Štítek ‘Pro začátečníky’

Druhy oběžných drah

Na našem webu jsme před sedmi lety vydali článek, který se věnoval představení základních druhů oběžných drah. Když nyní na webu Evropské kosmické agentury vyšel článek na podobné téma, tak jsme se v redakci zamysleli, zda by nestálo za to se k tomuto tématu vrátit. Přece jen před sedmi lety četlo náš web podstatně méně lidí než dnes a noví čtenáři dnes nebudou listovat sedm let zpátky. Jedinou možností je vyhledávání, ale to také nevyužívá každý. Nakonec jsme si tedy řekli, že nic nezkazíme s tím, když na našem webu vydáme lehce edukační článek, který bude překladem textu vydaného na webu ESA. Jako vždy ale hned na začátek uvedu, že tento typ článků cílí hlavně na nováčky v oboru. Jako vždy tedy poprosím zkušenější čtenáře, aby přimhouřili oko nad případným zjednodušením v zájmu srozumitelnějšího výkladu.

Specifický impuls není nepochopitelný strašák

Začátečníci v kosmonautice to mají těžké. Když chtějí do oboru proniknout trochu hlouběji, musí se probrat spoustou složitých definic a termínů, které dokáží snadno zamotat hlavu. Když už nešťastník pochopí jak se to má s těmi apsidami, jak se liší retrográdní dráha od prográdní, vyskočí na něj specifický impuls, u kterého najednou není jasné jak jej uchopit. Další zavaření mozkových závitů se spolehlivě dostaví, když čtenář pozná, že se tento údaj nejčastěji uvádí v sekundách, což je jednotka, kterou by u motoru čekal jen málokdo. Rozhodli jsme se proto vydat nový díl našeho nepravidelného seriálu Pro začátečníky, který se snaží vysvětlovat srozumitelným a názorným jazykem všechna složitá zákoutí kosmonautiky. Dnes si v něm posvítíme právě na záhadně se tvářící specifický impuls. Nenechte se zmást rovnicemi v úvodním obrázku – článek bude mnohem lépe pochopitelný.

Raketové počítání snadno a rychle

Tenhle článek možná nepotěší naše školou povinné čtenáře – školní rok už skoro končí, prázdniny klepou na dveře a najednou tu je článek, jehož náplní bude matematika a výpočty. Ale neskládejte zbraně – kosmonautika je jako každá jiná přírodní věda postavená na pevných základech matematiky a kdo chce do jejích tajů proniknout hlouběji, ten se jejím výpočtovým zákoutím nevyhne. Na druhou stranu chápeme, že ne každý má na matematiku buňky a proto se budeme snažit, aby byly všechny výpočty důkladně vysvětlené. Tento článek je totiž součástí našeho nepravidelného seriálu „Pro začátečníky“, který se srozumitelnou formou snaží vysvětlit základy kosmonautiky. Pokud tedy chcete vědět, jak se počítá rychlost spalin, které upouští trysku raketového motoru, nebo co označuje zkratka TWR, čtěte dál.

Co je to trpasličí planeta a barycentrum?

Náš dnešní článek míří hlavně na fanoušky kosmonautiky, kteří teprve sbírají své první zkušenosti v tomto oboru a rádi by pochopili některé základní pojmy, které s lety do vesmíru souvisí. Dnes se podíváme na dvě videa v angličtině, která přehledně vysvětlují dva termíny, které se velmi často skloňují, pokud hovoříme o Plutu. Pluto je trpasličí planeta, jejíž barycentrum leží mimo jeho povrch. Jak si ale máme vysvětlit pojmy trpasličí planeta, nebo barycentrum? První neznámý výraz nám osvětlí kreslené video z dílny NASA, druhý termín vysvětlí video od Evropské kosmické agentury – v tomto případě navíc půjde o pokus, který si můžete sami vyzkoušet.

O čem si ve SpaceX povídají před startem?

GS? Go! LD? LD is go! LDA? Go! Každý, kdo sleduje živé přenosy startů raket Falcon musel tyto průpovídky minimálně jednou slyšet. Před každým startem totiž probíhá hlasování známé jako „Go/No go poll“, kdy se postupně kontroluje připravenost jednotlivých složek nutných pro start. V dnešním krátkém článku Vám přinášíme kompletní vysvětlení těchto zkratek. Uznávám, že ačkoliv je tento příspěvek řazený do seriálu Pro začátečníky, který má usnadnit chápání kosmoanutiky právě nováčkům, je tohle spíš taková třešnička na dortu pro zaryté fanoušky.

Srozumitelné vysvětlení kosmonautických zkratek

FH odstartuje z CCAFS a po MECO, provede RTLS, nebo přistane na ASDS JRTI. Tedy pokud bude mít dostatečné delta-v – tedy pokud bude mít v nádržích dost LOXRP-1. Těžko srozumitelné sdělení, že? Kosmonautika má tolik různých zkratek, že se v nich stěží orientuje i člověk, který se v oboru již nějaký čas pochybuje. začátečníci to mají těžké a do tajů zkratek pronikají postupně. I proto vznikl tento článek, který má alespoň trochu pomoci s orientací ve světě kosmoanutických zkratek. Dnes bude řeč hlavně o těch, které nějakým způsobem souvisí s firmou SpaceX.

Snadný výpočet změny sklonu dráhy

Po kratší přestávce opět přichází další díl našeho nepravidelného seriálu, který se snaží přehledným způsobem ukázat, že výpočty v kosmonautice nemusí být nepochopitelné a že je možné do nich proniknout docela snadno. Matematika je pro mnoho žáků a studentů nepříjemný předmět, proto se náš seriál snaží všechny potřebné údaje vysvětlit srozumitelně, aby obsahu porozuměli i ti, kdo si s čísly obvykle moc netykají. Dnes se zaměříme na změnu sklonu oběžné dráhy.

Měníme přehledně rychlost na oběžné dráze

Minulý článek o výpočtu rychlosti družice na oběžné dráze kosmického tělesa sklidil u čtenářů docela velký úspěch. Není se co divit, kosmonautika je obor, který se matematice vyhnout nemůže. Přesto může být, především pro některé nováčky v oboru, docela komplikované do tohoto rozjetého vlaku naskočit. Dnes proto přichází další díl našeho seriálu, který cílí právě na nové zájemce o kosmonautiku. Zaměříme se na změnu rychlosti na oběžné dráze a stejně jako v minulých dílech, i tentokrát budeme všechno vysvětlovat pomalu a názorně.

Rychlost na oběžné dráze – snadno a přehledně

Kosmonautika je krásný obor, to my všichni, kdo se o ni zajímáme, dobře víme. Jenže nalijme si čistého vína – dříve nebo později nás láska k tomuto oboru zavede do fáze, která se velmi přibližuje matematice. Není se co divit – kosmonautika je exaktní věda plná výpočtů a úplně se jim vyhnout nemůžeme. Jenže jak se v těch vzorečcích orientovat? Matematika není obor, který by milovala většina populace, sám jsem toho zářným příkladem. Přesto si ukážeme, že matematika v kosmonautice nemusí být vůbec složitá a nepochopitelná. Náš nepravidelný seriál je zaměřený především na ty, kdo si nejsou v matematice příliš jistí a proto budeme všechno vysvětlovat názorně.

Číselná označení raket – srozumitelně a přehledně

Znáte to, když v nějakém oboru začínáte, připadají vám všechny termíny a výrazy cizí a nesrozumitelné. Začátečníkům dá hodně práce prokousat se přes tohle nepříjemné období a osvojit si alespoň ty nejnutnější základy. I dnes proto přichází článek zaměřený na čtenáře, kteří si ke kosmonautice teprve hledají svou cestu. Tentokrát naťukneme tajemně vypadající číselné kódy, kterými se označují jednotlivé typy nosných raket. Pro nezasvěcenou osobu mohou označení jako Atlas V 401, Delta IV Medium+ (5,4), nebo Angara A5 vypadat jako nerozluštitelná vojenská šifra a přitom je její dekódování velmi jednoduché. A právě o těchto označeních bude pojednávat dnešní článek.