Mohlo by se zdát, že po problémech popsaných v minulém díle, kterými prošel projekt rentgenové kosmické observatoře Spektr-RG, nastal v 90. letech klid. Ale opak byl pravdou. Projekt se začal výrazně prodražovat a nabíral stále větší zpoždění. Opakovaně dokonce balancoval na hraně úplného opuštění. Nakonec však i díky úpravě původních plánů, které mezitím stihly zastarat, přečkal všechny komplikace. Observatoř dostala jinou družicovou platformu a změnily se i palubní vědecké přístroje.
Kosmická observatoř Spektr-RG je vybavena dvojící dalekohledů pro pozorování v rentgenové oblasti elektromagnetického spektra od 0,3 do 30 keV. V poslední době o ní ale slyšíme kvůli tomu, jak její provoz ovlivňuje probíhající válečný konflikt na Ukrajině. V tomto díle se ale vrátíme o několik desítek let zpátky, abychom si popsali dlouhou a složitou cestu k tomuto projektu.
Vývoj chladniček/mrazáků MELFI (Minus Eighty Degree Laboratory Freezer for ISS), které se nacházejí na Mezinárodní kosmické stanici, nebyl jednoduchý. Bylo totiž potřeba splnit celou řadu požadavků. Nakonec se to ale podařilo a výsledkem jsou tři exempláře, které představují kritickou podpůrnou infrastrukturu pro mnoho biologických a fyziologických experimentů.
9. dubna provedla sonda Juno svůj 41. průlet nejnižším bodem své dráhy kolem Jupiteru a její kamera JunoCam během této fáze zachytila, co by viděl člověk, který by se na sondě v danou chvíli nacházel. O zpracování dat do snímků a následně i do animované sekvence se postarala amatérka Andrea Luck, jelikož projekt JunoCam cílí právě na zájemce z řad veřejnosti, kteří si chtějí vyzkoušet zpracování skutečných vědeckých dat. Jupiter je s průměrem zhruba 140 000 kilometrů největší planetou Sluneční soustavy. V okamžiku maximálního přiblížení se sonda Jun dostala na vzdálenost pouze 3 300 kilometrů nad vrcholky barevných jupiterových mraků. V té chvíli si to díky zákonům orbitální mechaniky uháněla rychlostí přibližně 210 000 km/h vůči planetě.
Květnové Vesmírné výzvy zahájíme důležitou událostí z pilotované kosmonautiky. Dlouho očekávaná testovací mise Starlineru se konečně uskutečnila. Pro české fanoušky kosmonautiky je určitě zajímavá druhá reportáž ze startu cubesatu Planetum-1. Na palubě je kromě mnoha přístrojů i malá postavička Hurvínka. V další reportáži se podíváme na návrat mise Crew-3. Následuje první pokus o zachycení 1. stupně rakety Electron. Na závěr vás čekají starty Tianzhou 4 a družic Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Rubrika Aktuální dění, Foto a video 
Štítky: Crew Dragon, Crew-3, Electron, Planetum-1, SpaceX, Starliner, Starlink, Tianzhou 4, Vesmírné výzvy 
Biologické experimenty prováděné na ISS, ale i odebrané lékařské vzorky musí být uchovávány za nízkých teplot, aby nedošlo k jejich znehodnocení. Jak to ale udělat, když se tyto citlivé materiály mají na Zemi vracet až po nějaké době? Ke slovu přichází speciální chladicí/mrazicí boxy, ve kterých je možné tyto vzorky bezpečně uskladnit. Na ISS bychom našli takových zařízení několik, ale bezkonkurenčně největší objem nabízí evropské chladničky/mrazáky MELFI.
Zatmění Měsíce, ke kterému došlo v noci z 15. na 16. května zaujalo mnoho lidí, ale jelikož šlo o astronomický jev, bylo to mimo naše kosmonautické zaměření. Dnes se však k této události vrátíme, protože ačkoliv fotek a videí ze zatmění bylo mnoho, žádný pozorovatel nemohl nasnímat tento jev z úhlu, z jakého jej viděla sonda Lucy. Ta se totiž v době zatmění nacházela ve vzdálenosti zhruba 100 milionů kilometrů od Země – to pro lepší představu zhruba odpovídá 2/3 vzdálenosti Země od Slunce. Sonda využila svou nejpodrobnější kameru L’LORRI, která je vybavena teleobjektivem, aby zaznamenala, jak naše planeta vrhla na Měsíc svůj stín.
Na Mezinárodní kosmické stanici ISS probíhá v každém okamžiku celá řada vědeckých experimentů. Ty by se ale nemohly uskutečnit bez nejrůznějších zařízení, ve kterých mohou experimenty probíhat. Jedním z důležitých systémů, které umožňují výzkum, jsou všestranné evropské inkubátory KUBIK, které slouží především biologickému výzkumu. Ačkoliv disponují pouze jednoduchou elektronikou, nabízí flexibilní vnitřní uspořádání, ve kterém nechybí ani možnost využití malé odstředivky.
Rubrika Foto a video, Technologie Štítky: biologie, ESA, inkubátor, Kubik, věda na ISS, Vesmírná technika 
Po staletí vzhlížejí lidé k rudé planetě s nadějí, že na ní naleznou život. Prvotní nadšení ovšem vystřídalo vystřízlivění. Původní fotografie v nízkém rozlišení ze sond ukázaly něco jiného. Rudý, prašný a zdánlivě mrtvý svět. Bylo to vlastně zklamání, protože očekávaná senzace nepřišla. Čím jsme však zdokonalovali naše přístroje, tím více jsme začali tamním podmínkám rozumět, a vysvitla opět naděje, že tam dole by skutečně někde mohl být mimozemský život. Rozhodli jsme se to zjistit a vyslali na povrch vozítka, která brázdí zpustlou krajinou a hledají důkazy o tom, že tyto pustiny byly dříve jezera a koryta řek.
Marsovský vrtulník Ingenuity se 19. dubna roku 2021 stal prvním vrtulovým strojem, který vzlétl na jiné planetě, než je Země. Během své dosavadní mise zaznamenal 28 letů, při kterých dokázal překonat i ty nejoptimističtější odhady, a několikrát také posunul vlastní rekordy. V současné době přichází do jeho oblasti marsovská zima, a tak jsou jeho lety dočasně přerušeny.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
19. června 2022 
