Druhý týden nového roku přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí, které si tradičně shrneme v Kosmotýdeníku. V hlavním tématu se zaměříme na náklady, které budou vyneseny v rámci mise Twilight, mezi kterými je nejzajímavější teleskop Pandora od NASA. Zaměříme se také na přípravu nové stanice Vast a vynechat nepůjde ani dění kolem dřívějšího návratu mise Crew-11 z ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Kosmické firmy dvou milionářů – Elona Muska a Jeffa Bezose, tedy SpaceX a Blue Origin se pomalu, ale jistě připravují na nástup svých těžkých raketových nosičů – SpaceX chystá plně znovupoužitelnou sestavu Super Heavy / Starship, Blue Origin zase pracuje na raketě New Glenn, která bude jen o něco slabší než Falcon Heavy a její první stupeň má být znovupoužitelný. Pro sestavování a odpalování těchto raket potřebují obě firmy odpovídající zázemí a soudě podle stavebního ruchu na jejich pozemcích se dá usuzovat, že to berou opravdu vážně.
Evropský systém EDRS–SpaceDataHighway začal s pravidelným přenášením snímků ze sondy Sentinel-2A na Zemi. Jde o poslední ze čtyř Zemi snímkujících družic, která vstoupila pod křídla programu EDRS. Trvalo to několik měsíců, kdy se všechny systémy zkoušely a ověřovaly, než bylo možné zahájit posílání krásně barevných snímků rychleji než dříve. Celý systém EDRS bude tvořit několik družic na geostacionární dráze, které se pomocí laserů spojí s družicemi na nižších drahách, přijmou jejich data a pošlou je do pozemních středisek. První článek (EDRS-A) již ve vesmíru úspěšně funguje – je součástí družice Eutelsat 9B, která se do vesmíru dostala v lednu 2016.
Konec roku bývá obdobím bilancování a rekapitulací. Náš web není výjimku a v těchto dnech Vám proto budeme častěji přinášet články, které hodnotí rok 2017, který se pomalu chýlí ke konci. Dnes jsme si pro Vás připravili článek, který má na svědomí Evropská kosmická agentura. Ta totiž na svém webu zveřejnila 23 fotografií, které z jejího pohledu nejlépe shrnují právě končící rok. Jelikož jde o fotky opravdu povedené a jelikož je naše země součástí ESA, rozhodli jsme se fotky převzít do našeho článku a doplnit je do češtiny přeloženými popisky.
Po březnu 2017 má historie kosmonautiky několik čerstvě natištěných stránek. Popisují start rakety s již jednou letěným prvním stupněm. Aby toho nebylo málo, tak tento stupeň nejenže úspěšně pracoval, ale zvládl podruhé přistát na mořské plošině. V březnovém vydání Vesmírných výzev se této události autor Dušan Majer rozhodně musí věnovat. Dále se budete moci pokochat efektními záběry z výstupu astronautů do volného prostoru a startu družice pro monitorování Země, Sentinel 2B. Závěr patří novinkám okolo budoucí superrakety New Glenn.
Dnes velmi brzy ráno se k obloze vydala nejslabší evropská raketa – Vega. její devátý start měl za úkol vynést na polární dráhu evropskou družici Sentinel 2B určenou ke snímkování Země. Jako obvykle bylo kolem rampy umístěno mnoho automatických fotoaparátů, které při startu začaly fotit podívanou, kterou člověk z takové blízkosti nemůže vidět. Evropská kosmická agentura se pár hodin po startu fotkami pochlubila na svém Flickru a protože jde o snímky skutečně povedené, rozhodli jsme se, že Vám je zprostředkujeme v našem článku.
Rodina evropských družic Sentinel, které sledují Zemi by se již brzy měla dočkat posily. Na jihoamerickém kosmodromu v Kourou stojí na startovní rampě raketa Vega, která pod svým aerodynamickým krytem ukrývá téměř tunu vážící družici Sentinel 2B. Ta se usadí na polární oběžné dráze kolem naší planety a bude obíhat přesně na druhé straně oběžné dráhy své sesterské družice Seninel 2A. Díky tomu, že jsou obě družice prakticky identické, bude možné sbírat data rychleji. Satelity totiž častěji přeletí nad každým sledovaným místem.
Pokud se nic nepokazí, měla by se 7. března ve 2:49 našeho času vydat k obloze nejslabší evropská raketa Vega. Poletí na polární dráhu, kde uvolní evropskou družici Sentinel 2B. Ta se s pomocí vlastních motorů usadí na identické dráze, jako její sesterská sonda Sentinel 2A vypuštěná v červnu 2015. Oba satelity bude na oběžné dráze dělit 180°, takže společnými silami dokáží pokrýt každé místo světa jednou za pět dní. Řada Sentinel 2 spoléhá na mimořádně kvalitní snímkovací aparaturu, která pracuje se 13 spektry. Snímky mají šířku záběru 290 kilometrů a dají se uplatnit v mnoha oborech – zemědělci s jejich pomocí mohou předvídat úrodu, lesníci sledovat změny v zalesněnosti velkých území, záchranářům se hodí při povodních, nebo sesuvech půdy.
Další týden máme za sebou a výhodou internetu je, že o svou pravidelnou dávku informací nepřijdete ani přes sněhovou kalamitu, která v těchto dnech zasáhla Českou republiku. Hlavním tématem bude tajná zakázka pro málo využívanou soukromou raketu, ale kromě toho se podíváme i na několik krátkých témat. Vynechat nemůžeme třeba úspěšné dokončení přístupových pater v montážní hale VAB, nebo přípravu na další zásobovací misi lodi Cygnus k Mezinárodní vesmírné stanici. Chybět nebudou ani tradiční rubriky Snímek týdne a Video týdne, které se tentokrát vybíraly hodně složitě, protože konkurence nebyla malá.
Připravujete nedělní oběd? To je krom jeho konzumování také čas, na vydání aktuálního dílu Kosmotýdeníku. Co přinesla kosmonautika a vesmír za uplynulých 168 hodin? Třeba to, že se objevila zajímavá studie o podpovrchovém oceánu trpasličí planety Pluto, který jako nejvěrohodnější vysvětlení řeší některé záhady známého srdíčka na Plutu. Podíváme se ale také na úterní start čínského komunikačního satelitu, který má zajímavé poslání. Nevynecháme dění v Rusku, ani snímek, či video týdne. Přeji vám pěkné nedělní poledne, dobrou chuť a příjemné čtení.
