně náročné. I proto začali vědci před deseti lety využívat družicové snímky, na kterých hledali nové kolonie.

Kosmotýdeník 385 (27.1. – 2.2.)

Máme za sebou další týden napěchovaný kosmonautikou a krom startu Falconu 9 a Electronu, či dalšího destrukčního testu nádrže pro Starship v jižním Texasu, se stala i řada dalších událostí. Pojďte si je shrnout v Kosmotýdeníku. Dnes bude hlavním tématem Voyager 2, který prodělal nečekanou poruchu, kterou se nyní snaží technici z JPL opravit na vzdálenost sedmnácti světelných hodin. V aktuálním vydání však zbylo místo i na zmíněný Electron a jeho první letošní start, včetně dalšího pokusu o úspěšné přežití návratu prvního stupně. Nevynecháme ani další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Stavby SpaceX a Blue Origin rostou před očima

Kosmické firmy dvou milionářů – Elona Muska a Jeffa Bezose, tedy SpaceX a Blue Origin se pomalu, ale jistě připravují na nástup svých těžkých raketových nosičů – SpaceX chystá plně znovupoužitelnou sestavu Super Heavy / Starship, Blue Origin zase pracuje na raketě New Glenn, která bude jen o něco slabší než Falcon Heavy a její první stupeň má být znovupoužitelný. Pro sestavování a odpalování těchto raket potřebují obě firmy odpovídající zázemí a soudě podle stavebního ruchu na jejich pozemcích se dá usuzovat, že to berou opravdu vážně.

Kosmotýdeník 297 (21.5. – 27.5.)

Ačkoli největším tahákem právě uplynulého týdne byl další start Falconu 9, odehrály se v minulých sedmi dnech i další události kosmonautiky, které si stojí za to připomenout. Od toho je tady další Kosmotýdeník, který vám už 297 týdnů přináší pravidelná shrnutí událostí kosmonautiky. V hlavním tématu dnes zabrousíme do evropské zemědělské politiky a toho, jak dokáže využít data družic Sentinel. Nevynecháme ani zprávu o novém oknu pro třetí start rakety Electron, které se dokonce v mezičase zvětšil náklad. Na řadu přijdou i další rubriky. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

Evropská datová dálnice funguje!

Evropský systém EDRS–SpaceDataHighway začal s pravidelným přenášením snímků ze sondy Sentinel-2A na Zemi. Jde o poslední ze čtyř Zemi snímkujících družic, která vstoupila pod křídla programu EDRS. Trvalo to několik měsíců, kdy se všechny systémy zkoušely a ověřovaly, než bylo možné zahájit posílání krásně barevných snímků rychleji než dříve. Celý systém EDRS bude tvořit několik družic na geostacionární dráze, které se pomocí laserů spojí s družicemi na nižších drahách, přijmou jejich data a pošlou je do pozemních středisek. První článek (EDRS-A) již ve vesmíru úspěšně funguje – je součástí družice Eutelsat 9B, která se do vesmíru dostala v lednu 2016.

Perfektní bezoblačná Evropa z družice Sentinel 2A

Oblačnost je přirozenou součástí atmosféry, ale když chcete snímkovat Zemi z oběžné dráhy, velmi často Vám budou mraky překážet, protože zakrývají výhled na povrch. Stejný problém řeší i specialisté, kteří pracují s daty z družice Sentinel 2A. Nabízí se pochopitelně možnost, jak tento problém vyřešit – mraky se pohybují a pokaždé zakrývají jiné místo. Stačí tedy v počítači fotky stejného místa spojit a využít pouze výřezy, kde mraky nejsou. To může fungovat v malém měřítku, ale při rozměrech Evropy už musí pomoci počítače.

Praskající led pohledem evropských Ochránců

Sentinel-2 a vizualizace jeho snímkování

Evropské satelity Sentinel mají široké využití, které se velmi těsně dotýká života běžných lidí. Sentinel můžeme do češtiny přeložit jako Ochránce a právě tuhle roli satelit plní. Pro nejnovější příběh se musíme vypravit až k nejjižnějšímu kontinentu – k ledem pokryté Antarktidě. Když totiž vědci objevili velkou prasklinu v ledovém příkrovu blízko výzkumné stanice Halley VI, odborníci sáhli po datech z družic Sentinel 1 a Sentinel 2. S pomocí aktuálních a hlavně mimořádně přesných informací mohli specialisté rozhodnout o dočasném uzavření této stanice. Dnes Vás seznámíme s dalším příběhem z nepravidelného seriálu Kosmonautika pomáhá.

Kosmotýdeník 156. díl (7.9. – 13.9.2015)

Vítám vás u dalšího vydání Kosmotýdeníku, který přináší to, co přineslo právě uplynulých sedm dní v kosmonautice. Ani tentokrát tomu nebude jinak. Podíváme se na události, které formovaly tento týden ve vesmíru. Nejdříve zamíříme na Kourou, kde odstartovaly dva nové satelity navigačního systému Galileo. Navštívíme kazašské stepi, kde přistála návštěvnická expedice, která byla součástí Mezinárodní kosmické stanice. Následně se zaměříme na obhlídku našich vyslanců po Sluneční soustavě. Navštívíme vozítko Curiosity a sondy Maven, podíváme se na nové fotky ze sondy New Horizons a podrobněji nahlédneme na povrch trpasličí planety Ceres. To však není vše. Přeji příjemné čtení a hezký zbytek neděle.

K čemu je nám Sentinel 2?

Tuto otázku si možná u různých družic klade více lidí. Nejen Evropská kosmická agentura, se proto snaží vysvětlovat veřejnosti význam a přínos jejích satelitů. nejinak je tomu i v případě snímkovací družice Sentinel 2, kterou na nízkou oběžnou dráhu vynesla 23. června raketa Vega – viz náš článek. V tříminutovém videu najdete stručné vysvětlení významu tohoto satelitu. Video je vyvedeno v povedeném kresleném stylu a k jeho pochopení není potřeba ani příliš rozumět cizím jazykům.

OBRAZEM: Vega rozzářila noční oblohu

V tomto článku nebude řeč o nejjasnější hvězdě ze souhvězdí Lyry, ale o nejslabší raketě, kterou má momentálně Evropská kosmická agentura k dispozici. Třicet metrů vysoký nosič, jehož první tři stupně tvoří motory na tuhá paliva absolvoval dnes již pátý úspěšný start. Ve 3:52 našeho času se zažehl motor P80 na prvním stupni a ozářil tak startovní rampu kosmodromu v Kourou. Vega i na pátý pokus úspěšně splnila svůj úkol a dopravila náklad na oběžnou dráhu – tentokrát šlo o snímkovací družici Sentinel-2A. V tomto článku najdete záznam startu i několik povedených fotografií.