sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-172)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Energy

Společnost Energy získala kontrakt od amerického letectva na studium přenosu vesmírné solární energie do vojenských zařízení, čímž oživuje koncept studovaný před dvěma desetiletími.

Space42

V roce 2025 pomohly systémy Space42 zachránit více než 660 životů při 25 nouzových událostech, od zemětřesení v Myanmaru, Nepálu a Turecku až po cyklóny v Mosambiku a záplavy v Nigérii. V každém případě rozdíl mezi přijatými daty a poskytnutou pomocí pramenil ze spolupráce mezi propojením, pozorováním a reakcí.

Nayuta Space

Čínský komerční startup Nayuta Space zabývající se vypouštěním raket Nayuta Space dokončil po sobě jdoucí kola financování Pre-A na podporu vývoje svého nekonvenčního konceptu rakety Xuanniao-R.

Eutelsat

Francouzský družicový operátor Eutelsat a indický poskytovatel námořních služeb Station Satcom podepsali víceletou dohodu o rozšíření služeb OneWeb LEO, které vlastní Eutelsat, pro flotilu Satcomu.

Autonomní plavidla

Rostoucí tlak na zabezpečení strategických vod vede k poptávce po důslednějším monitorování podmořské aktivity, což vytváří příležitosti pro autonomní plavidla připojená k družicím, která mohou sledovat oblasti mimo dosah vesmírných senzorů.

Eycore

Polská kosmická společnost Eycore vypustila družici Eycore-1. Družici je určena pro pozorování Země s technologií radaru se syntetickou aperturou (SAR) od této společnosti. Start rakety Falcon 9 z vesmírné základny Vandenberg.

Interlune

Interlune, startup s plány na získávání helia-3 z Měsíce, získal kontrakt od NASA na vývoj nákladu pro testování způsobů extrakce tohoto cenného izotopu z lunárního regolitu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Foto a video, Technologie

Vesmírná technika: Evropská účast na Hubbleově teleskopu

Ačkoliv většina lidí má legendární Hubbleův kosmický dalekohled spojený s NASA a americkými raketoplány, faktem je, že na jeho vývoji, stavbě a provozu se nezanedbatelnou měrou podíleli také experti z Evropské kosmické agentury ESA. Dnešní díl Vesmírné techniky z minisérie věnované Hubbleovu teleskopu, se proto zaměří právě na evropský podíl v celém projektu s hlavním důrazem na kameru FOC (Faint Object Camera).

VV_2023_04

Vesmírné výzvy – duben 2023

Největší událostí dubnové kosmonautiky byl bezesporu start Super Heavy Starship. Věnuje se mu první reportáž těchto Vesmírných výzev. Dále nás čeká jedno evropské želízko v ohni a sice sonda JUICE, která se vydala směrem k Jupiteru. Pak se podíváme na bohužel neúspěšné přistání lunárního landeru HAKUTO-R. Následovat bude představení posádky mise Artemis II. Na ISS se uskutečnily dvě vesmírné procházky, jedna ruská a jedna americko-arabská. Další reportáže ukáží starty misí Tranche 0 L1, Intelsat 40e, O3b mPOWER, Transporter 7 a dvou Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

VT_2023_17

Vesmírná technika: Finalizace projektu teleskopu LST

V průběhu 70. let 20. století byl projekt Velkého kosmického dalekohledu LST několikrát revidován. Vzhledem k postupnému bobtnání nákladů na jeho vývoj bylo rozhodnuto o zmenšení průměru jeho primárního zrcadla a vyškrtnuty byly i náročné servisní mise, při kterých by se dalekohled vracel na Zemi. Změn však bylo mnohem více – přibylo systémů, které je možné opravovat na oběžné dráze, a změnil se i počet vědeckých přístrojů. Projekt LST se tak stále více přibližoval designu, který známe u Hubbleova teleskopu.

VT_2023_16

Vesmírná technika: Aktualizovaná varianta teleskopu LST a režimy jeho oprav

Návrh velké kosmické observatoře LST (Large Space Telescope) se v průběhu času měnil. Tyto změny byly vynuceny nejen rychlým pokrokem v kosmické technice, nově získanými zkušenostmi, ale také větším množstvím informací o v té době vyvíjeném, kosmickém raketoplánu, který měl být využit jak pro vynášení, tak i údržbu dalekohledu. Počítalo se také s tím, že by raketoplán vozil teleskop na Zemi k pravidelné generální údržbě.

Vesmírná technika: Konstrukce a servisovatelnost teleskopu LST

Legendární Hubbleův kosmický teleskop má své kořeny v návrhu telekopu LST (Large Space Telescope), jehož základy byly položeny komplexní studií z roku 1972. V ní byly velmi podrobně popsány například jednotlivé moduly tvořící teleskop, ale experti rozpracovali také různé možnosti servisovatelnosti tohoto velkého kosmického teleskopu – ať už by opravy a modernizace probíhaly na oběžné dráze, nebo na Zemi.

VT_2023_14

Vesmírná technika: Návrh teleskopu LST – předobrazu Hubbleova teleskopu

Návrh teleskopu LST (Large Space Telescope) se v roce 1972 dočkal dokončení vývojové fáze A, která představila předběžný design dalekohledu, časový a finanční plán jeho stavby a identifikovala také nutné kritické technologie. Projekt LST položil základy, na kterých později vznikl legendární Hubbleův teleskop – kromě rozměrů se oba projekty podobaly i preferovaným použitím amerického raketoplánu, který neměl sloužit jen pro vynesení teleskopu, ale i pro jeho opravy a modernizační úpravy. U LST se však analyzovaly také možnosti záložního řešení v podobě vynesení nosnou raketou Titan 3E.

VT_2023_13

Vesmírná technika: Large Space Telescope, předobraz Hubbleova teleskopu

V rámci vývoje se experti i přes značné komplikace postupně propracovali k návrhu Velkého kosmického dalekohledu, který se tak i jmenoval – Large Space Telescope (LST). Klacky pod nohy však tentokrát ani tak neházela technika jako spíše finance, konkrétně jejich nedostatek. Přes tyto komplikace se však i přesto podařilo tuto atraktivní myšlenku prosadit a studie vytvořené pro projekt LST tak v zásadě položily základy, na kterých později vyrostl nám dobře známý Hubbleův kosmický teleskop.

VV_2023_03

Vesmírné výzvy – březen 2023

Březnové Vesmírné výzvy zahájíme představením skafandrů AxEMU. Pak se podíváme na dvě neúspěšné premiéry a sice start první rakety Terran 1, jejíž převážná část byla vytištěna na 3D tiskárně a start první rakety H3. V dalších dvou reportážích vyměníme posádky v západním segmentu ISS pomocí misí Crew-5 a Crew-6. Po Kosmonautice v kostce bude následovat návrat poškozené lodi Sojuz MS-22. Potom se zásobovací loď CRS-27 vydá k ISS. Následuje start družic SES-18 a SES-19. Závěr bude patřit startům kosmických konstelací, konkrétně OneWeb F17 a čtyř Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

VT_2023_12

Vesmírná technika: Slepé uličky projektů kosmických teleskopů LOT a MOT

Vědci, kteří již mohli vycházet z technického pokroku na poli kosmické techniky, začali tyto nově nabyté poznatky integrovat do nových smělých plánů. Došlo samozřejmě i na velké kosmické teleskopy, u kterých se počítalo s návštěvami astronautů za účelem oprav či modernizace. Ve hře byla také možnost připojování teleskopu ke kosmické stanice MORL, na které by se astronauti postarali o servis kosmické observatoře. Nakonec se však tyto projekty nerealizovaly. Přesto sehrály důležitou roli na cestě vstříc Hubbleovu kosmickému teleskopu.

VT_2023_11

Vesmírná technika: První kosmické teleskopy

Po prvních teoretických studiích věnovaných astronomickým observatořím v kosmickém prostoru, kterým jsme se věnovali v minulém díle, se nyní dostáváme k realizaci prvních vlaštovek. NASA plánovala i větší kosmické observatoře, ale nejprve si chtěla všechny základní principy vyzkoušet na menších observatořích z programu OAO (pro více informací doporučujeme díl Vesmírné techniky ze 31. prosince 2021). Společně s jejich přípravou probíhal vývoj i dalších nezbytných součástí kosmických observatoří a zajištění jejich misí.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.