Archiv rubriky ‘Foto a video’

Plnění zásob do lodi Cygnus

Letos 3. prosince by se měla do vesmíru vydat čtvrtá zásobovací loď Cygnus. Bude to více než rok poté, co cesta minulé lodi skončila v plamenech jen pár desítek metrů nad startovní rampou. O prosincový start se postará osvědčená raketa Atlas V, která dočasně nahradí nosiče Antares, které momentálně prochází přestavbou na nový typ motorů. Technici již začali plnit útroby lodi prvními zásobami. Tento proces bude pokračovat během příštího měsíce, až se nakonec bude v útrobách lodi ukrývat tři a půl tuny nákladu.

Jak přesně funguje vrták u Curiosity?

Možná Vás to už také napadlo – vozítko Curiosity disponuje vrtákem pro odběr vzorků v hloubce několika centimetrů pod povrchem kamenů. Jak ale tento systém funguje? Je to obdoba běžné vrtačky? Video z YouTube kanálu SmarterEveryDay nám ukáže, jak pracuje nejen samotná vrtačka, ale i to, jaká je další cesta odvrtaného materiálu. A pozor – podíváme se do JPL, kde si hýčkají technologický demonstrátor roveru, na kterém např. zkouší nové programy, než je pošlou na Curiosity. Tohle zařízení se oficiálně jmenuje VSTB (Vehicle System Test Bed, ale pracovníci mu říkají “Maggie” – Markétka.

Věda z ISS – vliv stavu beztíže na mozek

Na našem blogu jsme Vám již dvakrát přinesli krátké články věnované pravidelné sérii videí StationLIFE. Tato videa vychází každý měsíc a přehlednou formou rekapitulují vědecké experimenty, kterým se věnuje posádka na Mezinárodní vesmírné stanici. Minulý měsíc jsme tuto sérii přerušili, ale nyní to napravíme. V dnešním článku se podíváme na vynechaný díl o biologiii ze září i na na aktuální říjnové video, které se věnuje změnám, kterými prochází lidský mozek ve stavu beztíže.

Krásy modré planety – 30. díl

Od vydání posledního dílu Krás modré planety uplynulo už více než čtvrt roku. Po celou dobu se na tento seriál bohužel nedostalo – stále se dělo mnoho zajímavých událostí, které nesnesly odklad a proto se články nasazovaly do systému prioritně. Nyní ale přichází čas, na který se těšili všichni, kdo mají rádi naše kochací články. Přinášíme Vám opět dvacet povedených snímků, které ukazují naši rodnou planetu zachycenou z výšky 400 kilometrů. Autorem všech fotek v tomto článku je americký astronaut Scott Kelly, který momentálně na ISS pobývá v rámci roční mise.

Audiovizuální pohlazení od Scotta Kellyho

Scott Kelly se včera stal rekordmanem – překonal totiž rekord amerických astronautů v délce kumulativního pobytu na oběžné dráze, kterou zatím držel jeho kolega Mike Fincke s hodnotou 382 dní. Pokud se Scott vrátí 2. března příštího roku, jak je plánováno, bude mít na svém kontě 522 dní (viz. náhledový obrázek tohoto článku). Při této příležitosti vzniklo video, které rekapituluje jeho misi. Ale nejde o nic obyčejného – autoři si na díle dali záležet, takže nakonec vznikl mimořádně povedený videoklip ke skladbě Speed of sound (rychlost zvuku) od skupiny Coldplay. Věřím, že zhlédnutí tohoto videa rozhodně nebudete litovat. Autorům se podařilo perfektně sladit obrazovou a zvukovou služku, takže výsledek působí téměř magicky.

Enceladus odhalil svůj působivý povrch

Jak jsme Vás informovali již včera, americká sonda Cassini prolétla 14. října kolem saturnova ledového měsíce Enceladus. Prosvištěla 1839 kilometrů nad jeho povrchem a svou pozornost zaměřila hlavně na severní pól tohoto měsíce. Ten byl nyní dobře osvětlený slunečními paprsky, což je velká změna proti prvním rokům služby sondy Cassini, kdy byla tato oblast utopená ve tmě. Fotky, které Vám nyní přinášíme, ukazují, že severní pól je zřejmě nějakým způsobem geologicky aktivní – naznačují to poměrně rozsáhlé rýhy a praskliny, které se nezřídka táhnou i přes krátery. Odborníci, kteří analyzují data ze sondy Cassini tak dostali další příděl zajímavých dat na zkoumání.

Startuje videoseriál Kritické momenty kosmonautiky

Velmi nás těší, že dnes můžeme dostát dalšímu slibu, který jsme Vám dali. Jak jsme již slibovali, v článku, který oznamoval vydání knihy Kritické momenty kosmonautiky, jejímž autorem je Ondřej Šamárek (a kterou vřele doporučuji ke koupi), připravili jsme pro diváky i seriál na Streamu se stejným názvem a tématem. Úkolem seriálu je ukázat divákům chvíle, kdy šlo kosmonautům o život – nejen notoricky proslulé havárie, ale i méně známé události, u kterých nechybělo mnoho a mohly skončit tragicky.

Tři malé měsíce Pluta

Když se řekne New Horizons, každému se vybaví Pluto, někteří doplní, že tahle sonda snímkovala i největší měsíc Charon. Ale co zbylé měsíce? I na ně sonda pohlédla svými kamerami, ale jelikož jde o malá tělesa, která navíc obíhají relativně daleko od Pluta, bylo už předem jasné, že není možné pořídit mimořádně detailní fotky. Sonda proto zaměřila svou hlavní pozornost na Pluto a Charon. V dnešním článku Vám přinášíme doposud nejlepší snímky tří malých měsíců, které jsou momentálně k dispozici (na náhledové fotce ještě navíc vidíme odděleně měsíc Nix). Je možné, že se časem dočkáme ještě lepších snímků s více detaily, ale nemělo by jít o nic přelomového. Možná si říkáte, kam se poděl Kerberos. Tento měsíček sonda fotila ze všech nejméně a zatím jsme se nedočkali jeho fotek.

Šumivá tableta ve stavu beztíže

Vodu potkáváme na každém kroku a tak ji často pohříchu bereme jako obyčejnou věc, nad kterou se není potřeba nijak pozastavovat, protože je pro nás samozřejmá. Ne, nebojte se, náš portál se nezačíná stáčet ekologickým směrem, úvodní věta chtěla jen nastínit, že když se na známou věc podíváme ve stavu beztíže (nebo přesněji mikrogravitace), vypadá najednou úplně jinak. Vodě ve stavu beztíže už bylo věnováno mnoho videí (na úvodní fotce André Kuipers) – experimentoval s ní třeba i Chris Hadfield, ale video od Scotta Kellyho, které Vám ukážeme nyní je zajímavé hned z několika důvodů – jednak bylo natočeno v ultravysokém rozlišení 4K a navíc v něm uvidíte vodní kuličku v hodně velkých detailech. Spatříte, jak probíhá barvení takové vody, nebo jak se v takové kouli chová vložená šumivá tableta. “Prachobyčejná voda” vám pak najednou začne připadat mnohem zajímavější.

BepiColombo na vlastní oči

V neděli 4. října proběhl v technologickém centru Evropské kosmické agentury den otevřených dveří, na který se vypravili i členové naší redakce. O vlastní návštěvě připravujeme samostatný článek, ale dnes Vám přinášíme asi největší perlu. Organizátoři totiž umožnili návštěvníkům nahlédnout na reálný letový hardware sondy BepiColombo, která se už v roce 2017 vydá k Merkuru. A co víc – měli jsme možnost sondu vyfotit. Sice přes ochranné plexisklo a jen bez blesku, takže kvalita snímků není okouzlující, nicméně si myslíme, že i přesto tyto fotky oceníte.